Přeskočit na obsah

Provincie v Číně

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mapa administrativního členění Čínské lidové republiky s vyznačenými provinciemi, viz legenda níže.
     Provincie
     Nárokovaná provincie (Tchaj-wan)
     Ostatní celky provinční úrovně
     Sporná území

Provincie (čínsky v českém přepisu šeng, pchin-jinem shěng, znaky ) je jeden z druhů celků první (provinční) úrovně v rámci administrativního dělení Čínské lidové republiky. Formálně existuje celkem 23 provincií, fakticky ale ČLR spravuje pouze 22 z nich, jelikož Tchaj-wan (nárokovaná 23. provincie) je pod kontrolou Čínské republiky.

Provincie se člení na celky druhé (prefekturní) úrovně: městské prefektury, prefektury, autonomní kraje; výjimečně obsahují též celky postavené výše než prefektury – subprovinční města, subprovinční autonomní prefekturusubprovinční nové obvody. Vrcholným orgánem výkonné moci v čínských provinciích je provinční lidová vláda, v jejímž čele stojí guvernér provincie, zákonodárným orgánem je provinční shromáždění lidových zástupců. Vedle orgánů státní moci dále existuje paralelní struktura provinční organizace Komunistické strany Číny a několika menších politických stran. Fakticky jsou provinční orgány zodpovědné provinčnímu výboru Komunistické strany Číny v čele s tajemníkem.

Podrobnější informace naleznete v článcích Dějiny administrativního dělení Číny a Historie provincií v Číně.

Číně provincie vznikly ve 13. století, v říši Jüan, jako regionální správní útvary nejvyšší úrovně. V následujících říších MingČching byly jejich hranice měněny a postupně se blížily k dnešnímu stavu.

Seznam provincií

[editovat | editovat zdroj]
GB/T 2260-2007 ISO Název provincie Poloha Počet obyvatel[1]
(2020)
Hustota osídlení
(obyv./km²)
Rozloha
(km²)
Hlavní město Zkratka[p. 1]
Český přepis Znaky
Pchin-jin
AH CN-AH An-chuej 安徽
Ānhuī
An-chuej 61 027 171 436,29 139 879 Che-fej
Wǎn
ZJ CN-ZJ Če-ťiang 浙江
Zhèjiāng
Če-ťiang 64 567 588 615,67 104 873 Chang-čou
Zhè
QH CN-QH Čching-chaj 青海
Qīnghǎi
Čching-chaj 5 923 957 8,58 690 355 Si-ning
Qīng
FJ CN-FJ Fu-ťien 福建
Fújiàn
Fu-ťien 41 540 086 335,66 123 756 Fu-čou
Mǐn
HI CN-HI Chaj-nan 海南
Hǎinán
Chaj-nan 10 081 232 294,27 34 259 Chaj-kchou
Qióng
HA (HEN) CN-HA Che-nan 河南
Hénán
Che-nan 99 365 519 600,52 165 467 Čeng-čou
HE (HEB) CN-HE Che-pej 河北
Héběi
Che-pej 74 610 235 393,08 189 809 Š'-ťia-čuang
HL CN-HL Chej-lung-ťiang 黑龙江
Hēilóngjiāng
Chej-lung-ťiang 31 850 088 67,37 472 766 Charbin
Hēi
HN (HUN) CN-HN Chu-nan 湖南
Húnán
Chu-nan 66 444 864 313,65 211 842 Čchang-ša
Xiāng
HB (HUB) CN-HB Chu-pej 湖北
Húběi
Chu-pej 57 752 557 310,87 185 776 Wu-chan
È
YN CN-YN Jün-nan 云南
Yúnnán
Jün-nan 47 209 277 123,20 383 195 Kchun-ming 云(滇)
Yún (Diān)
GS CN-GS Kan-su 甘肃
Gānsù
Kan-su 25 019 831 54,70 457 382 Lan-čou 甘(陇)
Gān (Lǒng)
GD CN-GD Kuang-tung 广东
Guǎngdōng
Kuang-tung 126 012 510 700,02 180 013 Kanton
Yuè
GZ CN-GZ Kuej-čou 贵州
Guìzhōu
Kuej-čou 38 562 148 218,93 176 140 Kuej-jang 贵(黔)
Guì (Qián)
LN CN-LN Liao-ning 辽宁
Liáoníng
Liao-ning 42 591 407 289,59 147 076 Šen-jang
Liáo
SC CN-SC S’-čchuan 四川
Sìchuān
S'-čchuan 83 674 866 174,93 484 056 Čcheng-tu 川(蜀)
Chuān (Shǔ)
SD CN-SD Šan-tung 山东
Shāndōng
Šan-tung 101 527 453 643,78 157 704 Ťi-nan
SX (SAX) CN-SX Šan-si 山西
Shānxī
Šan-si 34 915 616 222,80 156 713 Tchaj-jüan
Jìn
SN (SAA) CN-SN Šen-si 陕西
Shǎnxī
Šen-si 39 528 999 192.24 205 624 Si-an 陕(秦)
Shǎn (Qín)
TW CN-TW[p. 2] Tchaj-wan
(nárokován ČLR)
台湾
Táiwān
23 162 123 650,97 36 161 Tchaj-pej (podle ČLR)
Žádné (provinční vláda zrušena)
台(臺)
Tái
JX CN-JX Ťiang-si 江西
Jiāngxī
Ťiang-si 45 188 635 270,69 166 939 Nan-čchang
Gàn
JS CN-JS Ťiang-su 江苏
Jiāngsū
Ťiang-su 84 748 016 847,91 99 949 Nanking
JL CN-JL Ťi-lin 吉林
Jílín
Ťi-lin 24 073 453 126,51 190 282 Čchang-čchun
  1. Zkratka v závorce je neformální.
  2. Taktéž pod samostatným kódem ISO 3166-2:TW

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Provinces of China na anglické Wikipedii.

  1. Communiqué of the Seventh National Population Census (No. 3). www.stats.gov.cn [online]. National Bureau of Statistics of China, 2021-05-11 [cit. 2023-07-06]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy