Přeskočit na obsah

František Gajda

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Gajda
Narození10. března 1935
Strážnice
Úmrtí29. září 2017 (ve věku 82 let)
Strážnice
Povolánířezbář
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Gajda (10. března 1935, Strážnice29. září 2017, Strážnice) byl řezbář a autor mnoha řezbářských děl s lidovou tematikou z prostředí moravského Slovácka. Svou tvorbou se zařadil mezi nejznámější a na Slovácku zcela ojedinělé tvůrce řezbářského umění.[1]

František Gajda se narodil a celý svůj život žil ve městě Strážnice na jižní Moravě.

Narodil se do rolnické rodiny. Jeho otec, taktéž František Gajda, byl vyučeným kamnářem, a spolu s manželkou Rozárií Ospalíkovou, po svatbě Gajdovou, měli hospodářství. Společně měli dvě děti - Františka a Jana.

Malý František chodil do soukromé měšťanské školy ve Strážnici. Vyučil se instalatérem a po vyučení pracoval jako zámečník, údržbář a strojař v podniku Šohaj ve Strážnici. Později dálkově studoval na střední průmyslové škole strojní v Brně a pracoval jako technický kontrolor v podniku Stavebního strojírenství.

V roce 1961 se oženil s Marií Juncovou, po svatbě Gajdovou, se kterou žil až do konce života. Měli spolu 2 děti, Marii Gajdovou, později Šimáčkovou (ženu Milana Šimáčka), a Lubomíra Gajdu.

Řezbařině se Gajda věnoval jako samouk ve svém volném čase. Inspiroval se literaturou a zajímal se o sochařinu i řezbu. Samostatnou řezbářskou živnost založil v roce 1989.[1]

Tvorba Františka Gajdy je pevně spjata se Strážnicí, městem, ze kterého pocházeli oba jeho rodiče a kde strávil celý svůj život. Každý jednotlivá plastika zpodobuje - ať v přímé podobě nebo jen v reminiscenci - typy svérázných Strážničanů. [1] Mezi jeho figurkami najdeme často obyčejné lidi oblečené do lidových krojů, vinaře, rolníky, děvečky i babičky.

Jeho figurky jsou anatomicky přesné a v provedené v přesvědčivé realistické řezbě s bravurně vyhotovenými detaily.[1] Můžeme na nich pozorovat různé výrazy v tváři jako úsměv, údiv či smutek, stejně jako precizní detaily na lidových krojích.

Právě díky realističnosti se figurky Františka Gajdy dostaly jak na výstavy do celého světa, tak i do sbírek řady muzeí a institucí.

Nejpodstatnější část celoživotní tvorby Františka Gajdy zaujímají betlémy. K betlémářské tvorbě ho inspiroval asi v roce 1974 dr. Vladimír Vaclík, dlouholetý organizátor betlemářství v Čechách, který je i autorem několika publikací z tohoto oboru. Za svůj život řezbář Gajda zhotovil asi dvacet velkých betlému, z nichž každý je originál. Největší a nejvýznamnější z nich je Velký strážnický betlém, který sestává asi z 50 figur ve výšce až 40 cm. Figurky jsou zde oděny do strážnických krojů.

Další Gajdovy betlémy jsou tematické - najdeme mezi nimi Pastýřský betlém, ve kterém dominují pastýři s ovečkami, Muzikantský betlém, kde právě narozenému Ježíškovi hrají na cimbál, akordeon, lesní roh, housle, flétny i basu, Vinařský betlém, ve kterém je místo klasického chléva vinný sklípek, Mlynářský betlém s mlynáři nesoucími pytle plné mouky, nebo Rybářský betlém s rybáři nesoucími své nejlepší úlovky.

Velmi populární jsou i Gajdovy dřevěné úštěpky různých velikostí i tvarů, které zdobil obličeji a tvořil tak z nich originální plastické ozdoby na zeď. Vidíme v nich lesní duchy, divoženky, mladé dívky i staré dědoušky. Někteří se tváří zasmušile, někteří vesele, a jejich vzhled je přizpůsobený tvaru dřeva a přírodních suků.

Kromě klasických figurek Gajda tvořil i plastiky strážnických obyvatel. Jednalo se o reálné osoby z jeho okolí a z příbuzenstva.

Figury světců

[editovat | editovat zdroj]

Gajdova víra v Boha se odráží i v další jeho tvorbě kromě betlémů. Zhotovil několik velkých figur světců:

  • Plastika svatého Floriána, patrona hasičů, který je vyobrazen jako římský voják s praporem, který vylévá vodu na hořící domek.
  • Socha svatého Genesia, patrona herců, kterou věnoval herec Bronislav Poloczek papeži Janu Pavlovi II. při jeho návštěvě Prahy, a tak je nyní uložená ve Vatikánském muzeu. Zachycuje klečícího světce, který drží kříž na prsou a druhou ruku má pozdviženou v kazatelském gestu.
  • Figura svatého Urbana, patrona vinohradníků,
  • plastika svatého Antonína,
  • plastika svatého Lukáše,
  • plastika svatého Petra, atd. [1]

Ostatní řezbářská tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Řezbář Gajda pravidelně předváděl a prodával své výrobky na jarmarcích a tematických trzích. Proto do své tvorby zařadil i předměty, které jsou nejen ozdobné, ale i praktické do domácnosti. Tvořil různé tvary misek, velikonoční řehtačky, ozdobné špunty na demižony i vinné lahve, šachy, flétničky a píšťalky.

Následovníci

[editovat | editovat zdroj]

K řezbáři Gajdovi se chodívali učit mladí řezbáři z okolí. Učili se o technice, o dlátech a o dřevě a společně vyřezávali v Gajdově dílně. Samotní mladí řezbáři, kteří se u Františka Gajdy scházeli, vymysleli v roce 2003 [2] tomuto uskupení název GAUČ (Gajdovi učedníci). Patřili mezi ně: [3]

  1. a b c d e PAJER, Jiří; ZAJÍČEK, Štefan, aj. Řezbář František Gajda. 1. vyd. Skalica: [s.n.], 2006. 264 s. ISBN 80-903743-0-1. 
  2. www.gauc.org [online]. [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. 
  3. GAUČ - Co je GAUČ. www.vracov.cz [online]. [cit. 2023-12-23]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • MACHAJ, Alojz. Rozhovor so strážnickým rezbárom Františkom Gajdom. Dotyky & Cesty č. 2. ZGAM, 2003. s. 4–5 ISSN 1336-2798
  • IRŠA, Andrej. Rezba motorovou pílou : príručka pre výtvarníkov. II. vyd. A-studio Andrej Irša. Kátov 2020. s. 68 ISBN 978-80-570-1207-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy