Přeskočit na obsah

Drienovec

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Drienovec
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Drienovec – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška188 m n. m.
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajKošický
OkresKošice-okolí
Drienovec
Drienovec
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha28,1 km²
Počet obyvatel2 366 (2021)[1]
Hustota zalidnění84,3 obyv./km²
Správa
Statusobec
Vznik1335
Oficiální webwww.obecdrienovec.eu
E-mailstarosta.d@mail.t-com.sk
Telefonní předvolba055
PSČ044 01
Označení vozidel (do r. 2022)KS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Drienovec, do roku 1948 Šomody (maďarsky Somodi) je obec v okrese Košice-okolí na Slovensku.[2]

Název obce je odvozen z názvu lesní plodiny – dřínu (v maďarštině „som“), která se hojně vyskytuje v katastrálním území obce. Král Béla IV. (podle legendy) procházel po prohře v bitvě s Tatary (v roce 1241) se svým vojskem územím Drienovce. Válkou vysílené vojsko zde odpočívalo a občerstvilo se plody dřínu a pak pokračovalo v cestě domů. Obecní kronika proto uvádí rok 1241 jako rok první zmínky.

První zachovaná písemná zmínka pochází z roku 1255 při popisu hranic majetku jasovského kláštera. V období husitských válek (v roce 1446) obsadil Jan Jiskra z Brandýsa i Drienovec s okolím. Po vítězství Turků v bitvě u Moháče (v roce 1526) začalo postupně plenění velké části uherského území. Turecký paša Hasan v roce 1696 zničil vesnici Drienovec a mladé obyvatele odvedl do zajetí. Od roku 1626 se obec často zmiňuje jako zemědělská. Dne 1. května 1691 však obec do značné míry vyhořela a obytných zůstalo jen 11 domů. Zničený kostel byl znovu vystavěn až v roce 1780. Datum této události si obyvatelé obce dodnes každoročně připomínají prvomájovou mší svatou. Začátkem 18. století zasáhla celý Abov morová epidemie a v roce 1710 na tuto nemoc umřela převážná část obyvatelstva. V roce 1777 darovala Marie Terezie celé území obce Rožňavskému biskupství. V uherském geografickém lexikonu z roku 1851 je obec uvedena jako velká maďarská obec s 1 234 obyvateli. Statistika z roku 1910 vykazovala v Drienovci celkem 1 180 obyvatel, z toho bylo 1 166 Maďarů, 13 Slováků a 1 Němec. Do roku 1918 byla obec součástí Uherska. V letech 1938 až 1945 byla obec kvůli první vídeňské arbitráži součástí Maďarska. Statistika z roku 1991 zde vykazovala 58,85 procentní většinu obyvatel maďarské národnosti oproti 40,28% podílu Slováků. Tento poměr se v průběhu následujících let změnil a podle statistiky z roku 2001 v obci žilo celkem 1 752 obyvatel, z toho bylo 1 119 Slováků (63,87 %), 587 Maďarů (33,50 %), 31 Romů (1, 77 %), 2 Ukrajinci (0,11 %), 2 Češi (0,11 %) a 1 Polák (0,06 %).

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Klasicistní kaštel z roku 1780. V okolí objektu se nacházejí zbytky původního anglického parku.[3] V roce 1999 kaštel odkoupil řád Mariánských sester.[4]
  • Římskokatolický kostel sv. Martina, jednolodní pozdně barokní stavba z let 1775–1780 se segmentově ukončeným presbytářem a věží tvořící součást její hmoty. Kostel byl upravován po roce 1945, protože byl během války silně poškozen.[5]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Drienovec na Wikimedia Commons

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Drienovec na slovenské Wikipedii.

  1. Sčítání lidu, domů a bytů 2021 na Slovensku. Bratislava: Statistický úřad Slovenské republiky.
  2. Slovenské slovníky. slovnik.juls.savba.sk [online]. [cit. 2022-09-01]. Dostupné online. 
  3. Drienovec. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 
  4. Mariánske sestry - Drienovec - 20 rokov reštaurovania. marianske-sestry.mariales.com [online]. [cit. 2024-02-05]. Dostupné online. (slovensky) 
  5. Drienovec - Kostol sv. Martina biskupa. www.pamiatkynaslovensku.sk [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. 
  6. Ornitologický stacionár DRIENOVEC. NP Slovenský kras [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (slovensky) 
  7. Obec Drienovec-Drienovecké kúpele. NP Slovenský kras [online]. [cit. 2022-09-02]. Dostupné online. (slovensky) 
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy