Přeskočit na obsah

Šimon Proxenus: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
doplněno podle Vlastenský slovník historický
Život: překlep, typo
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu pokročilá editace z mobilního zařízení
 
(Není zobrazeno 11 mezilehlých verzí od 6 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
{{Infobox - osoba}}
{{Infobox - osoba}}
'''Šimon Proxenus ze Sudetu''' (asi [[1532]] [[České Budějovice]] – [[7. prosinec|7. prosince]] [[1575]] [[Praha]]) byl český humanistický spisovatel, latinsky píšící básník, univerzitní profesor a právník.
'''Šimon Proxenus ze Sudetu''' původně '''Simon Wirth''' (lat. '''Simon Proxenus a Sudetis''') (asi [[1532]] [[České Budějovice]] – [[7. prosinec|7. prosince]] [[1575]] [[Praha]]) byl český humanistický spisovatel, latinsky píšící básník, univerzitní profesor a právník.


== Život ==
Narodil se v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], kde nějaký čas působil jako městský písař. Studoval v zahraničí, jmenovitě ve Wittenbergu u [[Philipp Melanchthon|Filipa Melanchtona]]. Získal titul mistra svobodných umění a po návratu do Prahy byl přijat mezi mistry pražské univerzity, kde začal působit. Stýkal se s básniky z okruhu [[Jan starší Hodějovský z Hodějova|Jana z Hodějova]]. Provázel hraběte Julia Šlika za jeho studií v Nizozemí a ve Francii. Roku [[1554]] se stal profesorem pražské univerzity.{{zdroj?}} Za své zásluhy byl roku [[1557]] povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ''ze Sudetu''. Od roku [[1567]] zastával úřad rady nad apelacemi. Ve službách Rudolfa II. vystupoval jako řečník při volbě polského krále roku [[1573]], které se účastnil jako člen doprovodu nejvyššího hofmistra [[Ladislav z Lobkovic|Ladislava z Lobkovic]]. Jeho slibnou kariéru ukončila roku 1575 předčasná smrt.<ref name="poesie">{{Citace monografie
Narodil se v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]], kde nějaký čas působil jako městský písař. Studoval v zahraničí, jmenovitě ve Wittenbergu u [[Philipp Melanchthon|Filipa Melanchtona]]. Získal titul mistra svobodných umění a po návratu do Prahy byl přijat mezi mistry pražské univerzity, kde začal působit. Stýkal se s básníky z okruhu [[Jan starší Hodějovský z Hodějova|Jana z Hodějova]]. Provázel hraběte Julia Šlika za jeho studií v Nizozemí a ve Francii. Roku [[1554]] se stal profesorem pražské univerzity.{{zdroj?}} Za své zásluhy byl roku [[1557]] povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ''ze Sudetu''. Od roku [[1567]] zastával úřad rady nad apelacemi. Ve službách Rudolfa II. vystupoval jako řečník při volbě polského krále roku [[1573]], které se účastnil jako člen doprovodu nejvyššího hofmistra [[Ladislav II. Popel z Lobkovic|Ladislava z Lobkovic]]. Jeho slibnou kariéru ukončila roku 1575 předčasná smrt.<ref name="poesie">{{Citace monografie
| příjmení = Businská
| příjmení = Businská
| jméno = Helena
| jméno = Helena
Řádek 12: Řádek 13:
| příjmení2 = Martínek
| příjmení2 = Martínek
| jméno2 = Jan
| jméno2 = Jan
}}</ref> Je pokládán za luterána. Byl ženatý. Dochoval se soupis jeho pozůstalosti.<ref>Odkazuje na ni Zikmund Winter – Dějiny kroje v zemích českých od počátku století 15. až po dobu bělohorskou. Praha 1896, s. 525 </ref>
}}</ref> Je pokládán za luterána.


== Dílo ==
Je autorem tištěných básní a dvou rukopisů s osobními záznamy.<ref name="poesie"/>
Je autorem tištěných básní a dvou rukopisů s osobními záznamy.<ref name="poesie" />

* ''Ducum et Regum Bohemiae series ad Carolum quartum descripta carmine.'' (1556)
* ''Elegia de excubiis angelicis.'' (1555)
* ''Allegoria petrae deserti percussae a Moise, et fundentis largissimos fontes aquarum, tradita ab Apostolo Paulo 1. Corinth: 10.'' (1554)
* ''Eidyllion de natali Domini nostri Iesi Christi, ad integerrimum et clarissimum virum, Dominum Conradum Aff, inclytae reipublicae Francfordensis ad Viadrum Senatorem.'' (1554)


== Reference ==
== Reference ==
<references />
<references />


==Externí odkazy==
== Literatura ==
* ''Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě''. Díl 4., N-Ř; editoři Antonín Truhlář, Karel Hrdina, Josef Hejnic. Praha Academia: 1973
* Holá, M., Holý, M. a kol.: ''Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458-1622).'' Praha, Academia, 2022, s. 424-426.

== Externí odkazy ==
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Proxenus}}
* {{Vlastenský slovník historický|heslo=Proxenus}}
* [http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1380 Šimona Proxena ráno bolela hlava]
* [http://litenky.ff.cuni.cz/clanek.php/id-1380 Šimona Proxena ráno bolela hlava]
{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Proxenus, Šimon}}
{{DEFAULTSORT:Proxenus, Šimon}}
Řádek 27: Řádek 39:
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští spisovatelé]]
[[Kategorie:Čeští právníci]]
[[Kategorie:Čeští právníci]]
[[Kategorie:Luteráni]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Osoby s nejistým datem narození]]
[[Kategorie:Narození 1532]]
[[Kategorie:Narození v roce 1532]]
[[Kategorie:Úmrtí 1575]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1575]]
[[Kategorie:Renesanční humanisté]]
[[Kategorie:Renesanční humanisté]]

Aktuální verze z 24. 9. 2024, 15:45

Šimon Proxenus
Narození1532
České Budějovice
Úmrtí7. prosince 1575 (ve věku 42–43 let)
Praha
Povoláníspisovatel, právník, básník a vysokoškolský učitel
ZaměstnavatelUniverzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Šimon Proxenus ze Sudetu původně Simon Wirth (lat. Simon Proxenus a Sudetis) (asi 1532 České Budějovice7. prosince 1575 Praha) byl český humanistický spisovatel, latinsky píšící básník, univerzitní profesor a právník.

Narodil se v Českých Budějovicích, kde nějaký čas působil jako městský písař. Studoval v zahraničí, jmenovitě ve Wittenbergu u Filipa Melanchtona. Získal titul mistra svobodných umění a po návratu do Prahy byl přijat mezi mistry pražské univerzity, kde začal působit. Stýkal se s básníky z okruhu Jana z Hodějova. Provázel hraběte Julia Šlika za jeho studií v Nizozemí a ve Francii. Roku 1554 se stal profesorem pražské univerzity.[zdroj?] Za své zásluhy byl roku 1557 povýšen do šlechtického stavu s přídomkem ze Sudetu. Od roku 1567 zastával úřad rady nad apelacemi. Ve službách Rudolfa II. vystupoval jako řečník při volbě polského krále roku 1573, které se účastnil jako člen doprovodu nejvyššího hofmistra Ladislava z Lobkovic. Jeho slibnou kariéru ukončila roku 1575 předčasná smrt.[1] Je pokládán za luterána. Byl ženatý. Dochoval se soupis jeho pozůstalosti.[2]

Je autorem tištěných básní a dvou rukopisů s osobními záznamy.[1]

  • Ducum et Regum Bohemiae series ad Carolum quartum descripta carmine. (1556)
  • Elegia de excubiis angelicis. (1555)
  • Allegoria petrae deserti percussae a Moise, et fundentis largissimos fontes aquarum, tradita ab Apostolo Paulo 1. Corinth: 10. (1554)
  • Eidyllion de natali Domini nostri Iesi Christi, ad integerrimum et clarissimum virum, Dominum Conradum Aff, inclytae reipublicae Francfordensis ad Viadrum Senatorem. (1554)
  1. a b BUSINSKÁ, Helena; MARTÍNEK, Jan. Renesanční poesie. Praha: Academia, 1975. S. 296–297. 
  2. Odkazuje na ni Zikmund Winter – Dějiny kroje v zemích českých od počátku století 15. až po dobu bělohorskou. Praha 1896, s. 525

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Rukověť humanistického básnictví v Čechách a na Moravě. Díl 4., N-Ř; editoři Antonín Truhlář, Karel Hrdina, Josef Hejnic. Praha Academia: 1973
  • Holá, M., Holý, M. a kol.: Profesoři pražské utrakvistické univerzity v pozdním středověku a raném novověku (1457/1458-1622). Praha, Academia, 2022, s. 424-426.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy