Zaječar

Zaječar ; Зајечар
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	43°54′15″ s. š., 22°17′5″ v. d.
Nadmořská výška	134 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00; středoevropský čas
Stát	Srbsko
	Zaječar
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	1 068 km²
Správa
Oficiální web	www.zajecar.info
Telefonní předvolba	019
PSČ	19000
Označení vozidel	ZA
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zaječar (v srbské cyrilici Зајечар, bulharsky Зайчар) je město ve východní části Srbska, v regionu známém pod názvem Timocká krajina (cca 10 km od hranice s Bulharskem a 240 km jihovýchodně od Bělehradu). Protéká jím řeka Timok. V Zaječaru žije 59 860 obyvatel. Je samosprávným centrem Zaječarského okruhu. V Srbsku je znám jako univerzitní centrum (především soukromých vysokých škol) a místo, kde se koná každoroční hudební festival Gitarijada.^[1]

Název

Název města je slovanského původu a je odvozen od označení pro zajíce v místních jazycích.

Historie

První záznamy o osmanské správě v této oblasti pochází z roku 1446 (turecké deftery). V té době byl součástí Vidinského sandžaku. Záznamy potvrzují existenci vesnice, ve které žilo osm rodin. Poté bylo po nějakou dobu součástí Bulharska a v roce 1833 bylo v souvislosti s mírovou smlouvou dáno Srbsku.

V 19. století i zde vypuklo povstání. Město dobyl hajduk Veljko Petrović. V roce 1813 se město vrátilo zpět pod osmanskou nadvládu, ale roku 1833 bylo opět připojeno k Srbsku. Zaječar byl jedním z míst, kde propukla tzv. Timocká vzpoura a kde byli její vůdci později odsouzeni k těžkým trestům.

Během srbsko-turecké války v 70. letech 20. století obsadila Zaječar na nějakou dobu turecká armáda.^[2]

Konec téhož století byl v Zaječaru obdobím rychlé industrializace (výstavba pivovaru, cihelny a tiskárny). Jako pohraniční město mělo strategický význam, a bylo v 60.–90. letech 19. století zbudováno v jeho okolí opevnění.^[3] V závěru první světové války mělo město 9500 obyvatel. Během konfliktu bylo okupováno Bulharskem.

Roku 1912 byla do města zavedena úzkorozchodná železnice (trať do Paraćinu), o dva roky prodloužena do města Bor a v roce 1922 pak ještě do Niše.^[4] Během první světové války bylo město okupováno nedalekým sousedním Bulharskem. V letech 1929 až 1941 byl Zaječar součástí Moravské bánoviny. Město bylo osvobozeno od fašismu jednotkami partyzánské armády a Rudé armády v noci ze 7. na 8. října 1944.

V období socialistické Jugoslávie bylo ve městě vybudováno ještě divadlo a dva hotely; Putnik a Srbija. Zatímco v roce 1948 mělo město téměř 12 000 obyvatel, díky poválečnému rozvoji se toto číslo za pouhých pětadvacet let zdvojnásobilo. Od roku 1990 se počet obyvatel Zaječaru pohybuje okolo 40 tisíc.

Kultura

V Zaječaru se nachází městské muzeum a Radul-begov konak (historická budova z období existence Osmanské říše). V blízkosti města se nachází rovněž pozůstatky římské osady Gamzigrad.

Místní kostel nese název Přesvaté Bohorodice a zbudován byl v 30. letech 19. století. V blízkosti města se nachází rovněž Klášter Suvodol.

Mezi kulturní instituce, které působí v Zaječaru, patří např. divadlo Zorana Radmiloviće, které bylo založeno v roce 1947 nebo místní pobočka srbského národního muzea (srbsky Narodni muzej).

Známí rodáci

Svetozar Marković, srbský realistický spisovatel
Veljko Petrović (1780–1803), srbský vojevůdce, hajduk
Nikola Pašić (1845–1926), srbský předseda vlády
Jo Mikovich (1940-2014), jazzový hudebník
Mirko Cvetković (* 1950), bývalý předseda vlády
Živojin Juškić (* 1969), fotbalista
Boban Marjanović (* 1988), srbský basketbalista
Dragan Stanković (* 1985), srbský volejbalista
Pavel Nedkov (1873–1932), bulharský pedagog a hudebník
Zoran Radmilović, herec

Odkazy

Reference

↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Zaječar, s. 37. (srbština)
↑ DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 205+. (srbština)
↑ Článek na portálu danas.rs (srbsky)
↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Zaječar, s. 35. (srbština)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zaječar na Wikimedia Commons
Oficiální stránky města

[GENS2-37-1] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Zaječar, s. 37. (srbština)

[IMS-205-2] DJORDJEVIĆ, Dimitrije. Istorija moderne Srbije: 1800–1918. Bělehrad: Zavod za udžbenike, 2017. ISBN 978-86-17-18636-2. S. 205+. (srbština)

[3] Článek na portálu danas.rs (srbsky)

[GENS2-35-4] STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 2 (Ž-Lj). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-7. Kapitola Zaječar, s. 35. (srbština)

[1]

[2]

[3]

[4]