Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac
| Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac | |
|---|---|
 Portrét vévody de Brissac s insigniemi maršála Francie | |
| Vojenský guvernér Paříže | |
| Ve funkci: 1771 – 1780 | |
| Předchůdce | Charles Louis d'Albert, vévoda de Luynes |
| Nástupce | Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Nejvyšší stolník Francie | |
| Ve funkci: 1732 – 1781 | |
| Předchůdce | Charles Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Nástupce | Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Vojenská služba | |
| Služba |  Francie |
| Hodnost | maršál Francie (1768), generálporučík (1748), maréchal de camp (1743), brigádní generál (1734) |
| Narození | 12. října 1698 Paříž |
| Úmrtí | 17. prosince 1780 (ve věku 82 let) Paříž |
| Místo pohřbení | Brissac-Quincé |
| Titul | vévoda |
| Choť | Marie Josèphe Durey de Sauroy |
| Rodiče | Artus Timoléon Louis de Cossé-Brissac |
| Děti | Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac |
| Příbuzní | Adélaïde Pauline Rosalie de Cossé-Brissac (vnučka) |
| Profese | voják |
| Ocenění | rytíř Řádu svatého Ducha rytíř Řádu sv. Michala |
| Commons | Jean Paul Timoléon de Cossé, Duke of Brissac |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac (francouzsky Jean-Paul-Timoléon de Cossé-Brissac, 7. duc de Brissac, marquis de Cossé, seigneur d'Ormeilles, Damville et Montigny-sur-Aire) (12. října 1698 Paříž – 17. prosince 1780) byl francouzský šlechtic, vojevůdce a dvořan. Od mládí sloužil v armádě a bojoval v dynastických válkách 18. století. Po starším bratrovi zdědil v roce 1732 titul vévody a zároveň dvorský úřad nejvyššího stolníka. V roce 1768 byl povýšen do hodnosti maršála Francie a nakonec byl vojenským guvernérem v Paříži. Jeho dědicem byl syn Louis Hercule Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac (1734–1792), který byl jako stoupenec monarchie zavražděn v době francouzské revoluce.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starého šlechtického rodu Cossé-Brissac,[1][2] narodil se jako mladší syn Artuse Timoléona de Cossé-Brissac, 5. vévody de Brissac (1668–1709),[3][4] po matce Marii Louise de Béchameil (1661–1740) byl vnukem Louise de Béchameil, finančního intendanta vévody orleánského, po němž byla pojmenována bešamelová omáčka. V patnácti letech odešel na Maltu a jako řádový rytíř se stal důstojníkem maltézského loďstva. Po boku loďstva Benátské republiky se zúčastnil bojů proti Turkům (bitva na Korfu 1716) a do Francie se vrátil v roce 1717. Obdržel hodnost kapitána jezdectva a na hranicích Španělska bojoval ve válce čtverné aliance (1718–1720). V roce 1720 byl jmenován plukovníkem (mestre de camp) a od roku 1727 byl samostatným velitelem pluku.
Jako mladší syn původně užíval titul hrabě de Cossé, po úmrtí staršího bratra zdědil v roce 1732 titul vévody de Brissac s právem francouzského paira, zároveň převzal dvorský úřad nejvyššího stolníka Francouzského království (Grand panetier de France).[5] Hlavním rodovým sídlem byl zámek Brissac, který byl v majetku rodiny od roku 1502.[6][7] V rámci války o polské dědictví bojoval v letech 1733–1734 v Itálii a Německu a v roce 1734 získal hodnost brigádního generála. Na začátku války o rakouské dědictví se zúčastnil francouzské okupace Čech a bojoval v bitvě u Zahájí. V roce 1743 byl povýšen do hodnosti generálmajora (maréchal de camp). V další fázi války se zúčastnil bojů ve Flandrech a na Rýně pod velením maršála de Saxe. V roce 1748 získal hodnost generálporučíka (Lieutenant-Général des Armées du Roi). Jako voják naposledy aktivně bojoval za sedmileté války, zúčastnil se vítězné bitvy u Hastenbecku (1757) a v prohrané bitvě u Mindenu (1759) byl velitelem zadního voje.
K datu 1. ledna 1768 byl povýšen do hodnosti maršála Francie[8] a v letech 1771–1780 byl vojenským guvernérem Paříže.[9]
Rodina
[editovat | editovat zdroj]
V roce 1732 se v Paříži oženil s Marií Josephe Duroy de Sauroy (1716–1756), která pocházela z tzv. talárové šlechty (noblesse de robe), byla dcerou Josepha Duroye de Sauroy (1677–1752), generálního výběrčího daní ve Franche-Comté.[10][11] Z manželství se narodili tři synové, Louis Timoléon, hrabě de Brissac (1733–1759) a Pierre Emmanuel, markýz de Thouarcé (1741–1756) zemřeli předčasně a bez potomstva, dědicem rodového majetku a titulu vévody byl prostřední syn Louis Hercule Timoléon (1734–1792), který po otci zároveň převzal posty nejvyššího stolníka a pařížského vojenského guvernéra.[12]
Vévoda de Brissac měl tři bratry. Nejstarší Charles Timoléon, 6. vévoda de Brissac (1693–1732) zemřel bez potomstva, další bratr Emmanuel de Cossé-Brissac (1698–1757) byl duchovním, biskupem v Condomu (1735–1757) a královským almužníkem.[13] Nejmladší ze sourozenců René Hugues de Cossé-Brissac, hrabě de Cossé-Brissac (1702–1754), sloužil v armádě a dosáhl hodnosti generálporučíka.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ottův slovník naučný, díl IV.; Praha, 1891 (reprint 1997); s. 686 (heslo Brissac) ISBN 80-7185-089-6
- ↑ Dictionnaire des familles françaises anciennes, XII. díl; Paříž, 1913; s. 15–19 (heslo Cossé) dostupné online
- ↑ Rodokmen rodu Cossé-Brissac dostupné online
- ↑ Rodina Artuse de Cossé-Brissac na webu geni.com dostupné online
- ↑ Seznam nejvyšších stolníků Francie 1500–1791 na webu europeanheraldry.org dostupné online
- ↑ Dějiny zámku Brissac dostupné online
- ↑ PAVLÍČKOVÁ, Eva: L'humanisme en Val de Loire; Filozofická fakulta Masarykovy univerzity Brno, 2006 (bakalářská práce); s. 16–21 (kapitola V. Brissac) dostupné online
- ↑ Officiers généraux de l'armée de terre et des services (Ancien Régime – 2010); Vincennes, 2011; s. 62 dostupné online
- ↑ Přehled guvernérů francouzských provincií a měst na webu conseilduroi.fr dostupné online
- ↑ Joseph Duroy de Sauroy na webu histoireeurope.fr dostupné online
- ↑ Marie Josephe Duroy de Sauroy na webu geneanet.com dostupné online
- ↑ Rodina Jeana Paula Timoléona, 7. vévody de Brissac na webu geni.com dostupné online
- ↑ Emmanuel de Cossé-Brissac na webu catholic-hierarchy.org dostupné online
- ↑ Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek 5; Paříž, 1822; s. 31–32 (kapitola René Hugues de Cossé) dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Dictionnaire historique et biographique des généraux français; svazek 5; Paříž, 1822; s. 26–30 (kapitola Jean Paul Timoléon de Cossé) dostupné online
- KOVAŘÍK, Jiří: Války v krajkách. Bitvy a osudy válečníků VII. 1709–1748; Praha, 2021; 428 s. ISBN 978-80-7497-340-6
- KOVAŘÍK, Jiří: Sedmiletá válka. Bitvy a osudy válečníků VIII. 1756–1763; Praha, 2021; 463 s. ISBN 978-80-7497-377-2
- SURREAUX, Simon: Servir le Roi. Vie et mort des maréchaux de France au XVIIIe siècle; Paříž, 2017; 216 s. ISBN 9782363582843
- TARABA, Luboš: Sukně proti kalhotám. Válka o rakouské dědictví 1740–1748; Praha, 2019; 462 s. ISBN 978-80-7557-176-2
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Paul Timoléon de Cossé-Brissac, vévoda de Brissac na Wikimedia Commons - Rodina Cossé-Brissac na webu racineshistoire.fr
