Zpěvák
Zpěvák či pěvec je múzický umělec, který zpívá, hlasem interpretuje melodii a většinou i text. Širší význam slova má pojem vokalista. Takto označovaný hudebník může interpretovat i nemelodické zvuky.
Pod pojmem pěvec/pěvkyně se všeobecně rozumí vokální umělec/umělkyně interpretující vážnou (klasickou) hudbu, jako jsou opery, oratoria, písně (z oblasti vážné hudby) a jiné.
Dějiny
editovatZpěváci v historii plnili nejen roli uměleckou, ale také (zejména) roli zábavní. O existenci a společenské úloze zpěváků – zvaných aiodos – informují již nejstarší literární prameny z doby antického Řecka (Ilias a Odysseia). V řecké mytologii byla jejich patronkou Múza Euterpé. Ve středověku byli šiřiteli kultury a zpráv.[1] Např. v tzv. jarmarečních či kramářských písních vyprávěli skutečné příběhy a události.[2] Jejich písně byly a jsou obrazem jazykové kultury společnosti.
Typologie
editovatKlasické dělení podle hlasů
editovat- mužské hlasy
- kontratenor – mužský hlas zpívající zvláštní technikou, zvukem je podobný falzetu, vyšší než tenor
- tenor – vysoko položený mužský hlas
- barytenor – položený mezi tenorem a barytonem
- baryton – střední mužský hlas
- basbaryton – mužský hlas položený mezi basem a barytonem
- bas – nejnižší mužský hlas
- ženské hlasy
- soprán – nejvyšší ženský hlas
- mezzosoprán – střední ženský hlas
- alt – nejnižší ženský hlas
- kontraalt – výrazně nízký alt
Nonartificiální zpěváci
editovatZatímco členění hlasů v operním zpěvu je historicky ustálené a kodifikované, v oblasti nonartificiální hudby (neumělecké; popové, jazzové, rockové) je členění mnohem volnější. K označením hlasů používaným hudebními kritiky patří např. „rockový chraplák“, „hardrockový ječák“, „popová kantiléna“. Zařazení zpěváka se děje obvykle podle žánru ve snaze o nalezení společných rysů jinak individuálního pěveckého projevu. Zatímco v současné „vážné“ hudbě existuje snaha o minimální zásahy do autorova díla, v populární hudbě se skladby mnohem více přizpůsobují konkrétnímu projevu zpěváka pomocí aranže.[3]
Popularita a soutěže zpěváků
editovatObliba zpěváků a zpěvaček populární hudby se projevuje v jejich umístění v různých anketách. V Československu, resp. v Česku je známá od roku 1971 anketa Zlatý slavík.[4], resp. Český slavík [5] V těchto anketách fanoušci hodnotí jak písně, tak zpěváky a zpěvačky. Mnozí zpěváci se zúčastňují prestižních soutěží před odbornou porotou za účasti publika a často i televize. Příkladem byla Bratislavská lyra, v novodobé historii jsou to Česko zpívá či Česko Slovensko hledá SuperStar. Obdobné soutěže a ankety byly a jsou běžné v mnoha státech světa. [6] Známá je soutěž Eurovision Song Contest.
Zastupování zpěváků
editovatVětšina kvalitních zpěváků byla i je zastoupena některou z řady agentur, s nimiž uzavírají smlouvu. Ty jim sjednávají podmínky, za nichž vystupují na koncertech.
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Dokladem šíření zpráv skrze zpěvákův přednes písně je např. tradiční píseň O nešťastné bitvě a porážce Uhrů od národa tureckého učiněné a o smrti velmi smutné a žalostivé slavné paměti krále Ludvíka Jeho Milosti z roku 1526, kterou zmiňuje na straně 15 ve své diplomové práci Jiří Vaculík
- ↑ BLAŽEK, Antonín. O našich písních kramářských. Národopisný Věstník Českoslovanský. 1926, roč. 18, s. 69–75. Dostupné online.
- ↑ TERYNGEROVÁ, Johana. Pěvecký projev v nonartificiální hudbě. Brno: PedF MU, 2012. Dostupné online. Kapitola 5 Typologie zpěváků nonartificiální hudby, s. 84–85. Disertační práce.
- ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Tabulky slávy VI., s. 227.
- ↑ OB. Po třinácti letech šok: Gotta vyhodil ze slavičího sedla Tomáš Klus [online]. 2012-11-24, rev. 2012-11-24 [cit. 2012-12-20]. Dostupné online.
- ↑ DORŮŽKA, Lubomír. Panoráma populární hudby 1918/1978. Praha: Mladá Fronta, 1987. Kapitola Tabulka slávy VII., s. 250.
