Cosimo de Begna Possedaria
| Dr. Cosimo de Begna Possedaria | |
|---|---|
| Poslanec Říšské rady | |
| Ve funkci: 1864 – 1865 | |
| Ve funkci: 1874 – 1879 | |
| Poslanec Dalmatského zemského sněmu | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Ve funkci: 1871 – 1873 | |
| Ve funkci: 1878 – 1880 | |
| Starosta Zadaru | |
| Ve funkci: 1861 – 1870 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | autonomaši |
| Narození | 7. října 1818 Zadar |
| Úmrtí | 31. ledna 1885 (ve věku 66 let) Zadar  Rakousko-Uhersko |
| Profese | novinář a politik |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Cosimo de Begna Possedaria, chorvatsky též Kuzma Benja Posedarski (7. října 1818[1] – 31. ledna 1885 Zadar[2]), byl rakouský politik z Dalmácie, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady a starosta Zadaru.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Patřil do politického proudu dalmatských autonomistů, tzv. autonomaši (nazývaní někdy pejorativně i talijanaši), kteří prosazovali multietnickou dalmatskou identitu a zůstávali napojení na italský kulturní okruh.[1] Od roku 1860 redigoval spolu s G. Ferrari Cupilliem autonomistický list La Voce dalmatica.[3] V letech 1861–1870 zastával funkci starosty Zadaru.[4]
V 60. letech 19. století zasedal jako poslanec Dalmatského zemského sněmu. Jeho členem byl v letech 1861–1870, 1871–1873 a 1878–1880.[3] Sněm ho zvolil roku 1864 i za poslance Říšské rady (celostátního parlamentu), tehdy ještě nepřímo volené. 21. listopadu 1864 složil slib. Do vídeňského parlamentu se vrátil ještě v prvních přímých volbách roku 1873. Zastupoval kurii městskou a obchodních komor v Dalmácii. Slib složil 4. března 1874.[5] V roce 1873 se uvádí jako hrabě Dr. Cosmus Begna-Possedaria, starosta, bytem Zadar.[6] V roce 1878 byl členem poslaneckého klubu levého středu.[7]
Zemřel v lednu 1885 po dlouhé nemoci.[2] Jeho potomci se za druhé světové války přestěhovali do Itálie.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b VRANDEČIĆ, Josip. Dalmatinski autonomistički pokret u XIX. stoljeću. [s.l.]: Dom i svijet, 2002. 331 s. Dostupné online. ISBN 9789536491605. S. 93. (chorvatsky)
- ↑ a b Sterbfälle. Bohemia. Únor 1885, roč. 58, čís. 35, s. 3. Dostupné online.
- ↑ a b Benja [online]. hbl.lzmk.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ a b Benja [online]. enciklopedija.hr [cit. 2015-06-16]. Dostupné online. (chorvatsky)
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=56&size=45
- ↑ Strany na říšské radě. Posel z Prahy. Duben 1878, čís. 90, s. 1. Dostupné online.
