Content-Length: 175477 | pFad | http://cs.wikipedia.org/wiki/Christophe_Galtier

Christophe Galtier – Wikipedie Přeskočit na obsah

Christophe Galtier

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Christophe Galtier
Christophe Galtier (2011)
Christophe Galtier (2011)
Osobní informace
Datum narození28. srpna 1966 (58 let)
Místo narozeníMarseille, Francie Francie
Výška176 cm
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozicestřední obránce
Současná funkce(trenér)
Mládežnické kluby
0000–1982
1982–1985
Francie SO Les Caillols
Francie Olympique Marseille
Profesionální kluby
Roky Klub Záp. (góly)
1985–1987
1987–1990
1990–1993
1993–1994
1994–1995
1995–1997
1997–1998
1998–1999
Celkem
Francie Olympique Marseille
Francie Lille
Francie Toulouse
Francie Angers
Francie Nîmes Olympique
Francie Olympique Marseille
Itálie Monza
Čína Liao-ning Chung-jün
05200(0)
09300(0)
08200(0)
03300(1)
02100(0)
06200(0)
02400(0)
02300(0)
39000(1)
Reprezentace
Roky Reprezentace Záp. (góly)
198800000 Francie Francie U21 00600(0)
Trenérská kariéra***
Roky Klub
1999–2001
2001–2002
2002–2004
2004
2005
2006–2007
2007–2008
2008–2009
2009–2017
2017–2021
2021–2022
2022–2023
Francie Olympique Marseille (asistent)
Řecko Aris Soluň (asistent)
Francie Bastia (asistent)
Spojené arabské emiráty Al Ajn (asistent)
Anglie Portsmouth (asistent)
Francie Sochaux (asistent)
Francie Olympique Lyon (asistent)
Francie Saint-Étienne (asistent)
Francie Saint-Étienne
Francie Lille
Francie Nice
Francie Paris Saint-Germain
Další informace
Partner(ka)Grace Galtier
DětiJordan Galtier, asistent trenéra AC Ajaccio
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
*** Trenérské působení aktuální k 13. 7. 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Christophe Galtier (* 28. srpna 1966 Marseille) je francouzský profesionální fotbalový trenér, který je bývalým trenérem klubu Paris Saint-Germain nejvyšší francouzské fotbalové ligy Ligue 1, a bývalý profesionální fotbalista, který hrával na pozici středního obránce.

Galtier byl profesionální obránce, který strávil 5 sezón ze své 15leté hráčské kariéry jako hráč v Marseille a působil v šesti dalších klubech, ve čtyřech ve Francii a po jednom v Itálii a Číně.[1]

Galtier vyhrál cenu Nejlepší trenér roku francouzské ligy v roce 2013, kterou sdílel s Carlem Ancelottim, a znovu v roce 2019 poté, co Lille skončilo na druhém místě během sezóny Ligue 1 2018–19. V roce 2021 získal trofej potřetí poté, co dovedl Lille ke čtvrtému titulu v Ligue 1 v klubové historii.

Hráčská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Galtier se narodil v Marseille, Bouches-du-Rhône. Velkou část své hráčské kariéry strávil ve Francii se svým rodným klubem Olympique Marseille. Během své patnáctileté kariéry hrál také za Lille, Toulouse, Angers a Nîmes ve Francii a svou kariéru ukončil působením v italské Monze a v čínském Liaoningu

Trenérská kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Asistent trenéra (1999-2009)

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1999 do roku 2004 byl Galtier asistentem trenéra v Marseille, Soluni a Bastii. Od roku 2004 do roku 2009 působil jako asistent trenéra Alaina Perrina v Al Ajnu, Portsmouthu, Sochauxu, Lyonu a Saint-Étienne (ASSE).

Saint-Étienne

[editovat | editovat zdroj]
Galtier se Saint-Étienne v roce 2014

V prosinci 2009 byl Galtier jmenován hlavním trenérem AS Saint-Étienne, kterému hrozil sestup po odchodu Alaina Perrina.[2] Ve své první sezóně Galtier udržel ASSE v lize, když klub skončil na 17. místě. V následujících sedmi po sobě jsoucích sezónách Galtierova funkčního období skončil ASSE vždy v první desítce klubů Ligue 1, přičemž 4 z těchto sezón skončily kvalifikací do evropských pohárů. V roce 2013 ASSE porazil Rennes a vyhrál Coupe de la Ligue, což znamenalo první trofej po 32 letech. 

9. května 2017 Galtier oznámil, že po vypršení své smlouvy na konci sezóny opustí Saint-Étienne.[3] V tu chvíli byl nejdéle sloužícím manažerem Ligue 1, který byl stále aktivní, přičemž otěže převzal osm let.[4]

22. prosince 2017 se Galtier stal novým trenérem Lille, kteří byli na 18. místě v lize.[5] Nakonec se však vyhnuli sestupovým místům o jeden bod. V sezóně 2018-19 dovedl Lille k druhému místu a po sedmileté absenci také ke kvalifikaci do příští sezóny Ligy mistrů.[6]

Během sezóny 2020-21 Galtier dovedl Lille k prvnímu titulu v Ligue 1 po 10 letech a ke čtvrtému v klubové historii.[7] Galtier byl v průběhu sezóny chválen mnoha odborníky za svou taktiku a schopnost rozvíjet mladé talenty včetně Jonathana Davida, Renata Sanchese a Mikea Maignana.[8][9] Za své úsilí byl Galtier potřetí vyhlášen trenérem roku Ligue 1.[8] Dne 25. května 2021, dva dny po zisku ligového titulu, rezignoval na funkci trenéra. Řekl: "Já prostě pevně věřím, že můj čas je tady nahoře."[10]

Dne 28. června 2021 byl Galtier jmenován novým hlavním trenérem klubu OGC Nice.[11] Ve své první sezóně dovedl tým k pátému místu a finále Coupe de France, kde prohráli 1-0 s Nantes.[12][13] Nice se díky tomu kvalifikovalo do play-off Evropské konferenční ligy UEFA.[14] Z Nice odešel 27. června 2022 a nahradil ho Lucien Favre.[15]

Paris Saint-Germain FC

[editovat | editovat zdroj]

Dne 5. července 2022 se Galtier dohodl na dvouleté smlouvě s klubem Paris Saint-Germain, kde na trenérské lavičce nahradil Mauricia Pochettina.[16][17]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Christophe Galtier na anglické Wikipedii.

  1. @ASSEOFFICIEL. ASSE : le site officiel - AS Saint-Etienne club de Football de Ligue 1. ASSE.fr [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  2. Richard Tardy, le vrai-faux entraîneur des Verts. foot01.com [online]. 2010-03-07 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  3. @ASSEOFFICIEL. Christophe Galtier quitte l'AS Saint-Etienne. ASSE.fr [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. DEVIN, Adam White and Eric. Christophe Galtier is Ligue 1's longest serving manager. But it's now time to go. the Guardian [online]. 2017-04-24 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. «Accord de principe» entre Christophe Galtier et le Losc. L'Équipe [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. G, R. Christophe Galtier meilleur entraîneur français de l’année 2019. La Voix du Nord [online]. 2020-01-06 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  7. BOSHER, Luke. Lille: Christophe Galtier’s side crowned Ligue 1 champions ahead of PSG. The Athletic [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b DEVIN, Adam White and Eric. Lille hold their nerve to clinch their first Ligue 1 title for a decade. the Guardian [online]. 2021-05-24 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. WHITE, Adam. Ligue 1 title for Lille would be miracle of Christophe Galtier’s coaching. the Guardian [online]. 2021-05-22 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. Galtier leaves French champions Lille. BBC Sport. Dostupné online [cit. 2022-07-06]. (anglicky) 
  11. Galtier named as OGC Nice Head Coach. OGC Nice [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  12. Ligue 1 : «On nous a enlevé cette quatrième place», peste Galtier. LEFIGARO [online]. 2022-05-22 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  13. DEVIN, Eric. Redemption for Antoine Kombouaré as Nantes win Coupe de France. the Guardian [online]. 2022-05-09 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. Who will fly the French flag in Europe in 2022-23?. Ligue1 COM [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. Nice officialise l'arrivée de Lucien Favre et le départ de Christophe Galtier. L'Équipe [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (francouzsky) 
  16. Sedmý kouč během 11 let. Fotbalisty PSG převzal Christophe Galtier. iDNES.cz [online]. 2022-07-05 [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. 
  17. Christophe Galtier appointed as the new coach of Paris Saint-Germain. EN.PSG.FR [online]. [cit. 2022-07-06]. Dostupné online. (anglicky) 








ApplySandwichStrip

pFad - (p)hone/(F)rame/(a)nonymizer/(d)eclutterfier!      Saves Data!


--- a PPN by Garber Painting Akron. With Image Size Reduction included!

Fetched URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Christophe_Galtier

Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy