Marcus Valerius Martialis

Marcus Valerius Martialis
Marcus Valerius Martialis
Narození	březen 40; Augusta Bilbilis
Úmrtí	104 (ve věku 63–64 let); Augusta Bilbilis
Povolání	básník a spisovatel
Žánr	poezie a satira
Témata	epigram
Významná díla	Epigrammata
Manžel(ka)	Marcella
Rodiče	Flaccilla
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	citáty na Wikicitátech
	Seznam děl: SKČR \| Knihovny.cz
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Marcus Valerius Martialis (mezi 40 a 43 Bilbilis, Španělsko – 102 tamt.) byl římský básník epigramů.

Narodil se v městě Bilbilis, asi 65 km jihozápadně od španělské Zaragozy, kde získal vzdělání v rétorice a gramatice. Roku 64 odešel do Říma dokončit své právnické vzdělání. Byl patrně nemajetný a závisel na podpoře svých mecenášů a příznivců, mezi něž patřil například Seneca, Plinius mladší, Quintilianus, Juvenalis nebo císařové Titus a Domitianus.

Život

Narodil se v posledním roce Caligulovy vlády, po celý život byl hrdý na svůj hispánský původ. V roce 64 přišel do Říma s touhou prosadit se. Nejprve se pokusil pracovat jako advokát, to se mu však nedařilo. Kolem roku 80 začal psát (Liber spectaculorum – Kniha podívaných) a svými básněmi a epigramy si brzy získal oblibu lidu, a často i mocných, kteří ho podporovali. Titus mu udělil ius trium liberorum, podle něhož jako svobodný a bezdětný mohl požívat práv otce tří dětí. V roce 88 poprvé opustil Řím, aby pobýval na venkovském statku v Nomentu, 14 mil od Říma. V roce 98 se vrátil do svého rodiště; zdá se, že ne zcela dobrovolně – za Traiana, nástupce vládce Domitiana, mu totiž bylo vyčítáno jeho lichocení předchozímu císaři, který neproslul jako nejlepší vládce Říma. Martialis také mimo jiné lichotil již Titovi, předchůdci Domitiana. Proto když Martilialis opouštěl Řím, neměl ani na cestu. V Bilbile ale znovu nabyl jmění. Do Říma se již nikdy nevrátil, zemřel v roce 102. Jeho smrti litoval v Dopisech Plinius.

Dílo

Zachovalo se čtrnáct z Martialových knih:

Liber Spectaculorum (80 n. l.), sbírka asi 30 básní uveřejněná patrně k otevření římského Kolosea. Moderního čtenáře zarazí téměř cynický popis gladiátorských zápasů a jiných surovostí. Zachovala se v jediném středověkém rukopise, patrně neúplná.
Xenie a Apophoreta (84 n. l.), sbírka krátkých veršů, zamýšlených jako věnování na darech (apoforéta) při svátku Saturnálií
Epigrammaton libri duodecim (Dvanáct knih epigramů, asi 85–103 n. l.), obsahují celkem 1557 epigramů. Některé z knih mají předmluvu psanou v próze, nejčastěji užitou metrickou formou je elegické distichon, ale není to pravidlem; Martilialis používal i jiné formy, např. hendekasyllaby. Témata svých epigramů čerpal z každodenního života a často si vybíral jeho nejhorší podobu. Jeho epigramy jsou často obscénní, zvláště básně jedenácté knihy jsou velmi urážlivé.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Martial na německé Wikipedii.

Literatura

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marcus Valerius Martialis
Ottův slovník naučný, heslo Martialis. Sv. 16, str. 911
Ottův slovník naučný nové doby, heslo Martialis. Sv. 7, str. 73
Encyklopedie antiky. Academia: Praha 1973

Externí odkazy

Osoba Marcus Valerius Martialis ve Wikicitátech

latinsky

Martial na Wikisource
Liber spectaculorum (in Latin)
Epigrammata (in Latin) v Bibliotheca Augustana.
Epigrammaton (latinsky) na The Latin Library.

anglicky

Obrázky, zvuky či videa k tématu Marcus Valerius Martialis na Wikimedia Commons
Complete Epigrams (1897, mírně cenzurováno) na The Tertullian Project
Selected Epigrams, přel. A. S. Kline
Selected Epigrams přel. Elizabeth Duke