Emirát Bari

	Geografie
Hlavní město	Bari
	Obyvatelstvo
Národnostní složení	Berbeři, Řekové, Italové
Jazyky	berberština, řečtina, vulgární latina
Náboženství	islámské
	Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Mateřská; země	Abbásovský chalifát
Vznik	847 – muslimové dobyli Bari
Zánik	871 – Ludvík II. Italský dobyl Bari
	Státní útvary a území
	Byzantská říše
	Beneventské vévodství

Emirát Bari byl krátkodobě existující stát v Apulii v jihovýchodní Itálii, který existoval od roku 847 do 871. Emirát ovládal město Bari a jeho okolí.

Historie

Islámské dobytí města Bari

Jihoitalské město Bari bylo v devátém století součástí Byzantské říše, která ho získala za vlády císaře Justiniána v 6. století. Severoafrická islámská dynastie Aghlabovci na město poprvé zaútočila roku 840 či 841, kdy ho krátkodobě dobyla. Roku 847 dobyl Bari islámský vojevůdce berberského původu Kalfün, pravděpodobně pocházející ze Sicílie.

Vývoj

Kalfünův nástupce Mufarrag ibn Sallam požádal o uznání abbásovského chalífu Al-Mutawakkila. Bari se tak dostalo pod abbásovský vliv.

Třetím emírem byl Sawdan, který roku 857 zavraždil svého předchůdce. Napadl langobardské knížectví Benevento, které bylo součástí Langobardského království a nacházelo se v jižní Itálii. Pod islámskou nadvládou město ve velké míře obchodovalo s otroky a keramikou. Sawdan vedl roku 859 válku proti Capue. Lambert I. ze Spoleta (vévoda Spoletského vévodství) se mu neúspěšně pokusil zabránit v návratu do Bari. Do emirátu utekl jeden účastník revolty proti císaři Francké říše Ludvíkovi II. Italskému.

Dobytí Ludvíkem II. Italským

Roku 865 Ludvík Italský začal shánět armádu s cílem získat zpět Bari. Armáda se měla shromáždit roku 866 v Luceře. V roce 867 začala válka, Ludvík získal zpět pod křesťanskou vládu města Matera a Oria. Roku 868 se Ludvíkova posádka usídlila v Canose. Tou dobou Ludvík jednal s císařem Byzantské říše Basilem I. o sňatku své dcery s Basilovým nejstarším synem Konstantinem, přičemž součástí jednání pravděpodobně byla také snaha o byzantskou pomoc při námořním obléhání Bari.

Společný útok byl plánován na léto 869. Ludvík mezitím zůstal v Beneventu. Dle knihy Annales Bertiniani čítala byzantská flotila 400 lodí. Flotilu vedl Niketas Ooryphas, který předpokládal, že Ludvík předá svou dceru, což však Ludvík z neznámých důvodů odmítl.

Roku 870 přešli muslimové do protiútoku, zpustošilo Gargano včetně katolické svatyně Santuario di San Michele. Ludvík znovu vstoupil do Apulie a Kalábrie a v menších střetech porazil muslimy. Dalšího velkého útoku se účastnili Frankové, Němci, Langobardi i chorvatská flotila z Dubrovníku pod vedením Domagoje.

V únoru roku 871 získal Ludvík II. Italský samotné město Bari. Sawdan byl zajat a odveden do Beneventa. Muslimové již nikdy nedobyli žádné město v pevninské Itálii.

Odkazy

Reference