Kněževes (okres Rakovník)
| Kněževes | |
|---|---|
 Celkový pohled od jihu | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | městys |
| Pověřená obec | Rakovník |
| Obec s rozšířenou působností | Rakovník (správní obvod) |
| Okres | Rakovník |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°8′48″ s. š., 13°38′14″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 018 (2024)[1] |
| Rozloha | 12,56 km²[2] |
| Katastrální území | Kněževes u Rakovníka |
| Nadmořská výška | 364 m n. m. |
| PSČ | 270 01 |
| Počet domů | 371 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa úřadu městyse | Václavské náměstí 124 Kněževes 270 01 Kněževes u Rakovníka knezeves@knezevesko.cz |
| Starosta | Ing.Jan Vršecký |
| Oficiální web: www | |
 | |
  Kněževes | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 541877 |
| Kód části obce | 66869 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kněževes (německy Herrndorf) je městys v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, zhruba osm kilometrů severozápadně od Rakovníka. Žije v něm přibližně 1 000[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovem kněz byl myšlen kníže. Německé jméno Pfaffendorf (popská nebo kněžská ves) vznikl chybným překladem původního českého názvu. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Herndorf (1327, 1352, 1367–1385), Knyezwes (1352), Knyezewes (1361), Knyesewess (1363), Knyziewess (1365), Knyezewess a Herendorff (1375), Herrendorf (1399), Hernsdorff (okolo roku 1405), v Kněževsi (1517), Kněžoves (1530), Herrndorf, Pfaffendorf nebo Kniežowes (1785) a Herrndorf, Kněžowes a Pfaffendorf (1845).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Kněževsi pochází z roku 1327, kdy král Jan Lucemburský věnoval tepelskému klášteru patronátní právo ke kostelu svatého Jakuba Většího. V době vlády stejného panovníka byla vesnice vysazena zákupním právem. Většina obyvatel tehdy mluvila německy, což dokládá stížnost z roku 1380, v níž si vesničané stěžovali, že nerozumí českému faráři. Ve stejné listině je doložen úřad rychtáře, kterým byl jakýsi Henslin.[5] Podle mladších opisů privilegia věnovaného králem Václavem IV. měl vesnici spravovat rychtář, kterému ve vsi patřil jeden svobodný lán, louka a krčma, u které mohli provozovat řemeslo řezník a pekař. Kromě toho rychtář mohl bezplatně využívat služby kováře, jehož kovárna byla obecní. Vesnice patřila ke křivoklátskému panství, a tamní purkrabí tak předsedal kněževeským soudům, během nichž ho musel rychtář hostit. Opis privilegia z roku 1580 uvádí Kněževes jako městečko.[6]
Během patnáctého století ve vsi převládli Češi. Roku 1516 byla Kněževes zastavena jako splátka za dluh 1 200 kop českých grošů Oplovi z Fictumu. Následujícího roku se obyvatelé Kněževsi a Lišan postavili proti nové vrchnosti, ale Oplovi vesnice zůstala až do jeho útěku ze země v roce 1530. Panovník ji potom zkonfiskoval a připojil zpět ke Křivoklátu. Během šestnáctého století byla vesnice často zastavována a v osmdesátých letech byla připojena ke Krušovicím. Císař Rudolf II. roku 1595 vesničanům potvrdil stará práva a snížil robotní a další povinnosti vůči vrchnosti.[6]
Zemědělský charakter si vesnice uchovala zcela agrární charakter. Ačkoliv byla označena jako městečko už v šestnáctém století, povýšena na něj byla až roku 1897.[5] Od 19. ledna 2007 obec užívá znak a vlajku.[7] 3. října 2007 byl obci vrácen status městyse.[8]
Územněsprávní začlenění
[editovat | editovat zdroj]Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Rakovník[9]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Rakovník
- 1868 země česká, politický i soudní okres Rakovník
- 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Rakovník[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Rakovník[11]
- 1945 země česká, správní i soudní okres Rakovník[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Rakovník[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Rakovník
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Rakovník
Rok 1932
[editovat | editovat zdroj]V městysi Kněževes u Rakovníka (1775 obyvatel, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, katol. kostel, sbor dobrovolných hasičů) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, 2 cukráři, čalouník, drogerie, elektrotechnický závod, 3 holiči, 8 hostinců, kamnář, kapelník, knihař, 3 koláři, 3 kováři, 3 krejčí, výroba lihovin, malíř, obuvník, 2 pekaři, pila, obchod s lahvovým pivem, 3 pokrývači, porodní asistentka, 3 povozníci, 4 rolníci, 3 řezníci, sedlář, sklenář, 10 obchodů se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Kněževes, stavitel, šrotovník, 2 švadleny, 2 trafiky, 3 truhláři, 3 zámečníci, zubní ateliér.[14]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 168 | 1 540 | 1 528 | 1 688 | 1 611 | 1 784 | 1 691 | 1 136 | 1 151 | 1 067 | 1 026 | 945 | 932 | 932 | 962 |
| Počet domů | 155 | 189 | 201 | 227 | 248 | 281 | 339 | 352 | 330 | 324 | 300 | 329 | 339 | 353 | 371 |
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Městysem prochází silnice II/227 Žatec–Rakovník. Okrajem katastrálního území městyse vede silnice I/6 Praha – Karlovy Vary. Kněževes leží na železniční železniční trati Krupá–Kolešovice. Je to jednokolejná regionální trať, doprava na ní byla zahájena roku 1883. Na území městyse leží železniční zastávky Kněževes a Přílepy. Trať je od prosince 2006 bez pravidelné dopravy, pouze se sezónními turistickými vlaky. Okraj správního území protíná železniční železniční trať Most–Rakovník. Je to jednokolejná celostátní trať, doprava byla mezi Rakovníkem a Louny zahájena roku 1904. Na území městyse Kněževes leží železniční zastávka Hořesedly. V roce 2011 v městysi měly zastávku autobusové linky Rakovník–Kolešov (v pracovních dnech sedm spojů, o víkendech dva spoje), Rakovník – Hořesedly – Hořovičky – Kolešov (v pracovních dnech pět spojů) a Rakovník–Podbořany (v pracovních dnech tři spoje, dopravce PID).
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
V Kněževsi stojí pět památkově chráněných objektů. Dominantou Václavského náměstí je barokní kostel svatého Jakuba Většího, jehož dochovaná podoba je výsledkem přestavby po požáru v roce 1721. Druhý kostel zasvěcený svatému Janu Křtiteli se nachází na hřbitově severozápadně od vesnice.
Severně od kostela stojí barokní budova fary s pěti okenními osami z roku 1730.[17] Patří k ní další hospodářské budovy postavené izolovaně kolem úzkého dvora.[18] Před farou je umístěn pískovcový sloup se sochou Panny Marie Immaculaty.[19] Na jižním okraji návsi se nachází areál zájezdního hostince.
Železniční muzeum Kněževes
[editovat | editovat zdroj]Železniční muzeum v Kněževsi provozuje Klub historie kolejové dopravy Praha. Klub jej začal budovat v roce 2004, kdy zprovoznil vlečku spojující depozitář kolejových vozidel s tratí Krupá–Kolešovice. Po zrušení pravidelné osobní dopravy na trati v roce 2006 klub během letních prázdnin pořádal muzejní jízdy historickými vozidly.[20] V letech 2012–2020 letní provoz dotacemi podporoval Středočeský kraj. V následujícím roce kraj dotaci neposkytl a klub, vzhledem k nákladům, v roce 2022 muzejní jízdy ukončil.[21]
Rodáci
[editovat | editovat zdroj]- Václav Hornof (1840–1874), učitel, spisovatel, překladatel z němčiny, zakladatel místní knihovny
- Martin Bohumil Hornof (1844–1902), učitel, spisovatel, skladatel sborové a církevní hudby, bratr Václava
- Věra Kadlecová (1913–2002), česká oftalmoložka
- Věněk Šilhán (1927–2009), český politik a ekonom
- Jiří Brabec (* 1929), literární kritik a historik
- Rudolf Máša (1880-1954), český redaktor, překladatel, autor odborné literatury, publicista a knihovník
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256.
- ↑ a b VESELÝ, Jan; NACHTMANNOVÁ, Alena; KYPTA, Jan. Raně novověký hostinec v Kněževsi u Rakovníka. Památky středních Čech. 2021, čís. 1, s. 8. Dále jen Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021). ISSN 0862-1586.
- ↑ a b Veselý, Nachtmannová, Kypta (2021), s. 9.
- ↑ Udělené symboly – Kněževes; Znak a vlajka Kněževse Archivováno 2. 5. 2009 na Wayback Machine.
- ↑ Rozhodnutí č. 27 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 23. října 2007
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 580. (česky, německy)
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ ANTONÍN, Cechner. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém. Svazek XXXIX. Politický okres rakovnický. Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. Dostupné online. Kapitola Kostel sv. Jakuba V., s. 30. Archivováno 27. 11. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ Fara [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online.
- ↑ Sloup se sochou Panny Marie Immaculaty [online]. Národní památkový ústav [cit. 2023-07-27]. Dostupné online.
- ↑ O nás [online]. Klub historie kolejové dopravy [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.
- ↑ SŮRA, Jan. Historický provoz na Kolešovce končí, kraj už neposlal dotaci. Zdopravy.cz [online]. 2022-07-04 [cit. 2022-07-22]. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kněževes na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Kněževes v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky
- Kněževes v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
