Lars Helge Birkeland
| Lars Helge Birkeland | |
|---|---|
 Lars Helge Birkeland (23. srpna 2015) | |
| Datum narození | 11. února 1988 (36 let) |
| Místo narození | Tønsberg, Norsko[1] |
| Stát | Norsko |
| Výška | 191 cm[1] |
| Hmotnost | 84 kg[1] |
| Choť | Fanny Hornová Birkelandová |
| Sportovní informace | |
| Sport | biatlon |
| Klub | Birkenes IL |
| Lyže | Fischer[1] |
| Zbraň | Anschütz[1] |
| Ukončení kariéry | 2021 |
| Světový pohár v biatlonu | |
| Debut | 30. listopadu 2011 |
| Nejlepší umístění | 14. (2017/18) |
| Počet výher | 9 (týmových) |
| Stupně vítězů | 17 (týmových) |
| Medaile v biatlonu | |
| Olympijské hry | 0 – 1 – 0 |
| Mistrovství světa | 1 – 0 – 0 |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 19. ledna 2020 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
 Biatlon na ZOH
| ||
| stříbro | 2018 Pchjongčchang | štafeta |
| Mistrovství světa v biatlonu | ||
| zlato | 2019 Östersund | štafeta |
| Mistrovství Evropy v biatlonu | ||
| zlato | ME 2014 | sprint |
Lars Helge Birkeland (* 11. února 1988 Tønsberg) je norský biatlonista, držitel stříbrné olympijské medaile ze štafety mužů na Zimních olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu. V světovém poháru vybojoval sedm vítězství v týmových disciplínách, poprvé v Hochfilzenu v sezóně 2012/13. V individuálních závodech obsadil nejlépe čtvrté místo.
V roce 2021 ukončil reprezentační kariéru.
Štafety
[editovat | editovat zdroj]Dne 9. prosince 2012 v závodech světového poháru v rakouském Hochfilzenu zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Ole Einar Bjørndalen, Vetle Sjåstad Christiansen a Henrik L'Abée-Lund před Francií (Vincent Jay, Jean-Guillaume Béatrix, Alexis Bœuf a Martin Fourcade) a Ruskem (Anton Šipulin, Andrej Makovjev, Jevgenij Usťugov a Dmitrij Malyško).
Dne 13. února 2016 zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Erlend Bjøntegaard, Johannes Thingnes Bø a Tarjei Bø před Francií (Simon Fourcade, Quentin Fillon Maillet, Simon Desthieux a Jean-Guillaume Béatrix) a Německem (Erik Lesser, Andreas Birnbacher, Daniel Böhm a Benedikt Doll).
Dne 10. prosince 2017 zvítězil s norskou štafetou ve složení Ole Einar Bjørndalen, Henrik L'Abée-Lund, Erlend Bjøntegaard a Lars Helge Birkeland před Německem (Erik Lesser, Benedikt Doll, Arnd Peiffer a Simon Schempp) a (Jean-Guillaume Béatrix, Simon Desthieux, Emilien Jacquelin a Quentin Fillon Maillet).
Dne 13. ledna 2018 zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Tarjei Bø, Emil Hegle Svendsen a Johannes Thingnes Bø před Francií (Simon Desthieux, Quentin Fillon Maillet, Martin Fourcade a Antonin Guigonnat) a Ruskem (Alexej Volkov, Maxim Cvetkov, Anton Babikov a Anton Šipulin).
Dne 18. března 2018 zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Henrik L'Abée-Lund, Tarjei Bø a Johannes Thingnes Bø před Rakouskem (Dominik Landertinger, Felix Leitner, Simon Eder a Julian Eberhard) a Ruskem (Maxim Cvetkov, Anton Babikov, Dmitrij Malyško a Anton Šipulin).
Dne 18. ledna 2019 zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Vetle Christiansen, Tarjei Bø a Johannes Thingnes Bø před (Roman Rees, Johannes Kühn, Arnd Peiffer a Benedikt Doll) a Francií (Emilien Jacquelin, Martin Fourcade, Quentin Fillon Maillet a Simon Desthieux).
Dne 8. února 2019 zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Vetle Christiansen, Erlend Bjøntegaard a Johannes Thingnes Bø před Francií (Antonin Guigonnat, Emilien Jacquelin, Simon Fourcade a Quentin Fillon Maillet) a Ruskem (Jevgenij Garaničev, Eduard Latypov, Alexandr Loginov a Alexandr Povarnicyn).
Dne 16. března 2019 na 50. mistrovství světa v biatlonu zvítězil s norskou štafetou ve složení Lars Helge Birkeland, Vetle Christiansen, Tarjei Bø a Johannes Thingnes Bø před Německem (Erik Lesser, Roman Rees, Arnd Peiffer, Benedikt Doll) a Ruskem (Matvej Jelisejev, Nikita Poršněv, Dmitrij Malyško, Alexandr Loginov).[2]
Smíšený závod dvojic
[editovat | editovat zdroj]Dne 29. listopadu 2015 zvítězil s norskou štafetou v sestavě Kaia Wøien Nicolaisenová a Lars Helge Birkeland před Kanadou (Rosanna Crawfordová a Nathan Smith) a Německem (Maren Hammerschmidtová a Daniel Böhm).
Dne 2. prosince 2018 zvítězil s norskou štafetou v sestavě Thekla Brunnová-Lieová a Lars Helge Birkeland před Rakouskem (Lisa Hauserová a Simon Eder) a Ukrajinou (Anastasija Merkušinová a Artem Tyšenko).
Soukromý život
[editovat | editovat zdroj]V srpnu 2015 vstoupil do svazku manželského s norskou biatlonistou Fanny Hornovou, se kterou tvořil pár od roku 2010.[3]
Výsledky
[editovat | editovat zdroj]Olympijské hry a mistrovství světa
[editovat | editovat zdroj]Birkeland je trojnásobným účastníkem Mistrovství světa v biatlonu. Jeho nejlepším výsledkem v závodech jednotlivců je 9. místo z vytrvalostního závodu z rakouského Hochfilzenu v roce 2017.
| Sezóna | A | Místo | SP | SZ | HZ | IZ | ŠT | SŠT | SZD | Věk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2011/12 | MS |  Ruhpolding
|
- | - | - | 39. | - | - | - | 23 let |
| 2012/13 | MS |  Nové Město na Moravě
|
- | - | - | 44. | - | - | - | 24 let |
| 2016/17 | MS |  Hochfilzen
|
- | - | - | 9. | - | - | - | 28 let |
| 2017/18 | ZOH |  Pchjongčchang
|
- | - | - | 60. | 2. | - | - | 29 let |
| 2018/19 | MS |  Östersund
|
- | - | - | 18. | 1. | - | - | 30 let |
Poznámka: Výsledky z mistrovství světa se započítávají do celkového hodnocení světového poháru, výsledky z olympijských her se od her v Soči 2014 se nezapočítávají.
Juniorská mistrovství
[editovat | editovat zdroj]Zúčastnil se jednoho juniorského šampionátu v biatlonu, a to v kanadském Canmore v roce 2009. Jeho nejlepším individuálním umístěním z toho mistrovství je 12. pozice ze stíhacího závodu. S norskou štafetou se umístil na 6. místě.
| Sezóna | D | Místo | SP | SZ | IZ | ŠT | Věk |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2008/09 | MSJ |  Canmore |
24. | 19. | 12. | 6. | 20 let |
Vítězství v závodech světového poháru
[editovat | editovat zdroj]Kolektivní
[editovat | editovat zdroj]| Datum: | Místo: | Disciplína: |
|---|---|---|
| 9. prosince 2012 | Hochfilzen, Rakousko |
štafeta |
| 29. listopadu 2015 | Östersund, Švédsko |
smíšený závod dvojic |
| 13. února 2016 |  Presque Isle, USA |
štafeta |
| 10. prosince 2017 | Hochfilzen, Rakousko |
štafeta |
| 13. ledna 2018 | Ruhpolding, Německo |
štafeta |
| 18. března 2018 |  Holmenkollen, Norsko |
štafeta |
| 2. prosince 2018 |  Pokljuka, Slovinsko |
smíšený závod dvojic |
| 18. ledna 2019 | Ruhpolding, Německo |
štafeta |
| 8. února 2019 | Canmore, Kanada |
štafeta |
| 11. ledna 2020 | Oberhof, Německo |
štafeta |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e http://services.biathlonresults.com/athletes.aspx?IbuId=BTFIN21101198301, přístup: 4. prosince 2015
- ↑ Oestersund 4 - 17 Mar 2019; Final Results; Men 4x7.5 km Relay [online]. Mezinárodní biatlonová unie, 2019-03-16. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ SMØRVIK, Matias. Norges heteste skiskytterpar ga hverandre sitt ja. Agderposten [online]. 2015-08-08 [cit. 2015-12-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-02.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Lars Helge Birkeland na Wikimedia Commons - Lars Helge Birkeland na Instagramu
- Lars Helge Birkeland v databázi Olympedia (anglicky)
Profily
[editovat | editovat zdroj]- Lars Helge Birkeland v databázi Mezinárodní biatlonové unie (anglicky)
