Přeskočit na obsah

Adéla z Blois

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Adéla z Blois
Hraběnka z Blois
Portrét
Doba vlády10891102
Narozeníokolo 1060/1064 /snad až po 1066
Normandie
Úmrtí8. března 1138
Marcigny-sur-Loire
PohřbenaKlášter Marcigny
ManželŠtěpán II. z Blois
PotomciVilém ze Sully
Theobald IV. z Blois
Odo
Matylda
Eleonora z Blois
Štěpán III. z Blois
Jindřich z Winchesteru
Anežka
Adéla
Alice
DynastieNormanská dynastie
OtecVilém I. Dobyvatel
MatkaMatylda Flanderská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Adéla z Blois (okolo 1060/1064 /snad až po 1066?/ – 8. března 1138) byla dcera anglického krále Viléma I. Dobyvatele a Matyldy Flanderské a tedy i sestra anglického krále Jindřicha I. Sňatkem se pak stala hraběnkou z Blois, Chartres a Meux.

Život a politický vliv

[editovat | editovat zdroj]
Pečeť Štěpána z Blois

Mezi léty 1080 a 1084 [pozn. 1] byla Adéla provdána za hraběte Štěpána II. z Blois. Původní zasnoubení s Haraldem z Kentu, které je znázorněno na známé tapiserii z Bayeux bylo zrušeno. Roku 1089 zdědil Štěpán hrabství Blois, Chartres a Meaux a stal se jedním z nejbohatších mužů své doby, neboť hrabství Blois bylo v té době jedním z nejvýznamnějších severofrancouzských údělů, vklíněný mezi Normandii a rodové državy Kapetovců nad Seinou a Loirou.

Roku 1095 se stal Štěpán účastníkem první křížové výpravy. V době jeho nepřítomnosti Adéla úspěšně spravovala hrabství – důležité svědectví poskytují dopisy, v nichž Štěpán informoval Adélu o průběhu výpravy. Štěpánova účast na první křížové výpravě však skončila neslavně, neboť opustil vojsko, jehož velitelem (jedním z velitelů) byl zvolen, a to při obléhání Antiochie v roce 1098. Za to se samozřejmě stal terčem kritiky svých současníků – mezi nimi i své manželky Adély. Ta se údajně natolik styděla za svého manžela, že mu nedovolila zůstat doma, ale nabádala jej, aby se do Svaté země vypravil znovu a očistil tak svou pověst.

Bůh uchovej, můj pane, abys musel snášet takovou potupu od tolika lidí. Jen si vzpomeň na nadšení, jímž si proslul v časech svého mládí, chop se zbraní ctihodného rytířstva pro spásu mnoha tisíců lidí...
— Adéla z Blois (Ordericus Vitalis)[2]

Roku 1101 se tedy Štěpán připojil ke křížové výpravě, která je označována jako křížová výprava z roku 1101 (jedna z menších křížových výprav organizovaných po úspěšné první křížové výpravě). Domů se však již nevrátil, neboť roku 1102 padl u Ramly a tato hrdinská smrt jeho pověst v očích současníků očistila.

I během manželovy druhé nepřítomnosti spravovala Adéla panství Blois a Chartres, po manželově skonu pak jako regentka za své nezletilé syny a věnovala se výchově dětí – mezi nimi tří synů: Štěpána, budoucího anglického krále, Jindřicha, budoucího biskupa ve Winchesteru, a Theobalda, budoucího hraběte z Champagne a Blois. Svého prvorozeného syna Viléma, který byl fyzicky znetvořen a koktal a dle dobových měřítek zjevně nebyl schopen vládnutí, Adéla sama zbavila následnických práv.

Kulturní vliv a vdovství

[editovat | editovat zdroj]

Adéla údajně vystupovala jako laskavá a vzdělaná dáma (tak o ní referuje i Orderic Vitalis), která se v Blois a Chartres stala iniciátorkou čilého kulturního dění. Její záliby byly intelektuální a zároveň umělecké, obklopovalo ji velké množství básníků a učenců. Byla v písemném styku např. s Ivem ze Chartres, Hildebertem z Lavardinu, biskupem z Mans (ten udržoval korespondenci s mnoha urozenými dámami své doby a ve svých dopisech několikrát Adéle blahopřál za prozíravost, kterou prokázala při správě svěřených panství), nebo s Anselmem z Canterbury. K hraběnčinu okolí patřily i urozené dámy, často podobně vzdělané jako ona sama nebo její sestra Cecílie, která byla abatyší kláštera Nejsvětější Trojice v Caen.[3]

I Adéla strávila poslední léta života v klášteře, a to v cisterciáckém klášteře Marcigny v Burgundsku, kam se uchýlila poté, co všichni její synové dospěli a byli schopni převzít své vladařské povinnosti. V Marcigny, zdá se, nalezla i místo posledního odpočinku.

Dále jsou Adéle a jejímu manželovi připisovány ještě tři dcery:

  • Anežka – provdaná za Huga III. z Le Puiset († 1132 v Palestině)
  • Adelaida /také uváděna jako Adéla nebo Lithuise/ – okolo 1112 provdaná za Milona II. z Monthléry († 1118), manželství bylo roku 1113 rozvedeno
  • Alice – provdaná za hraběte Renauda III. z Joigny († 1150)

Vývod z předků

[editovat | editovat zdroj]
  1. Snad roku 1081, kdy vznikla slavná tapiserie z Bayeux.[1]
  1. PERNOUDOVÁ, Regine. Žena v době katedrál. Praha: Vyšehrad, 2002. 255 s. ISBN 80-200-0512-9. S. 175. [Dále jen Pernoudová]. 
  2. Pernoudová, str. 177
  3. Pernoudová, str. 179

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy