Přeskočit na obsah

24. dynastie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
24. dynastie
 22. dynastie 732–720 př. n. l. 25. dynastie 
Geografie
Obyvatelstvo
Státní útvar
Státní útvary a území
Předcházející
22. dynastie 22. dynastie
Následující
25. dynastie 25. dynastie

24. dynastie ze staroegyptských dynastií je řazena egyptology do historického období Třetí přechodné doby. Vládla přibližně v letech 727–715 př. n. l.[1][2] Tato dynastie, vlastně jen posloupnost zakladatele Tefnachta a jeho bratra Bakenrenefa, vládla velmi krátkou dobu, přibližně dvanáct 12–13 let.[3] Hlavním sídlem bylo město Sau v západní části nilské delty.[pozn. 1]

Historický vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Mapa ~ 6. stol. př. n. l.
Ruiny starověkého města Sau; Lepsius ~1850
Poražení vládci Osorkon IV, Iuput II. a Peftdžaubast přijímají vazalství od núbijského krále Pianchi; v zápisu kartuše krále „Piye-Mery-Amun
<
imn
n
N36
panxii
>
Stéla Pasenhor k oslavě úmrtí býka ApiseSakkára Serapeum

Koncem 23. dynastie pokračovala expanze núbijských králů do severního Egyptu a postupně dosáhla až k Vesetu. Aby zabránila jejich postupu dále k severu do nilské delty, vytvořila se z lokálních vládců koalice Osorkona IV. z Džanetu, Peftdžaubasta z Herakleopolisu, Nimlota III. z Chemenu a Iuputa II. z Taremu (Leontopolis). Velení se ujal Tefnacht první král a zakladatel 24. dynastie. Proti nim se postavil vládce Núbie Pianchi (747–713 př. n. l.).[2][4] Po počátečních vojenských úspěších severní koalice, núbijský král Pianchi s koncentrovaným vojskem koalici porazil, avšak diplomaticky ponechal poražené vládce u moci v jejich sídlech. Zavázal je ale vazalským vztahem s povinností odvádět tribut. Dokumentuje to scéna na stéle, nalezené v Džebel Barkal,[pozn. 2] na které Nimlot III. držící koně, představuje klečící poražené vládce Osorkona IV., Iuputa II. a Peftdžaubasta núbijskému králi Pianchimu, jak potvrzují svůj vazalský vztah. Pianchi se stal zakladatelem „núbijské25. dynastie.

Panovníci 24. dynastie

[editovat | editovat zdroj]
24. dynastie se sídlem v Sau
Král rodné jméno trůní jména doba vlády
př. n. l.[5]
Tefnacht
N5
G38
<
tG1f
n
M3
Aa1 t
>
Tafnajt
M23L2<
N5A51ss
>
Šepesesra
740–720
faraon 727–720
Bakenrenef
N5
G38
<
G29V31
n
r&n&f
>
Bakenrenef
M23L2<
N5V29D28
>
Uahkara
720–715

Tefnachtův nástupce Bakenrenef setrval v Sau, přičemž pozici lokálního vládce si udržel asi 5 let. Žádné významnější památky po něm nebyly nalezeny, snad až na nepatrnou zmínku na stéle nalezené v Serapeu, pohřebišti posvátných býků Apisů v Gíze[6] symbolů boha Ptaha.[7] Na stéle pojmenované Padiusir-Pawahje je hieroglyfický zápis:[8][9]

Zápis na stéle Padiusir-Pawah v Sakaře[8]
Q1raD5
G1
G40V29N35AG4G38Z1G29
V31
M17G43A24
N35
D21
N35
A2I9
N35
G17D53
Y1
Q1raG4
Překlad: Usir-Pawah syn Bakenrenefa společně s Osirisem

Archeologické výzkumy lokality v Sau permanentně pokračují v gesci Durhamské univerzity.[10]

  1. poblíž severního okraj stávajícího egyptského města Sá el-Hagar
  2. hora v severním Súdánu
  1. SHAW, Ian. Dějiny starověkého Egypta. Překlad Daniela Feltová. 2. vyd. Praha: BB/art, 2010. 525 s. ISBN 978-80-7381-860-9. Kapitola Chronologická tabulka, s. 500. 
  2. a b BUNSON, Margaret. Encyclpedie of Ancient Egypt [online]. New York: Facts On File, Inc., 1991. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-08-30. (anglicky) 
  3. HORNUNG, Erik. Ancient Egyptian Chronology [online]. Leiden, Boston:Brill: Briil, 2006. S. 491. Dostupné online. ISBN 978-90-04-11385-5. (anglicky) 
  4. JAMES, Peter. Deconstructing Manetho’s 21st Dynasty [online]. London: University of Exeter UK, 2013. S. 218–252. Dostupné online. (anglicky) 
  5. CLAYTON, Peter. Chronicle of the Pharaohs: The Reign-by-Reign Record of the Rulers and Dynasties of Ancient Egypt [online]. Thames & Hudson, 2006. S. 171–173. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Sakkára - Serapeum [online]. Praha: Dostupné online. 
  7. BREASTED, James Henry. Ancient Records of Egypt, Vol.IV §557 [online]. London: Univerzity Chicago, 1906. S. 295–298. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b LABUDEK, Janna. Late Period Stelae from Saqqara [online]. Birmingham: The University of Birmingham, 2010. S. 158. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ANDREWS, Carol. Four new Demotic Texts [online]. Copnehagen,: Conference of Demotic Studies, 1999. S. 27–34. Dostupné online. 
  10. Sais [online]. Durham University: 2019. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu 24. dynastie na Wikimedia Commons
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy