Penthesilea
Penthesilea (někdy též Penthesileia) je postava z řecké mytologie.
Život
editovatByla dcerou boha Aréa a královny Amazonek Otrery. Stala se královnou Amazonek. Při lovu ale zabila nešťastnou náhodou svou sestru Hippolytu (jíž se říkalo též Glauké či Melanippé).[1] Stalo se to tak, že vrhla oštěp na jelena a zasáhla svou sestru.[2] To rozhněvalo bohyni Artemidu, která ji nechala pronásledovat Erínyemi. Penthesilea před nimi uprchla do Tróje, kde ji přijal král Priamos. Během trójské války pak Penthesilea bojovala na straně Trójanů. V boji pobila mnoho Řeků. Podle některých zdrojů zabila Machaóna (podole jiných zdrojů byl zabit Eurypylem).[2] Nakonec se utkala v souboji se samotným Achillem, který ji zabil. Když jí po boji sňal přilbu, byl ohromen její krásou a zamiloval se do ní. Bylo ale pozdě, Penthesilea byla mrtvá.[3] Achilleus se na ní údajně dopustil nekrofilie.[1][4] Řecký válečník Thersites, který vypíchl umírající Penthesieie kopím oči, se za tento čin Achilleovi vysmíval. Achilleus jej za to zabil.[1][5] Diomédes odvlekl Penthesilinu mrtvolu do Samandru. Poté byla ale vylovena a důstojně pohřbena. Podle některých zdrojů tak učinil sám Achileus, podle jiných ji pohřbili Trójané. Achilleus pak odplul na ostrov Lesbos, kde obětoval bohům (Apollónovi, Artemidě a Léto), aby mu byla tato vražda odpuštěna.[1][6]
Obraz v kultuře
editovatSlovesné umění
editovat- Aethiopis epos (ztraceno)
- Heinrich von Kleist: Penthesilea, 1807, tragédie
- Jaroslav Vrchlický: Penthesilea, 1895, báseň ve sbírce Nové zlomky epopeje
- Ivan Wernisch: Penthesilea, 2019, sbírka básní Ivan Wernisch: Penthesilea [online]. Nakladatelství Pavel Mervart [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
Výtvarné umění
editovat- Diúv trůn v Olympii[1]
- Baccio del Bianco: Penthesilea, nástěnná malba ve Valdštejnském paláci v Praze, asi 1625-1630
- Bertel Thorvaldsen: Achilles and Penthesilea, plastika, 1801,[7], reliéf 1836[8]
- Gabriel-Vital Dubray: Penthesilea, 1862, Louvre, Paříž
Hudba
editovat- Vincenc Maixner: Penthesilea (1913), opera podle Kleistova dramatu.
- Jaroslav Křička: Penthesilea (1914), scénická hudba ke Kleistově divadelní hře.
- Othmar Schoeck: Penthesilea (1927), opera podle Kleistova dramatu.
- Pascal Dusapin: Penthesilea (2015), opera podle Kleistova dramatu.[9]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ a b c d e GRAVES, Robert. Řecké mýty. 1. vyd. Svazek II. Praha: Odeon, 1982. Kapitola 164 Achilleova smrt, s. 312.
- ↑ a b Quintus ze Smyrny. The Fall of Troy. Překlad A. S. Way. Svazek I. The Fall of Troy. Londýn: Harvard University Press, 1913. (Loeb Classical Library; sv. 19). ISBN 0674990226.
- ↑ KREJČÍ, Vilém. Penthesileia. In: Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 466.
- ↑ Eustathius, archiepiscopus Thesalonicus. Eustathii archiepiscopi thesalonicensis Commentarii ad Homeri. Lipsko: Wigel, 1825-1830.
- ↑ Pseudo-Apollodorus. Bibliotheca. [s.l.]: [s.n.] Kapitola I 8,6.
- ↑ GRAVES, Robert. Řecké mýty. 1. vyd. Svazek II. Praha: Odeon, 1982. Kapitola 164 Achilleova smrt, s. 318.
- ↑ Achilles and Penthesilea A777 - Thorvaldsensmuseum. www.thorvaldsensmuseum.dk [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
- ↑ Achilleus og Penthesilea A496 - Thorvaldsens Museum. www.thorvaldsensmuseum.dk [online]. [cit. 2019-11-12]. Dostupné online.
- ↑ kolektiv autorů pod vedením Ludvíka Svobody. Penthesilea. In: SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1974. S. 461.
Literatura
editovat- KREJČÍ, Vilém. Penthesileia. In: Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. S. 466.
- kolektiv autorů pod vedením Ludvíka Svobody. Penthesilea. In: SVOBODA, Ludvík. Encyklopedie antiky. Praha: Academia, 1974. S. 461.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Penthesilea na Wikimedia Commons
