Volby do Knesetu 1973

Izrael

Izrael

Součást seriálu:

Politický systém Státu Izrael






Volby do 8. Knesetu se v Izraeli konaly 31. prosince 1973. Výsledkem bylo výrazné vítězství strany Ma'arach dosavadní ministerské předsedkyně Goldy Meirové. Volební účast byla 76,9 %

Výsledky

editovat
strana hlasů % hlasů křesel na začátku
funkčního období 
křesel na konci
funkčního období
Ma'arach[p 1][p 2][p 3][p 4] 621 183 39,6 % 51 49
Likud[p 5] 473 309 30,2 % 39 40
Národní náboženská strana 130 349 8,3 % 10 10
Náboženská fronta Tóry[p 6] 60 012 3,8 % 5 0
Nezávislí liberálové[p 5] 56 560 3,6 % 4 3
Rakach 53 353 3,4 % 4 4
Rac[p 1] 35 023 2,2 % 3 2
Pokrok a rozvoj[p 2] 22 604 1,4 % 2 0
Moked 22 147 1,4 % 1 1
Arabská kandidátka pro beduíny a venkovany[p 2] 16 408 1,0 % 1 0
Černí panteři 13 332 0,9 % 0 0
Kach 12 811 0,8 % 0 0
Meri 10 469 0,7 % 0 0
Hnutí za sociální rovnost 10 202 0,7 % 0 0
Spolupráce a bratrství 9 949 0,6 % 0 0
Modrobílí panteři 5 945 0,4 % 0 0
Hnutí bratrství 4 433 0,3 % 0 0
Izraelská arabská kandidátka 3 269 0,2 % 0 0
Jemenská kandidátka 3 195 0,2 % 0 0
Socialistická revoluční kandidátka 1 201 0,1 % 0 0
Lidové hnutí 1 101 0,1 % 0 0
celkem 1 566 855 100 % 120 120
Jednotná arabská kandidátka[p 2] - - 0 3
Agudat Jisra'el[p 6] - - 0 3
Poalej Agudat Jisra'el[p 6] - - 0 2
Frakce nezávislých socialistů[p 1] - - 0 2
Mordechaj Ben Porat[p 3] - - 0 1
Ja'ad – Hnutí občanských práv[p 1] - - 0 0
Mapam[p 4] - - 0 0

Osmnáctý Kneset

editovat

Stávající ministerská předsedkyně Golda Meirová ze strany Ma'arach vytvořila šestnáctou vládu 10. března 1974.[1] Koaliční vláda zahrnovala Národní náboženskou stranu a Nezávislé liberály a měla 22 ministrů. Golda Meirová rezignovala 11. dubna 1974 po zveřejnění předběžné zprávy Agranatovy komise, která byla jmenována k prošetření pochybení během jomkipurské války.[2]

Ve straně Ma'rach nahradil Meirovou Jicchak Rabin, který 3. července 1974 se stavil sedmnáctou vládu, která zahrnovala strany Kac, Nezávislé liberály, Pokrok a rozvoj a Arabskou kandidátku pro beduíny a venkovany.[3] Nová vláda měla 19 ministrů. Později, 30. října, do vlády vstoupila Národní náboženská strana a 6. listopadu z ní vystoupila strana Rac. Vláda pak měla 21 ministrů.

Dne 22. prosince 1976 podal premiér Rabin demisi vlády do rukou prezidenta. Učinil tak poté, co byla vládě v parlamentu vyslovena nedůvěra (v hlasování se zdržela vládní Národní náboženská strana, kterou proto Rabin vyloučil z vlády). Hlasování o nedůvěře vyvolala strana Agudat Jisra'el kvůli porušení šabatu při příletu stíhacích strojů pro Izraelské vojenské letectvo.[4]

Poznámky

editovat
  1. a b c d Arje Eliav opustil Ma'arach a společně s poslanci strany Rac vytvořil novou stranu Ja'ad - Hnutí občanských práv. Nová strana se později rozpadla, když Eliav a Marcia Freedman stranu opustili, aby založili Frakci nezávislých socialistů, zatímco Šulamit Aloniová a Boaz Moav se vrátili do strany Rac.
  2. a b c d Strana Pokrok a rozvoj a Arabská kandidátka beduínů a venkovanů se sloučili s Ma'arachem (se, kterým již dříve byly provázané), načež obě strany Ma'arach opustily založily Jednotnou arabskou kandidátku.
  3. a b Mordechaj Ben Porat vystoupil z Ma'rachu a zůstal nezařazeným poslancem.
  4. a b Mapam se oddělila od Ma'arachu, ale krátce poté se s ním opět spojila.
  5. a b Hillel Seidel přešel od Nezávislých liberálů do Likudu.
  6. a b c Aliance Náboženská fronta Tóry se rozpadla na Agudat Jisra'el a Poalej Agudat Jisra'el.

Reference

editovat

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Israeli legislative election, 1973 na anglické Wikipedii.

  1. GILBERT, Martin. Izrael: Dějiny. Praha: BB Art, 2002. ISBN 80-7257-740-9. S. 455.  [Dále jen: Izrael: Dějiny.]
  2. Biography of Golda Meir (Meyerson) [online]. Zionism and Israel [cit. 2010-01-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Factional and Government Make-Up of the Eighth Knesset [online]. Kneset [cit. 2010-01-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Izrael: Dějiny. s. 464-466

Literatura

editovat
  • ČEJKA, Marek. Judaismus a politika v Izraeli. 3. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2009. 278 s. ISBN 978-80-87029-39-8. 

Související články

editovat

Externí odkazy

editovat
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy