Fidel Ramos
| Fidel Ramos | |
|---|---|
 | |
| Narození | 18. března 1928 Lingayen |
| Úmrtí | 31. července 2022 (ve věku 94 let) Makati Medical Center |
| Příčina úmrtí | covid-19 |
| Alma mater | Vojenská akademie Spojených států amerických Filipínská univerzita Centro Escolar University Ateneo de Manila University Illinoiská univerzita v Urbana-Champaign National Defense College of the Philippines |
| Povolání | politik a voják |
| Ocenění | Bronzový vlk (1993) řetěz Řádu za občanské zásluhy (1994) Řád Isabely Katolické (1995) Cena míru Félixe Houphouët-Boignyho (1997) velkokříž s řetězem Řádu Karla III. (1998) … více na Wikidatech |
| Politická strana | Lakas–CMD |
| Nábož. vyznání | metodismus |
| Choť | Amelita Ramos |
| Děti | Cristina Ramos-Jalasco |
| Rodiče | Narciso Ramos |
| Příbuzní | Leticia Ramos-Shahani (sourozenec) |
| Funkce | Chairman of the Joint Chiefs (1984–1985) Chairman of the Joint Chiefs (1986–1988) Secretary of National Defense (1988–1991) prezident Filipín (1992–1998) |
| Podpis |  |
| Web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Fidel Ramos y Valdez (18. března 1928, Lingayen, Filipíny[1] – 31. července 2022, Makati[2]) byl filipínský generál a politik, který od roku 1992 do roku 1998 působil jako 12. prezident Filipín.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jeho otec Narciso Ramos byl ministrem zahraničí v letech 1965–1968. Fidel Ramos vystudoval stavební inženýrství na Národní univerzitě v Manile. Poté odešel do Spojených států, kde absolvoval Vojenskou akademii Spojených států ve West Pointu a vystudoval vojenské inženýrství na Univerzitě Illinois v Urbana Champaign, na bakalářské úrovni. Magisterský titul v tomto oboru pak získal na Filipínské národní akademii obrany (Dalubhasaan ng Tanggulang Pambansa ng Pilipinas) a získal stejný titul i v oboru obchodní administrativa na univerzitě Ateneo de Manila.
Po studiích se stal vojákem, zúčastnil se války v Koreji i ve Vietnamu.[3]
Během vládnutí prezidenta Ferdinanda Marcose (svého vzdáleného bratrance) patřil ke hlavním organizátorům represí po vyhlášení stanného práva a nakonec se stal náčelníkem generálního štábu Ozbrojených sil Filipín. V této pozici učinil během protimarcosovského povstání roku 1986 zásadní obrat a postavil se proti diktátoru Marcosovi. Tento krok povstání rozhodl. Slíbil pak věrnost a loajalitu nové vládě prezidentky Corazon Aquinové. V jejím kabinetu se nakonec stal ministrem národní obrany (1986–1991). V této pozici pacifikoval několik pokusů o vojenský převrat. V roce 1992 byl zvolen prezidentem, když získal 23,58 % hlasů, což byl nejnižší zisk, s jakým kdo v historii Filipín získal prezidentský mandát. Porazil přitom populární ministryni zemědělských reforem, „asijskou železnou lady“, Miriam Defensor Santiagovou.
Během šesti let v prezidentském úřadě Ramos obnovil mezinárodní důvěru ve filipínskou ekonomiku, když ji silně liberalizoval. Odolala i asijské finanční krizi roku 1997. Bojoval proti korupci, zvláště v řadách policie, a snažil se omezit populační růst na Filipínách, kampaněmi za plánované rodičovství. Uzavřel mírové smlouvy se dvěma partyzánskými skupinami, komunistickou Novou lidovou armádou a muslimskými separatisty z Fronty pro národní osvobození Moro.
Po odchodu do důchodu zůstal aktivní, jeho autorita byla značná, jako jednoho z nejúspěšnějších filipínských prezidentů všech dob. Sloužil především jako poradce svých nástupců.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidel Ramos na anglické Wikipedii.
- ↑ Google Books. Philippine History Module-based Learning I' 2002 Ed.. [s.l.]: Rex Bookstore, Inc. Dostupné online. ISBN 9789712334498.
- ↑ Fidel Ramos, Who Helped End Marcos Dictatorship, Dies at 94. Bloomberg. 2022-07-31. Dostupné online [cit. 2022-07-31]. (anglicky)
- ↑ Fidel Ramos | president of Philippines. Encyclopedia Britannica [online]. [cit. 2019-11-18]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Fidel Ramos na Wikimedia Commons
