Přeskočit na obsah

Ekliptikální souřadnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ekliptikální soustava souřadnic je jedna ze sférických soustav souřadnic používaných v astronomii k určení polohy nebeského tělesa. V ekliptikální soustavě souřadnic tvoří základní rovinu rovina dráhy Země kolem Slunce, protínající nebeskou sféru v největší kružnici – ekliptice, s póly severní pól ekliptiky Pe, a jižní pól ekliptiky P'e. Druhou základní kružnicí je největší kružnice na sféře, procházející póly ekliptiky a jarním bodem.

Jarní bod ν je jedním z průsečíků rovníku s ekliptikou. Druhým průsečíkem je podzimní bod Ω. Tyto průsečíky se nazývají body rovnodennosti, ekvinokciální body. Sklon ekliptiky k rovníku ε = 23° 27′. V těchto bodech vystupuje Slunce při svém zdánlivém pohybu na sféře na jaře (okolo 21. března) nad rovník a na podzim (okolo 23. září) sestupuje pod rovník. Jednou ze dvou souřadnic ekliptikální soustavy souřadnic je úhlová vzdálenost tělesa od ekliptiky, měřená podél šířkové kružnice tělesa (hvězdy) od ekliptiky po hvězdu, a to kladně směrem k severnímu pólu ekliptiky, záporně směrem k jižnímu pólu ekliptiky. Vyjadřuje se ve stupních od −90° do 90° a nazývá se ekliptikální šířka β. Druhá souřadnice vyjadřuje úhlovou vzdálenost šířkové kružnice hvězdy od nulové šířkové kružnice procházející jarním bodem. Je to ekliptikální délka λ hvězdy, měří se ve stupních od 0° do 360° od jarního bodu ve směru zdánlivého pohybu Slunce po ekliptice (kladný směr). Ekliptikální souřadnice λ a β spolu se sklonem ekliptiky jednoznačně určují polohu nebeského tělesa vzhledem k ekliptice.

Ekliptikální soustava souřadnic se používá zejména k určení poloh těles sluneční soustavy, jejichž dráhy leží blízko ekliptiky. V důsledku sekulárních a periodických změn vyvolaných precesí a nutací se polohy základních rovin rovníkové a ekliptikální soustavy souřadnic mění v prostoru; posouvají se tím základní roviny a nulový bod (ν) pro určování souřadnic. Proto je třeba k určeným souřadicím hvězdy uvést, na jakou polohu základních rovin a nulového bodu se vztahují, třeba udat epochu nebo ekvinokcium (např. počátek roku 1985,0). Ekliptikální souřadnice λ a β jsou spojeny s pravoúhlými souřadnicemi x, y, z vztahy:

.

přičemž rovina xy je rovinou ekliptiky, osa x míří k jarnímu bodu a osa z k severnímu pólu ekliptiky. Na základě toho lze snadno nalézt transformační vztahy mezi ekliptikálními a rovníkovými souřadnicemi, když se začátek obou soustav souřadnic položí do jednoho bodu (paralelním posunutím se směr souřadnicových os nemění) a úhel mezi jednotlivými osami se vyjádří pomocí sklonu ekliptiky k rovníku ε (osy x jsou totožné, směřují do jarního bodu). Stejně na základě řešení sférického trojúhelníku s vrcholy světový pól P, pól ekliptiky Pe a hvězda H, se stranami 90 − δ, 90 − β, ε a úhly 90 − λ, a 90 + α lze použitím vět sférické trigonometrie najít transformační vztahy mezi ekliptikálními a rovníkovými souřadnicemi, např.: ekliptikální souřadnice ze známých rovníkových (ekvatoriálních) souřadnic

,
,
,

nebo naopak: najít rovníkové souřadnice hvězdy, když jsou známy její ekliptikální souřadnice

,
,
.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy