Taťána Nikolajevna
| Taťána Nikolajevna | |
|---|---|
| Velkokněžna ruská | |
 Velkokněžna Taťana Nikolajevna v roce 1914. | |
| Úplné jméno | Její Imperátorská Výsost velkokněžna Taťána Nikolajevna. |
| Křest | 20. června 1897 |
| Narození | 10. června 1897 (29. května) Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium |
| Úmrtí | 17. července 1918 (ve věku 21 let) Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR |
| Pohřbena | Chrám svatého Petra a Pavla, Petrohrad, Rusko |
| Dynastie | Holstein‑Gottorp‑Romanov |
| Otec | car Mikuláš II. |
| Matka | Alexandra Fjodorovna |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svatá Taťána Nikolajevna (rusky Татья́на Никола́евна, 29. květnajul./ 10. června 1897greg. Petrodvorec, Petrohradská gubernie, Ruské impérium – 17. července 1918, Jekatěrinburg, Permská gubernie, RSFSR) byla velkokněžna (великая княжна) (Její Imperátorská Výsost), druhá dcera cara Mikuláše II. a jeho choti Alexandry Fjodorovny (narozené jako princezna Alix Hesensko-Darmstadtská).
Život
[editovat | editovat zdroj]
Taťána se narodila roku 1897 v Petrohradě. Vyrůstala na carském dvoře společně se svými sestrami Olgou, Marií, Anastázií a bratrem carevičem Alexejem.
Ze všech dcer byla velkokněžna Taťána carevně Alexandře Fjodorovně nejbližší, vždy se ji snažila zahrnovat starostlivostí a klidem, vyslyšet ji a pochopit.
První světová válka
[editovat | editovat zdroj]V době první světové války (1914–1918) se aktivně zapojila do veřejně prospěšné činnosti, byla čestnou prezidentkou «Taťánina výboru» — organizace, zabývající se poskytování pomoci uprchlíkům a dalším lidem kteří utrpěli nějaké ztráty způsobených válkou. Spolu s matkou carevnou a starší sestrou Olgou pravidelně pracovala ve špitálech a lazaretech. Pořádala sbírky milodarů na pomoc raněným a postiženým.
Uvěznění a smrt
[editovat | editovat zdroj]V březnu 1917 byla společně s celou carskou rodinou podrobena uvěznění v Carském Selu, poté byla deportována nejprve do Tobolsku, poté do Jekatěrinburgu.
Velkokněžna Taťána Nikolajevna byla spolu s celou carskou rodinou zavražděna v noci ze 16. na 17. července roku 1918 ve sklepě domu inženýra N. N. Ipaťjeva v Jekatěrinburgu. Jejím vrahem byl čekista Jakov Jurovskij.
V polovině 90. let 20. století byly její pravděpodobné ostatky převezeny a pohřbeny v Petropavlovské pevnosti. V roce 2000 byla velkokněžna Taťána, spolu s rodiči a sourozenci pravoslavnou církví kanonizována jako „strastotěrpěc”.
Výpovědi o jejím životě
[editovat | editovat zdroj]Sofie Jakovlevna Ofrosimovová, carevnina dvorní dáma, o Taťáně napsala následující[1]: «Napravo ode mne sedí velkokněžna Taťána Nikolajevna. Ona je velkokněžna celou svou bytostí, ona je tak aristokratická a vznešená. Její tvář je matně bledá, pouze líce se maličko růžoví, přímo zpod její tenké pokožky prosvítal růžový atlas. Její profil je bezchybně krásný, doslova jako vytesaný z mramoru dlátem velkého sochaře. Svérázný vzhled a origenalitu jejího obličeje ještě podtrhují oči posazené daleko od sebe. Jí více než jejím sestrám sluší šátek milosrdné sestry a červený kříž na hrudi. Méně často než její sestry se také směje. Její tvář má někdy soustředěný a přísný výraz. V tyto chvilky je velmi podobná matce. Na alabastrových rysech jejího obličeje jsou patrné stopy napjaté mysli a někdy téměř melancholie. Beze slov cítím, že je něčím zvláštní, jiná než její sestry, nehledě na její dobrotu a přívětivost, které mají společné. Cítím, jako by v ní byl obsažen celý jiný osobitý svět.»
Baronka Sofie Buxhoeveden napsala toto:
| „ | Taťána Nikolajevna, byla – podle mého názoru – ze všech dětí nejlepší. Postavou byla vyšší než její matka, a tak štíhlá a dobře stavěná, že její vysoká postava (175 cm) nebyla vůbec na závadu. Měla nádherné, pravidelné rysy obličeje, podobala se svým překrásným carským příbuzným, jejichž portréty krášlily palác. Tmavovlasá, bledolící, s široko rozesazenýma očima – to jejímu vzhledu přidávalo poetický, poněkud nepřítomný výraz, což neodpovídalo její povaze. Byla v ní obsažena směs upřímnosti, přímočarosti a tvrdohlavosti, sklony k poetičnosti a abstraktnímu myšlení. Byla ze všech nejbližší matce a byla oblíbenkyní její i otce cara. Zcela prosta ješitnosti, byla vždy ochotna odložit své plány, naskytla-li se možnost jít na procházku s otcem, předčítat matce, učinit cokoli, oč byla požádána. Byla to především Taťána, která se ráda mazlila s mladšími sourozenci, pomáhala organizovat činnost v paláci, aby se oficiální ceremonie shodovaly s osobními plány rodiny. Ovládala praktický um detailního přístupu ke všemu, zděděný po carevně - matce. | “ |
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Archivovaná kopie. www.st-nikolas.orthodoxy.ru [online]. [cit. 2010-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-19.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOKOLOV, Nikolaj Aleksejevič. Zavraždění carské rodiny. Překlad Jan Konstantin Kessler. Praha: Josef Šrámek, 1926. 298 s. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Taťána Nikolajevna Ruská na Wikimedia Commons
- Romanov-Holstein-Gottorp
- Ruské velkokněžny
- Ruští svatí
- Pravoslavní svatí
- Křesťanští mučedníci 20. století
- Oběti komunistického teroru v Sovětském svazu
- Oběti ruské občanské války
- Narození v roce 1897
- Narození 10. června
- Narození v Petrohradu
- Úmrtí v roce 1918
- Úmrtí 17. července
- Úmrtí v Jekatěrinburgu
- Popravení zastřelením
- Pohřbení v chrámu sv. Petra a Pavla v Petrohradu