Friedrich von Raumer
| Friedrich von Raumer | |
|---|---|
 | |
| Narození | 14. května 1781 Wörlitz v Sasku-Anhaltsku  Svatá říše římská |
| Úmrtí | 14. června 1873 ve věku 92 let Berlín  Německá říše |
| Místo pohřbení | čtvrť Kreuzberg, Berlín[1] (52°29′17,95″ s. š., 13°23′53,88″ v. d.) |
| Národnost | německá |
| Alma mater | Göttingenská univerzita Univerzita v Halle |
| Povolání | vysokoškolský profesor |
| Zaměstnavatelé | Vratislavská univerzita Humboldtova univerzita |
| Znám jako | právník, historik, publicista a politik |
| Ocenění |   |
| Politická strana |  Deutsche Zentrumspartei |
| Choť | Louise von Goerschen (1785–1867) |
| Rodiče | Georg Friedrich von Raumer (1755–1822) Charlotta rozená Marées aus Raguhn (1761–1811) |
| Příbuzní | Karl Georg von Raumer (bratr, geolog a geograf; 1783–1865) Ernst Ludwig von Gerlach (soudce a politik; 1795–1877) Leopold von Gerlach (generál; 1790–1861) |
| Funkce | Člen Pruské panské sněmovny poslanec Frankfurtského parlamentu |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Friedrich Ludwig Georg von Raumer (14. května 1781, Wörlitz v Sasku-Anhaltsku – 14. června 1873, Berlín) byl německý právník, historik, publicista a politik. Působil jako profesor na univerzitách ve Vratislavi a Berlíně. V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na vratislavské univerzitě rektorem.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí a studia
[editovat | editovat zdroj]Narodil se roku 1781 do rodiny místního vládního úředníka Georga Friedricha von Raumer a jeho ženy Charlotty. Navštěvoval berlínské Joachimsthalské gymnázium, kde také odmaturoval. Dále se věnoval studiu práva, administrativy a historie na Univerzitě Georga Augusta v Göttingenu a následně na Univerzitě Martina Luthera v Halle.[3]
Po ukončení studií v roce 1801 se stal referentem a následně roku 1804 řádným přísedícím u kurmarkské komory. Od srpna 1806 do května 1809 působil jako vedoucí jednoho z oddělení komory v braniborském městě Königs Wusterhausen.[4]
Roku 1809 odešel do Postupimi, kde se o rok později stal úředníkem na ministerstvu financí a následně byl zvolen do pruské vlády – do kabinetu premiéra Hardenberga. Během působení ve vládě doprovázel premiéra na několika zahraničních cestách. Kvůli svým liberálně-reformátorským názorům se dostával do konfliktů s ostatními úředníky a z vlády odešel.[5]
Vědecká a pedagogická činnost
[editovat | editovat zdroj]V roce 1811 získal doktorát z humanistických věd na Ruprechto-Karlově univerzitě v Heidelbergu a ve stejném roce odešel do Vratislavi a stal se profesorem politologie a dějepisu na tamější nově vzniklé univerzitě.[3] V letech 1818–1819 a 1842–1843 byl na této univerzitě rektorem.[2] Mezitím absolvoval řadu studijních cest po Německu, Švýcarsku a Itálii.[5]
Od roku 1819 působil na Univerzitě Fridricha Viléma v Berlíně, kde byl rektorem v letech 1822–1823 a 1842–1843 (v tomto akademickém roce zastával zároveň funkci rektora ve Vratislavi).[6] Dále byl také děkanem na filozofické fakultě univerzity ve Vratislavi a nějakou dobu vykonával funkci tajemníka Pruské akademie věd.[3] V tomto období podnikl cesty do Francie (1830), Velké Británie (1835), Itálie (1839) a USA (1844). Poznatky z těchto cest následně publikoval ve svých vědeckých pracích. Roku 1853 odešel do emeritury.
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Roku 1844 byl zvolen poslancem Frankfurtského sněmu za středopravicovou stranu Deutsche Zentrumspartei, která prosazovala sjednocení Německa pod nadvládou Pruska. Jako vyslanec arcivévody Jana Habsbursko-Lotrinského byl vyslán do Paříže. Také byl v čele výpravy k pruskému králi Fridrichu Vilémovi, která mu měla nabídnout německou císařskou korunu. Po rozpuštění Frankfurtského sněmu se vrátil do Berlína a stal se členem horní komory pruského parlamentu.[5]
Zemřel roku 1873 v Berlíně a je pohřben na hřbitově ve čtvrti Kreuzberg.[1]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]
Ve svých vědeckých pracích se specializoval zejména na oblast historie, práva, administrativy a politologie. Jeho nejvýznamnějšími pracemi jsou Geschichte der Hohenstaufen und ihrer Zeit (1823–25, digitalizováno) a Geschichte Europas seit dem Ende des 15ten Jahrhunderts (1832–50, digitalizováno).
- 1806 – Sechs Dialoge über Krieg und Handel, první vydané dílo[7], digitalizováno
- 1810 – Das britische Besteuerungssystem
- 1813 – Handbuch merkwürdiger Stellen aus den lateinischen Geschichtschreibern des Mittelalters, digitalizováno
- 1816 – Herbstreise nach Venedig, digitalizováno
- 1821 – Vorlesungen über die alte Geschichte, digitalizováno
- 1826 – Über die geschichtliche Entwickelung der Begriffe von Recht, Staat und Politik, digitalizováno
- 1828 – Über die preußische Städteordnung, digitalizováno
- 1831 – Briefe aus Paris zur Erläuterung der Geschichte des 16. und 17. Jahrhunderts, digitalizováno
- 1836–1839 – Beiträge zur neuern Geschichte aus dem Britischen Museum und Reichsarchiv, digitalizováno: svazek 1, svazek 2, svazek 3
- 1845 – Die Vereinigten Staaten von Nordamerika, digitalizováno
- 1849 – Briefe aus Frankfurt und Paris 1848–1849digitalizováno
- 1860 – Historisch-politische Briefe über die geselligen Verhältnisse der Menschen digitalizováno
- 1861 – Lebenserinnerungen und Briefwechsel, digitalizováno
- 1864–66 – Handbuch zur Geschichte der Litteratur, digitalizováno
- 1869 – Litterarischer Nachlaß
V roce 1830 začal společně s Fridrichem Brockhausem vydávat sérii Historisches Taschenbuch (digitalizováno). Po roce 1871 v jejím vydávání pokračoval Wilhelm Heinrich Riehl.[8]
Ocenění a pocty
[editovat | editovat zdroj]Členství ve vědeckých společnostech
[editovat | editovat zdroj]zdroj[3]
- Bavorská akademie věd (1830)
- Královská švédská akademie věd
- Turínská akademie věd
- Glasgowská akademie věd
- čestný člen Královské společnosti
- čestný člen vědeckého výboru Německého národního muzea
Pocty
[editovat | editovat zdroj]- nositel řádu Pour le Mérite[5]
- nositel Maxmiliánova řádu pro vědu a umění
- od roku 1955 nese jeho jméno knihovna v Kreuzbergu (Friedrich-von-Raumer-Bibliothek)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Friedrich von Raumer na polské Wikipedii.
- ↑ a b WILSON, James Grant; FISKE, John; JOHNSON, Rossiter. Appletons' Cyclopædia of American Biography. New York: D. Appleton and Company, 1887-1889. Dostupné online. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky)
- ↑ a b Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Schlesische Friedrich-Wilhelms-Universität zu Breslau [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c d SEZNAM AUTORŮ. Allgemeine Deutsche Biographie. Mnichov/Lipsko: Duncker & Humblot, 1875-1912. Dostupné online. S. 403–414.
- ↑ RAUMER, Friedrich Ludwig Georg von. Lebenserinnerungen und Briefwechsel. [s.l.]: [s.n.], 1861. 385 s. Dostupné online. S. 95. (německy)
- ↑ a b c d JORDAN, Stefan. Raumer, Friedrich Ludwig Georg [online]. Deutsche Biographie [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Rektoratsreden im 19. und 20. Jahrhundert – Online-Bibliographie; Friedrich-Wilhelms-Universität Berlin [online]. Mnichov: Historische Kommission bei der Bayerischen Akademie der Wissenschaften [cit. 2014-11-23]. Dostupné online. (německy)
- ↑ SEZNAM PŘISPĚVATELŮ. Encyclopædia Britannica. Svazek 22. [s.l.]: Encyclopædia Britannica, Inc., 1911. 32 640 s. Dostupné online. ISBN 1-59339-292-3. Kapitola Raumer, Friedrich Ludwig Georg von. (anglicky)
- ↑ RINES, George Edwin. Raumer, Friedrich Ludwig Georg von [online]. The Encyclopedia Americana, 1920 [cit. 2014-11-25]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Friedrich Ludwig Georg von Raumer na Wikimedia Commons - Friedrich Ludwig Georg von Raumer – Deutsche Biographie (německy)
- digitalizovaná díla – archive.org
- digitalizovaná díla – Google Books
| Předchůdce: Ludwig Gottfried Madihn Traugott Wilhelm Gustav Benedict |
|
rektor Slezské univerzity Fridricha Viléma 1818–1819 1842–1843 |
|
Nástupce: Thaddäus Anton Dereser Michael Eduard Regenbrecht |
| Předchůdce: Friedrich Wilken Karl Friedrich Wilhelm Dieterici |
|
rektor Univerzity Fridricha Viléma v Berlíně 1822–1823 1842–1843 |
|
Nástupce: Johann Gottfried Hoffmann Karl Lachmann |
