Přeskočit na obsah

Edith Tar

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Edith Tar
Narození8. května 1944
Úmrtí6. května 2021 (ve věku 76 let)
Povolánífotografka a editorka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edith Tar (* 8. května 1944, Biala, Československo6. května 2021)[1] byla německá fotografka, editorka a video umělkyně. V letech 1972 až 1976 studovala na Vysoké škole grafiky a knižního umění v Lipsku. Žila a pracovala s básníkem Radjo Monkem.[2][3]

  • Internationales Künstlerhaus Mnichov, 1993, 2004, 2009
  • Kořeny Evropy (Řecko, Izrael, Francie, Itálie) 1994–1996
  • New York 1998
  • Studios International, Denkmalschmiede Höfgen, 1999, 2000, 2003
  • Tenerife 2003

Studijní cesty

[editovat | editovat zdroj]
  • před rokem 1989: východní Evropa;
  • po roce 1990: západní Evropa, USA, Izrael;
  • 1999–2001: projekt Mare Nostrum, Mallorca
  • 2008–09: Projekt Têtê Malkuthach, Tenerife

Knižní publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • Last minute, Passage, fotografie a poezie, společně s Radjo Monkem, 2014
  • Jsme lidé společně s Radjem Monkem: Atmosférická rekonstrukce mírové revoluce v NDR od září 1989 do března 1990, Passage-Verlag, Lipsko 2014, ISBN 978-3-95415-030-4
  • Die Spur des anderen, spolu s Radjo Monkem, Frisinga 1991
  • Nelly ve Weimaru, 2004, ISBN 3937046011
  • Lublin Lift, titulní fotografie
  • Radjo Monk: Bavaria Yoga. Parapoetické příspěvky k výzkumu současnosti, poezie, editace Edith Tar, 2010 Verlag Mueckenschwein, Stralsund
  • Radjo Monk: Luxusliner Germany, publikoval Edith Tar, 2010 Verlag mueckenschwein, Stralsund, ISBN 978-3-936311-73-0
  • Radjo Monk: Das Fallengesetz (Zákon pastí), založený na hře stejného jména, editoval Edith Tar, 2009 Verlag Mueckenschwein, Stralsund, s ilustracemi autora, ISBN 978-3-936311-58-7[4]
  • ich fisch, Lipsko, galerie ve výškové budově univerzity, 1988
  • Svatba s chlebem, Kolín nad Rýnem, Galerie Kaos, 1988
  • Chci vidět všechno živé..., Lipsko, Galerie P, 1989
  • Chci vidět všechno živé..., Hannover, Galerie Linden, 1989
  • Chválím své Lipsko..., Lipsko, Kino Capitol v rámci Int. Týden dokumentárních filmů, 1989
  • Imago Die, Saarbrücken, galerie VHS, 1989
  • Fotografické dokumenty z podzimu 1989, klášter Walberberg, událost British Council, 1990
  • Znamení a zázraky, Berlín (Západ), Galerie MultiKultur, 1990
  • Stopa druhého, Lipsko, Galerie Pikante, 1991
  • Glasgow (UK), Royal Concert Hall: The Revolution Table, 1991
  • Stopa druhé, Hainburg (A), Dolní Rakousy Donaufestival, 1992
  • memento vivere, Lipsko, povrchová těžební krajina, ekologický výkon, 1992
  • Válečná hra nebo bílá vlajka, Mnichov, aspekty – Galerie Gasteig, 1993
  • Ex Voto, Dublin (IR), Guinness Hop Store Gallery, 1993
  • Revoluční stůl – sociální socha, Lipsko, galerie ve věži, 1994[5]
  • Roots of Europe / Greece, Leipzig, Galerie im Turm, 1995
  • Roots of Europe / Israel, Leipzig, Alte Nikolaischule, 1996
  • Light: Pictures, Bonn, Science Center, 1997
  • autre monde, Castres (F), MJC, 1997
  • Probuzení v Jeruzalémě, Feldafing, Kunstverein, 1997
  • Grál – mentální transformátor, Lipsko, hlediště Alte Nikolaischule, 1997
  • Terra Sancta, Drážďany, Saský zemský parlament, 1998
  • Ó. T., St. Colombe (F), 1998
  • Roots of Europe, Puivert (F), Musée du Quercorb, 1998
  • Obchodní pašerák, Innsbruck (A), Fotoforum West, 1998
  • Revoluční stůl – sociální socha, Lipsko / Hauptbahnhof, 1999
  • Scorpio Days, Lipsko, regionální rada, 1999
  • Grál – mentální transformátor, Grimma, Klosterkirche, 1999
  • Výstava v rámci Mezinárodního filmového festivalu DOK v Lipsku, 1999
  • Jsme lidé, New York (USA), Goetheův institut, mise OSN v Německu, generální konzulát SRN, 1999
  • Procházejte světlem, Kaditzsch, Studiogalerie, 2000
  • Polibky v Arenalu, Stuttgart, Galerie Schurr, 2002
  • Ó. T., Lipsko, Artco Gallery, 2002
  • sedni si, Mannheim, galerie Artec č. 1, 2003
  • Cappuccetto Rosso I, Kaditzsch, Studio Gallery, 2003
  • Cappuccetto Rosso II, Grimma, Klosterkirche, 2003
  • Nelly ve Weimaru, Saarbrücken, Saarländisches Künstlerhaus, 2004
  • Thee Rips, Gstaad (CH), Galerie Wandelbar, 2004
  • Mare Nostrum, Berlín, fotogalerie Friedrichshain, 2004
  • přátelský oheň, Tutzing, Galerie Kunstraum, 2005
  • Projekt Blende 89 s projekcí filmu, čtením a panelovými diskusemi, 2007
  • Heinrich-Heine-Haus, Paříž / Lyceum, Versailles a St.Germain (F), 2007
  • Promítání filmů v Linci (A), německo-rakouská společnost, 2008
  • Project Blende 89, Linz (A), Evropské hlavní město kultury, Wels, Kremsmünster, 2009
  • Jsme lidé – clona 89, Sorge, Landhaus Weichelt, 2009
  • Leipzig Spinnereistraße, Kunstraum Halle 14, 2009
  • Revoluční stůl, výstava fotografií a promítání filmů Baden-Baden, Galerie Frank Pages, 2009
  • 1. Mezinárodní konference o demokracii v Lipsku, Gewandhaus, 2009
  • Světová premiéra videofilmu The Revolution Table – A Social Sculpture, 2009
  • Světová premiéra Next Stop New York, Bremerhaven, mediální festival 2009
  • Tete Malkutach, Arona, Tenerife (ES), 2009
  • Jsme lidé, Klütz, literární dům Uwe Johnson, film.
  • Revoluční stůl – sociální socha, Hainichen, radnice, taneční sál, film, 2010
  • The Revolution Table – A Social Sculpture, Weimar Municipal Cinema Mon Ami, Film, 2010
  • The Revolution Table – A Social Sculpture, Lipsko, Galerie BBKL, Film, 2010
  • Revoluční stůl – Sociální sochařství, Berlín, Nadace Konrada Adenauera, Konference autorského kruhu Spolkové republiky, 2010
  • Jeho záchrana se stala následovně... Wemding, KunstMuseum Donau-Ries, 2010
  • Fotografická práce, Mannheim, UMM, 2011

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edith Tar na německé Wikipedii.

  1. Traueranzeige, in: Leipziger Volkszeitung, 15. května 2021.
  2. Biografie
  3. Fotografenwiki. www.fotografenwiki.org [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-11. 
  4. Website des Verlages. www.mueckenschwein.de [online]. [cit. 2021-05-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-05-16. 
  5. Edith Tar: der Revolutionstisch/ Porträt Spiegel

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy