Helena Čapková
| Helena Čapková | |
|---|---|
 Helena Čapková | |
| Rodné jméno | Helena Čapková |
| Narození | 28. ledna 1886 Hronov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 27. listopadu 1961 (ve věku 75 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Povolání | spisovatelka |
| Choť | JUDr. František Koželuh (1. manžel) Josef Palivec (2. manžel) |
| Děti | Helena Koželuhová Eva Brázdová |
| Rodiče | MUDr. Antonín Čapek (otec) Božena Čapková (matka) |
| Příbuzní | Josef Čapek a Karel Čapek (sourozenci) Olga Scheinpflugová (švagrová) Adolf Procházka (zeť) Pavel Brázda (vnuk) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Helena Čapková, provdaná Koželuhová a později Palivcová (28. ledna 1886 Hronov[1] – 27. listopadu 1961 Praha[2]), byla česká spisovatelka, autorka vzpomínkových knih o svých bratrech Karlovi a Josefovi.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se jako první dítě MUDr. Antonína Čapka a Boženy Novotné. Kvůli obavám z chřipkové epidemie v Úpici se Helena i další bratr Josef narodili v Hronově ve mlýně dědečka Karla Novotného. Do mlýna pak sourozenci jezdili až do jeho prodeje v roce 1907.[3] V roce 1904 se provdala do Brna[4] za tamního politika a právníka Františka Koželuha. Měli spolu dvě dcery, z nichž Helena se vdala za budoucího ministra Adolfa Procházku.
V roce 1926 František Koželuh zemřel. Vdova se z Brna přestěhovala do Prahy na Vinohrady, kde bydlela nedaleko svých bratrů. V roce 1930 se znovu provdala za spisovatele a diplomata Josefa Palivce. V letech 1933–1938 žila v Prohoři u Žlutic, kam za ní dojížděli oba bratři. Po okupaci se vrátila do Prahy. V letech 1945–1948 žila na zámku Brložec nedaleko Prohoře. Od roku 1948 byla kvůli politickým postojům svého muže šikanována komunistickým režimem, a to až do své smrti v roce 1961.[5] Rok po její smrti byla vydána v nakladatelství Československý spisovatel cenzurovaná část jejích vzpomínek s názvem Moji milí bratři.[6]
Helena Čapková prožila předčasnou smrt svých mladších bratrů a zemřela dva roky po propuštění manžela z vězení 27. listopadu 1961. Byla pohřbena na Olšanských hřbitovech.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- Pohádka o babiččině zástěře, 1920 (v knize Nůše pohádek III, ed. Karel Čapek)
- Malé děvče, 1920
- Kolébka, 1922
- O živé lásce, 1924
- Moji milí bratři, 1962
Zajímavost
[editovat | editovat zdroj]V českém životopisném filmu Člověk proti zkáze její postavu ztvárnila herečka Věra Galatíková.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Zámrsk, Matrika narozených 1884-1895 v Hronově, sign.53-4152, ukn.3165, str.32. Dostupné online
- ↑ Zemřela Helena Čapková. Literární noviny. 48/1961, s. 2. Dostupné online.
- ↑ TUMAJAN. Stará papírna – Čapkův mlýn – Muzeum Náchodska [online]. [cit. 2023-12-06]. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Františka Koželuha s Helenou Čapkovou farnosti při kostele sv. Tomáše v Brně
- ↑ https://docplayer.cz/23778949-Helena-capkova-zivot-a-dilo.html
- ↑ J. Juklíčková: 135 let od narození Heleny Čapkové, Zprávy SBČ č. 140, březen 2021, str. 8–9
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Helena Koželuhová: Čapci očima rodiny, 1961, 2 díly
- Helena Čapková: Moji milí bratři, Praha 1962
- Karel Čapek: Korespondence I., ČS Praha 1993
- Josef Palivec: Prózy, listy z vězení, pozdravy přátel, Torst Praha 1996
- Jarmila Čapková: Vzpomínky, Torst Praha 1998
- Marie Šulcová: Čapci, Melantrich Praha 1985, 1998
- FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 539–540.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Čapková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Čapková
- Aleš Fetters: Helena Čapková – na stránkách Studijní a vědecké knihovny v Hradci Králové
- Sestra milých bratří Čapků. Jak se žilo Heleně Čapkové a jejímu manželovi Josefu Palivcovi za komunistů – pořad z dokumentárního seriálu Neznámí hrdinové České televize;, pozn. nelze přehrát z archivu (2014)
