Mikroorganismus

Escherichia coli pod skenovacím elektronovým mikroskopem

Mikroorganismus (mikrob) je jen mikroskopicky (popř. pouze elektronmikroskopicky) pozorovatelný organismus.

Mezi mikroorganismy se řadí převážně prokaryota (bakterie, archebakterie), patří k nim také např. plísně, kvasinky, prvoci, některé řasy a živočichové. Díky rozmanitosti metabolických drah, rychlosti rozmnožování a schopnosti dlouho přežívat nepříznivé podmínky se mikroorganismy vyskytují téměř všude. Mikroorganismy často tvoří kolonie, shluky, případně symbiotická společenstva s jinými organismy.

Některé druhy jsou původci lidských onemocnění. Zvláště nebezpečné jsou patogenní mikroorganismy ve formě mikrobiálních biofilmů.^[zdroj?]

Požadavky na kyslík

Dle požadavků na molekulární kyslík se mikroorganismy dělí do několika skupin:

• obligatorně (či obligátně) aerobní – jsou aktivní pouze v prostředí s dostatečnou koncentrací kyslíku;
• fakultativně aerobní – nejsou na koncentraci kyslíku přímo životně vázány;
• mikroaerofilní – jsou schopny žít v prostředí s nízkou koncentrací kyslíku, případně bez kyslíku;
• obligatorně (či obligátně) anaerobní – žijí pouze v prostředí bez kyslíku; při přechodu do aerobního prostředí umírají nebo inaktivují;
• (fakultativně) anaerobní – ke svému životu a množení nepotřebují kyslík.

Půdní mikroorganismy

Mikroorganismy jsou např. stěžejní složkou edafonu (z hlediska hmotnosti i počtu). Tvoří tzv. mikroedafon (< 0,2 mm). Jsou to organismy autotrofní i heterotrofní:

• fotoautotrofní mikroorganismy (organismy, které získávají energii z fotonů světla a uhlík z oxidu uhličitého; řasy, sinice, fotoautotrofní bičíkovci); jednobuněčné fotoautotrofní organismy a rozsivky mohou při nedostatku slunečního záření přejít na heterotrofní způsob obživy;
  • chemoautotrofní mikroorganismy (bakterie; chemoautotrofie je způsob výživy, při němž bakterie získávají uhlík z oxidu uhličitého a energii oxidací anorganických látek);
• půdní heterotrofní mikroorganismy
  • houby (basidiomycety, kvasinky, plísně);
  • bakterie – bez spor (tyčinky i koky) i se sporami (anaerobní i aerobní) – včetně kmenu grampozitivních bakterií aktinomycet.)

Mikroorganismy žijící v půdě se účastní většiny pochodů přeměny organické hmoty a při biologickém zvětrávání i přeměny složky minerální. Pochody probíhají uvnitř těla mikroorganismů nebo působením enzymů mimo jejich tělo.

Využití

Studiem mikroorganismů se zabývá mikrobiologie dělící se na mnoho dílčích disciplín. Studiem využívání mikroorganismů se zabývá i biotechnologie.

Mikroorganismy se využívají v potravinářství a lihovarnictví, dále při kompostování, výrobě bioplynu, mechanicko-biologické úpravě odpadů i jinde.

Na Zemi převažují nekultivované, tedy nepopsané mikroorganismy. Doklady o tom, že dosud nekultivované mikroorganismy představují převládající organismy ve většině prostředí na Zemi podpořily vývoj metagenomiky.

Odhaduje se, že jen 1–2 % mikroorganismů lze kultivovat, o většině buď vůbec nevíme, nebo je neumíme kultivovat v laboratorních podmínkách. Předpokládá se také, že z mořské vody se zatím kultivovalo 0,001–1 % přítomných mikroorganismů, ze sladké vody 0,25 %, z půdy 0,3 % a zřejmě nejvíce (1–15 %) z aktivovaného kalu.

Odkazy

Související články

• chlamydie
• mykoplasma
• Rickettsia

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mikroorganismus na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo mikroorganizmus ve Wikislovníku
• Slovníkové heslo mikrob ve Wikislovníku
• Mikroorganismy (ppt)
• Význam mikrofotografií prvoků a živočichů (buněk a tkání) při výuce přírodopisu (2009)
• Mikroorganismy a prostředí
• Vztahy mezi mikroorganismy

Autoritní data	NKC: ph115309 BNF: cb11965359s (data) GND: 4039226-0 LCCN: sh85084725 LNB: 000094766 NDL: 00560686 NLI: 987007531526205171

Portály: Biologie