Závorky

Interpunkční znaménka
	apostrof ’ ';
	čárka ,;
	dvojtečka :;
	lomítko /;
	otazník ?;
	interrobang ‽;
	pomlčka ‒ – — ―;
	spojovník - ‐;
	středník ;;
	tečka .;
	uvozovky „ “ ‚ ‘ » «;
	vykřičník !;
	výpustka … ...;
	závorky ( ) [ ] { } ⟨ ⟩;
	zpětné lomítko \;

Závorky jsou interpunkční znaménka používaná v textu nejčastěji pro vyznačení vsuvek nebo vět vložených komentujících hlavní větu. Používají se zpravidla ve dvojicích levá–pravá, anebo jednostranně jako svorky nebo v označení číslovaných seznamů, např. 1), 2), 3).

Existuje 5 druhů (tvarů) závorek, které se liší užitím a významem, zejména v oblastech jejich nejstrukturovanějšího užití, např. v matematice a programovacích jazycích, zatímco v běžném textu více záleží na rozhodnutí pisatele a často je lze nahradit jinými interpunkčními znaménky.

Užití závorek v běžném textu

vyznačení vsuvek a vět vložených, lze je nahradit čárkami nebo pomlčkami,
vyznačení části věty, která není součástí vlastního textu – v závorce bývá např. za citátem uveden jeho autor, výraz (potlesk) jako reakce na projev apod.,
varianty výrazu – Kateřina Emmons (dříve Kůrková), zejména cizojazyčné – sova pálená (Tyto alba),
pokud se v závorkách vyskytuje další závorkový výraz, je možné je odlišit jiným typem, ale lépe je nahradit je čárkami nebo pomlčkami.
zevnitř se závorky přirážejí bez mezer přímo k obsahu. S celým výrazem v závorce se z hlediska interpunkce zachází obdobně jako se slovem, tj. od sousedních slov nebo interpunkčních znamének se odděluje nebo neodděluje mezerou podle zásad, jako kdyby šlo o slovní výraz bez závorky.

Druhy (tvary) závorek

kulaté ( ) – nejběžnější, používané v psaném textu; v matematice k seskupování výrazů; atd.
hranaté [ ] – často se používají ve slovnících, vkládá se do nich výslovnost výrazu; mají své opodstatnění v bibliografické citaci, vkládá se do nich informace doplněná autorem bibliografie, tedy nezískaná přímo ze zdroje; dále se používají v programovacích jazycích, například pro index či velikost pole.
složené { } – používány v matematickém zápisu např. pro vymezení množiny; v programování pro vymezení bloku kódu ve zdrojovém kódu, nutné pro syntaktickou analýzu. Na počítači jdou napsat pomocí kláves:

Alt+1+2+3 = {

Alt+1+2+5 = }

lomené ⟨ ⟩ – v typografii textu neobvyklé; v matematice hranice uzavřeného intervalu (včetně krajních bodů). (nematematická varianta těchto závorek: 〈〉)
špičaté < > Pro značky ve značkovacím jazyce XML se zavedly znaky matematických relací „větší než“ a „menší než“ jako náhrada lomených závorek nedostupných na počítačových klávesnicích.
svislé | | – používány v matematice pro značení absolutní hodnoty či velikosti (mohutnosti) objektu.
dvojité svislé ‖ ‖ – pro označení normy (velikosti)
dvojité lomené ⟪ ⟫
... a další, např. horní a dolní celá část

V počítačovém zpracování (obecně dat, nejen u zdrojových kódu) se používají pro určení vnoření, tj. hierarchické struktury, i obecnější konvence. Nejjednodušší jsou zdvojené nebo ztrojené závorky, i zde na [[Wikipedie|Wikipedii]]. Jako závorky slouží libovolné (konvencí, normou, syntaxí) spárované symboly, např. begin a end v Pascalu/Delphi, v html a xml tagy <html> a </html> a v LaTeXu \begin{document} a \end{document}.

Zobecnění závorek jsou distfixní operátory.

Související články

Literatura

Pravidla českého pravopisu. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-1343-1. S. 74.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu závorky na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo závorka ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.