Content-Length: 128539 | pFad | http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Kom%C3%A1rek

Stanislav Komárek – Wikipedie Přeskočit na obsah

Stanislav Komárek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
prof. RNDr. Stanislav Komárek, Dr.
Stanislav Komárek (2023)
Stanislav Komárek (2023)
Narození6. srpna 1958 (66 let)
Jindřichův Hradec
Alma materUniverzita Karlova
Povoláníspisovatel, vysokoškolský učitel, biolog, filozof, entomolog, básník a vědec
ZaměstnavatelPřírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy
Webwww.stanislav-komarek.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stanislav Komárek (* 6. srpna 1958 Jindřichův Hradec) je český biolog, filozof a spisovatel; autor svébytných esejů, básník a romanopisec, etolog, antropolog, historik biologie a vysokoškolský pedagog. Zabývá se zejména dějinami biologie, vztahem přírody a kultury, humánní etologií, biologickou estetikou, dílem Adolfa Portmanna a Carla Gustava Junga.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Stanislav Komárek pochází z Kardašovy Řečice. Navštěvoval Gymnázium v Jindřichově Hradci, kde maturoval roku 1977. Ve studiu pokračoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze, kde získal titul RNDr. Krátce byl aspirantem v Parazitologickém ústavu Československé akademie věd.

Roku 1983 emigroval do Rakouska, kde působil v Přírodovědeckém muzeu ve Vídni, na ministerstvu zemědělství a v zoologickém ústavu Vídeňské univerzity. Během pobytu ve Vídni také spolupracoval s tzv. Altenberským okruhem pro filozofii a dějiny přírodních věd. Zároveň se věnoval intenzivnímu studiu německé autonomistické školy v biologii a podobně orientovaných proudů v etologii a antropologii (zejména studiu děl Adolfa Portmanna, Konrada Lorenze, Jakoba Uexkülla a dalších). V rámci tohoto studia navázal spolupráci s oddělením teoretické biologie Zoologického ústavu Vídeňské univerzity a Ústavem Konrada Lorenze v Altenbergu.

Od roku 1990 působí na katedře filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V říjnu 1990 zde začal přednášet o vzájemných vztazích přírodních a kulturních fenoménů a biologické estetice Adolfa Portmanna. V následujícím roce byly zahájeny i přednášky o dějinách biologie, o dějinách objevných cest, domestikaci jakožto biologickém fenoménu a mimetických jevech v živé přírodě. Fenomén mimikry a mimetismu dále rozpracovával i v pozdějších letech a stal se stěžejním objektem jeho zájmu. V roce 1993 absolvoval půlroční stáž v Nizozemsku na univerzitě v Leidenu, která byla spojena se studiem tamních obsáhlých knižních fondů, prací na bibliografii mimetických jevů a zároveň přednáškovou činností. V letech 1996–2002 působil jako vedoucí Katedry filosofie a dějin přírodních věd Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Externě učí též na Ústavu filosofie a religionistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. V letech 2003–2011 působil na Katedře obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy. Roku 1994 se habilitoval v oboru entomologie. Titul Dr. získal roku 1997 na Pedagogické fakultě stejné univerzity v oboru filosofie výchovy. Roku 2001 byl jmenován profesorem filosofie a dějin přírodních věd na Přírodovědecké fakultě univerzity Karlovy.

Stanislav Komárek také přispívá četnými esejemi do periodik (např. časopis Tvar, Vesmír, Prostor, Analogon, Přítomnost a další). Jeho romány s esejistickými pasážemi bývají hodnoceny literární kritikou velmi protikladně. Pro svou prózu bývá některými kritiky přirovnáván k Janu Křesadlovi.[1] V roce 2006 získal za své eseje cenu Toma Stopparda.[2]

Jeho kniha Ochlupení bližní: zvířata v kulturních kontextech byla na portálu Českého literárního centra zařazena do přehledu Vrcholy české non-fiction 2007–2017.[3]

V roce 2019 po něm byla pojmenována planetka č. 464743 „Stanislavkomárek“.[4]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Naučné knihy

[editovat | editovat zdroj]
  • Dějiny biologického myšlení - Praha, Vesmír, edice Medúza, 1997 (V roce 2008 kniha znovu vyšla u nakladatelství Academia ve svazku Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie).
  • Mimicry, aposematism and related phenomena in animals and plants (Bibliography 1800 - 1990) - Praha, Vesmír, 1998.
  • Obraz člověka v dílech některých význačných biologů 19. a 20. století - edice Panoráma biologické a sociokulturní antropologie 20, Brno, Nadace Universitas Masarykiana, 2003 (1. vydání: Praha, Vesmír, 1998, pod názvem Lidská přirozenost. V roce 2008 kniha znovu vyšla u nakladatelství Academia ve svazku Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie).
  • Mimicry, aposematism and related phenomena; mimetism in nature and the history of its study - München, LINCOM, 2003.
  • Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy – mimetismus - v přírodě a vývoj jeho poznání - Praha, Dokořán, 2004 (1. vydání: Praha, Vesmír, 2000)
  • Spasení těla : Moc, nemoc a psychosomatika - Praha, Mladá fronta, edice Kolumbus, 2005.
  • Ptáci v Čechách 1360-1890 aneb tajemství rytíře von Sacher-Masocha - Praha, Academia, 2007.
  • Příroda a kultura, svět jevů a svět interpretací - Praha, Academia, 2008 (1. vydání: Praha, Vesmír, 2000).
  • Obraz člověka a přírody v zrcadle biologie - Praha, Academia, 2008.
  • Nature and Culture: The World of Phenomena and the World of Interpretation - Mnichov, LINCOM, 2009.
  • Ochlupení bližní. Zvířata v kulturních kontextech - Praha, Academia, 2011.
  • Muž jako evoluční inovace? - Praha, Academia, 2012.
  • Evropa na rozcestí - Praha, Academia, 2015.
  • Tělo, duše a jejich spasení - Praha, Academia, 2015.
  • Mimikry a příbuzné jevy - Praha, Academia, 2016.
  • Stručné dějiny biologie - Praha, Academia, 2017.
  • Darwin, Wilson, Portmann, Lorenz - obraz člověka v dílech biologů - Praha, Academia, 2021.

Eseje

[editovat | editovat zdroj]
  • Sto esejů o přírodě a společnosti - Doudlebia a jiné fenomény - Praha, Vesmír, 1995
  • Pitevní praktikum pro pokročilé - Brno, Petrov, 2000
  • Mír s mloky - Brno, Petrov, 2003.
  • Leprosárium - Brno, Petrov, 2005.
  • Hlavou dolů - Praha, Dokořán, 2006 (1. vydání: Praha, Vesmír, 1999.)
  • Sloupoví aneb Postila - Praha, Dokořán, 2008.
  • Zápisky z Okcidentu - Praha, Dokořán, 2008.
  • Zápisky z Orientu - Praha, Dokořán, 2008.
  • Listy v lahvích - Praha, Dokořán, 2010.
  • Eseje o lidských duších a společnosti - Praha, Argo, 2010.
  • Eseje o lidských duších a společnosti - Praha, Argo, 2011.
  • Eseje o přírodě, biologii a jiných nepravostech - Praha, Academia, 2011.
  • Západ v mlze - Praha, Academia, 2013.
  • Živočichopis doby aneb Komárkova abeceda - Praha, Academia, 2015.
  • Země spatřené - Praha, Academia, 2016.
  • Cestovní eseje z let 1991-2008 - Praha, Academia, 2018.
  • Zápisky z pozdní doby - Praha, Academia, 2020.
  • Jungovské eseje z devadesátých let - Praha, Academia, 2022.

Beletrie

[editovat | editovat zdroj]
  • Opšlstisova nadace - Brno, Petrov, 2002; Praha, Academia, 2017; německy jako Kaplans Traum - Berlin, Rowohlt, 2005, přel. Sophia Marzolff
  • Černý domeček - Brno, Petrov, 2004; Praha, Academia, 2019
  • Mandaríni - Brno, Host, 2007; Praha, Academia, 2018
  • Jezovita Balbinus - Praha, Academia 2023

Poezie

[editovat | editovat zdroj]
  • Kartografie - Vídeň, Alfa, 1986
  • Kaligrafie - Praha, Gryf, 1994
  • Holografie - Praha, Gryf, 1998
  • Mé polopouště (kompletní básnické dílo obsahující tři výše uvedená díla) - edice chmýření, sv. 5. Praha, Lubor Kasal, 2006.

Memoáry

[editovat | editovat zdroj]
  • Města a městečka - Praha, Academia, 2019.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČULÍK, Jan. Stanislav Komárek se asi tvůrčím prozaikem nestane. legacy.blisty.cz [online]. Britské listy, 2004-09-27 [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ Česká literární bibliografie - Literární ceny. www.ucl.cas.cz [online]. Ústav pro českou literaturu AV ČR [cit. 2018-08-10]. Dostupné online. 
  3. ↑ LUKAVEC, Jan. Vrcholy české non-fiction 2007-2017. www.czechlit.cz. Dostupné online [cit. 2018-08-14]. 
  4. ↑ Minor Planet Circular [online]. 2019-04-06 [cit. 2020-09-18]. Čís. 112435. PDF online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Toma Stopparda
Eva Kantůrková / Zdeněk Urbánek (1987) • Ivan Martin Jirous / Milan Jungmann (1985) • Bohumila Grögerová / Josef Hiršal (1986) • Milan Uhde (1987) • Jáchym Topol (1988) • Zbyněk Hejda (1989) • Jiří Kratochvil (1991) • Jan Lopatka (1993) • Jiří Olič (1994) • Jiří Kovtun (1995) • Sergej Machonin (1996) • Jolana Poláková (1997) • Jiří Pechar (1998) • Jana Červenková (1999) • Karel Kosík (2000) • Pavel Kosatík (2001) • Jiří Opelík (2002) • Martin Hilský (2003) • Václav Jamek (2004) • Václav Cílek (2005) • Stanislav Komárek (2006) • Přemysl Rut (2007) • Zdeněk Neubauer (2008) • Lubomír Martínek (2009) • Petr Rezek (2010) • Martin C. Putna (2011) • Jan Vladislav (2012) • Patrik Ouředník (2013) • A. J. Liehm (2014) • Petr Holman (2015) • Sylvie Richterová (2016) • Josefína Formanová (2021) • Marie Iljašenko (2023) • Vladimír Merta (2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Stanislav_Komárek&oldid=24140972“








 ApplySandwichStrip

pFad - (p)hone/(F)rame/(a)nonymizer/(d)eclutterfier!      Saves Data!


--- a PPN by Garber Painting Akron. With Image Size Reduction included!

Fetched URL: http://cs.wikipedia.org/wiki/Stanislav_Kom%C3%A1rek

Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy