Maj Golan
Flora Maj Bedra-Golan (hebrejsky פלורה מאי בדרה-גולן; * 3. května 1986 Tel Aviv) je izraelská politička, politická aktivistka a komentátorka.[1] V letech 2013 až 2015 neúspěšně kandidovala za krajně pravicovou stranu Židovská síla. V roce 2015 vstoupila do strany Likud. Ve volbách v roce 2019 byla poprvé zvolena do Knesetu. Následně byla zvolena i ve volbách v letech 2020, 2021 a 2022. Během prvního pololetí roku 2023 vykonávala v šesté vládě Benjamina Netanjahua funkci ministryně bez portfeje pro úřad premiéra, vedla portfolio ženských práv. V lednu 2024 byla jmenována ministryní pro sociální rovnost.
| Maj Golan | |
|---|---|
 Maj Golan (2023) | |
| 7. ministryně pro sociální rovnost | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 24. ledna 2024 | |
| Poslankyně Knesetu | |
| Úřadující | |
| Ve funkci od: 16. března 2020 | |
| Ve funkci: 30. dubna 2019 – 3. října 2019 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Likud |
| Narození | 3. května 1986 (38 let) Tel Aviv, Izrael |
| Kneset | 21., 23., 24., 25. |
| Sídlo | Tel Aviv |
| Profese | politička, aktivistka |
| Webová stránka | https://www.maygolan.com/ |
| Commons | May Golan |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dříve byla výkonnou ředitelkou nevládní neziskové organizace ha-Ir ha-ivrit (doslova Hebrejské město) a aktivistkou proti nelegální imigraci.[2][3][4][5][6]
Raný život
editovatNarodila se v Tel Avivu v rodině Mizrachim jako nemanželské dítě ortodoxní židovské matky, která ve svých třech letech emigrovala z Iráku v rámci operace Ezdráš a Nehemjáš. Vyrůstala poblíž starého telavivského centrálního autobusového nádraží.[6]
Ve svých devíti letech poskytla její matka rozhovor televizi v rámci reportáže o chudobě.[7] Po odvysílání se její matce ozvala Gila Almagor a její charitativní organizace Wish Foundation. Díky této pomoci začala studovat na škole v severní části Tel Avivu, kde byla šikanována kvůli svému původu.[7]
Politická kariéra
editovat
V roce 2011 se začala politicky angažovat v kampani za zvýšení povědomí o dopadu nelegální imigrace z Afriky na jižní část Tel Avivu.[8] Stala se mediálně velmi známou tváří kampaně proti nelegální imigraci v Tel Avivu.[9]
V roce 2013 založila organizaci ha-Ir ha-ivrit (Hebrejské město), která kandidovala ve volbách do telavivské městské rady, ale z technických důvodů byla diskvalifikována.
V parlamentních volbách v roce 2013 kandidovala na 10. místě kandidátní listiny krajně pravicové strany Ocma jehudit (Židovská síla), strana však nezískala žádný mandát.[3] Ve volbách z roku 2015 byla na 32. místě knadidátní listiny a opět neuspěla.
V roce 2015 vstoupila do Likudu. Ve volbách v dubnu 2019 kandidovala na 33. místě kandidátní listiny strany a po odchodu Pinchase Idana do důchodu postoupila na 32. místo[10] a byla zvolena do Knesetu. Ve volbách v září 2019 kandidovala z 34. místa a do Knesetu se nedostala.
Ve volbách v roce 2020 kandidovala opět na 34. místě a byla zvolena do Knesetu. Ve volbách v roce 2021 se po odchodu čtyř poslanců, kteří přešli do Nové naděje, umístila na 30. místě a byla zvolena do Knesetu.
Ve volbách v roce 2022 se umístila na 32. místě a byla zvolena do Knesetu.
V dubnu 2023 byla nominována na post generálního konzula v New Yorku ve Spojených státech amerických. Po kritice ale byla její nominace stažena.[11][12]
Na začátku roku 2023 byla v Netanjahuově vládě jmenována ministryní bez portfeje pro úřad premiéra, vedla portfolio ženských práv. Tato pozice byla zrušena v květnu 2023. V lednu 2024 byla jmenována ministryní pro sociální rovnost.
V říjnu 2024, během války Izraele s Hamásem, vystoupila na radikálně nacionalistické osadnické konferenci, na které ve svém proslovu podpořila myšlenku konfiskace palestinské půdy v Pásmu Gazy a vytvoření izraelských osad.[13]
V lednu 2025 izraelská televizní stanice Channel 12 odvysílala reportáž, ve které obvinila ministryni Golan, že zneužívá svou funkci. Byla obviněna například z nepotismu. Ve své kanceláři měla zaměstnat celou řadu rodinných příslušníků a známých. U některých z nich pravidelně probíhaly výplaty, aniž by byly doklady o vykonané práci. Reportáž také poukázala na to, že poté, co se stala v roce 2019 poslankyní, měla dle zákona opustit své funkce v organizaci Hebrejské město. Přesto však pro organizaci vykonávala nadále činnost, což bylo vnímáno jako střet zájmů. Golan obvinění odmítla.[14]
Mediální kariéra
editovatČasto vystupovala na izraelských televizních stanicích v politických debatách. Poskytla také rozhovory například BBC, Reuters, Fox News, I24News a RTVI.
V roce 2014 ji deník Ha'arec vybral jako jednu z 66 žen, které byste měli znát.[15]
V roce 2015 byla izraelským televizním kanálem Aruc ševa vybrána jako „žena roku“ v sociální oblasti.[16]
V červenci 2022 TikTok zablokoval její příspěvek o násilí v jižním Tel Avivu za podněcování k rasismu.[17]
Osobní život
editovatNěkolikrát si stěžovala, že byla napadena imigranty. V roce 2012 byla napadena ve čtvrti Neve Ša'anan, když tudy procházela s filmovým štábem, který přijel dokumentovat život ve čtvrti.[18] V roce 2013 byla spolu se svou matkou napadena dvěma eritrejskými imigranty. V roce 2014 byla napadena dvěma eritrejskými ženami.[19] V prosinci 2015 byla napadena poblíž haly, kde se konaly akce.[20]
Odkazy
editovatReference
editovatV tomto článku byly použity překlady textů z článků May Golan na anglické Wikipedii a מאי גולן na hebrejské Wikipedii.
- ↑ הכוכבת החדשה של הימין רוצה לטהר את ת"א ממסתננים. Makor rišon [online]. 2012-11-29 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ RONEN, Gil. May Golan declares intention to enter Knesset. Aruc ševa [online]. 2016-06-23 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b GLAZER, Hilo. Seeing Red in South Tel Aviv: Meet an Unabashed Right-wing Activist. Ha'arec [online]. 2014-01-23 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ Israeli Trump Supporter: 'People Have the Right to Protect Homes, Borders'. Fox News [online]. 2016-06-21 [cit. 2023-02-03]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ SOMMER, Allison Kaplan. At pro-Trump Bash in Jerusalem, Pundits, Firebrands and the Donald. Ha'arec [online]. 2016-10-25 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ a b FUER, Dror. "אני ילדה שדילגה מעל נרקומנים וזונות ערומות בחדר המדרגות, אבל פחד כזה לא היה בדרום ת"א. נכבשנו. באריתריאה מותר לאנוס, זו התרבות שלהם". Globes [online]. 2014-01-18 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b מאי גולן לא מוכנה לתת לשמאלנים להחליט למי מגיעות זכויות אדם. Ha'arec [online]. 2014-01-17 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ צועקת ולא מתחרטת: מאי גולן מרוצה כשמשווים אותה למירי רגב. Xnet [online]. 2015-12-20 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מאי גולן לא מוכנה לתת לשמאלנים להחליט למי מגיעות זכויות אדם. Ha'arec [online]. 2014-01-17 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ פרשת ההורדה בדרגה: פנחס עידן הסיר את מועמדותו בליכוד. Ynet [online]. 2019-03-06 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ ANGEVIN, Patrick. Israël. Benjamin Netanyahou nomme une extrémiste consule générale à New York. Ouest-France.fr [online]. 2023-04-21 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (francouzsky)
- ↑ MCGREAL, Chris. Israel: self-proclaimed ‘racist’ politician nominated as New York consul general. The Guardian. 2023-04-20. Dostupné online [cit. 2025-01-07]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
- ↑ Senior ministers call for new settlements in Gaza at ultranationalist conference. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ TV report accuses Likud minister Golan of nepotism, illegal fundraising, other crimes. www.timesofisrael.com [online]. [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ LIS, Jonathan. At Israel's Women-honoring Ceremony, Male Announcer Paid $1,100 More. Ha'arec [online]. 2014-05-08 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online.
- ↑ הקול שפרץ את חומות ההשתקה. Aruc ševa [online]. 2015-09-09 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ צנזורה ברשתות החברתיות? טיקטוק חסמה סרטון של ח"כ מאי גולן - וזו הסיבה. www.maariv.co.il [online]. 2022-07-19 [cit. 2025-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ “נווה – גיהנום” הכתבה והראיון עם מאי גולן כפי שפורסמו על ידי גלית עדות בעיתון ‘סופהשבוע’ 4/1. www.south-tlv.co.il [online]. 2013-01-17 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ הפעילה החברתית מאי גולן הותקפה בדרום תל-אביב. Aruc ševa [online]. 2014-11-26 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מאי גולן הותקפה על ידי מסתננים. Ha-Kol ha-jehudi [online]. 2015-06-12 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ מדרום ת"א לכנסת: מאי גולן מתרגלת לתואר החדש. Ynet [online]. 2019-04-10 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ בחירות 2022: חברי הכנסת ה-25 מטעם הליכוד. Mako [online]. 2022-10-02 [cit. 2023-02-03]. Dostupné online. (hebrejsky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Maj Golan na Wikimedia Commons - Oficiální webové stránky (hebrejsky)
- Maj Golan na stránkách Knesetu (hebrejsky)
- Maj Golan na Facebooku
- Maj Golan na Twitteru
- Maj Golan na Telegramu
- Maj Golan na Instagramu
- Maj Golan na Pinterestu
