Přeskočit na obsah

Genotoxicita

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Genotoxicita označuje vlastnost chemických látek, které mohou poškozovat genetickou informaci uvnitř buňky, což může vést k mutacím a následně ke vzniku rakoviny. Takovéto látky mohou způsobovat poškození DNA buď přímo nebo nepřímo. Mezi nepřímé účinky patří například indukce mutací a nesprávná aktivace určitých procesů. Přímo může docházet ke vzniku přímých poškození DNA, což může vést k trvalým dědičným změnám v buňkách organismu. Buňky mají k dispozici kontrolní mechanismy, které mohou zabránit projevům genotoxických mutací. Pokud dojde k poškození DNA, buňky se snaží buď opravit vzniklé poškození, nebo spustit proces apoptózy, což vede ke zničení poškozených buněk. Ne vždy je poškození možné úplně napravit, což vede k vyššímu riziku vzniku mutací.[1]

Mezi typická poškození DNA patří jedno- a dvouvláknové zlomy, alkali-labilní místa, bodové mutace a strukturální a numerické chromozomové aberace. Kvůli možnému riziku genotoxických látek pro lidské zdraví byly vyvinuty různé pokročilé techniky, které umožňují posoudit potenciální nebezpečí těchto látek na základě zkoumání poškození DNA v buňkách vystavených daným látkám. K těmto technikám patří například test Ames, in vitro a in vivo toxikologické testy a test Comet.[2]

Mechanismus

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní mechanismy genotoxicity zahrnují chemické a fyzikální látky, které mohou přímo nebo nepřímo poškodit DNA v buňkách. Tyto látky mohou vyvolat mutace, nevhodnou aktivaci určitých procesů nebo přímé poškození DNA, což může vést k trvalým dědičným změnám v organismu. Mezi běžné příklady genotoxických látek patří ionizující záření, UV záření, mutagenní chemické látky a některé farmaceutické léky.

Ionizující záření

[editovat | editovat zdroj]

Když ionizující záření proniká do buněk, může interagovat s molekulami DNA v jádře buněk. Existují dva hlavní mechanismy, kterými ionizující záření může poškozovat DNA: přímé a nepřímé působení.

Přímé působení se vyskytuje, když ionizující záření interaguje přímo s molekulami DNA v jádře buněk. Tento proces může vést k ionizaci nebo excitaci molekul DNA, což může vést k jednovláknovým nebo dvojvláknovým zlomům DNA, modifikacím bází nebo křížovým vazbám DNA.[3]

Nepřímé působení se vyskytuje, když ionizující záření interaguje s molekulami vodíku a dalšími molekulami v okolí DNA. Toto může vést k tvorbě volných radikálů, jako jsou hydroxylové radikály a kyslíkové radikály, které pak mohou reagovat s molekulami DNA a vést ke vzniku poškození DNA.[4]

Jedním z nejvážnějších důsledků poškození DNA ionizujícím zářením jsou mutace. Mutace mohou vést k vývoji rakoviny nebo jiných onemocnění. Například, jednovláknové a dvojvláknové zlomy DNA mohou vést ke změnám v kódu DNA, které mohou způsobit nefunkčnost proteinů nebo narušit regulaci buněčného cyklu. Modifikace bází, jako je například oxidace guaninu na 8-oxoguanin, mohou také vést k mutacím v genetickém kódu.[5]

UV záření

[editovat | editovat zdroj]

UV záření se skládá ze tří hlavních typů: UV-A, UV-B a UV-C. UV-C a většina UV-B je přirozeně filtrováno vrstvou ozónu a nedosahuje povrchu Země. UV-A záření, které má největší vlnovou délku, může však pronikat do kůže a poškozovat DNA buněk.[6]

Mechanismus genotoxického působení UV-A záření na DNA buněk se skládá z několika kroků. Když UV-A záření dopadne na buňku, může způsobit tvorbu kyslíkových radikálů, které následně poškozují molekuly DNA. Konkrétně se UV-A záření váže na pyrimidinové báze (zejména na thymin), což vede k tvorbě fotolytických produktů, jako jsou pyrimidinové dimery a (6-4) fotoprodukty. Tyto fotolytické produkty narušují strukturu DNA a mohou vést ke změnám v kódující sekvenci DNA, což může mít negativní dopad na funkci buněk a organismu jako celku.[7]

V závislosti na expozici UV záření mohou být účinky genotoxicity různé. Krátkodobá expozice může vést k pocitu pálení kůže a vyrážkám, zatímco dlouhodobá expozice může způsobit předčasné stárnutí kůže a zvyšuje riziko vzniku rakoviny kůže.[8][6]

  1. PHILLIPS, David H.; ARLT, Volker M. Genotoxicity: damage to DNA and its consequences. EXS. 2009, roč. 99, s. 87–110. PMID: 19157059. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 1023-294X. DOI 10.1007/978-3-7643-8336-7_4. PMID 19157059. 
  2. EASTMOND, David A.; HARTWIG, Andrea; ANDERSON, Diana. Mutagenicity testing for chemical risk assessment: update of the WHO/IPCS Harmonized Scheme. Mutagenesis. 2009-07, roč. 24, čís. 4, s. 341–349. PMID: 19535363. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 1464-3804. DOI 10.1093/mutage/gep014. PMID 19535363. 
  3. BORREGO-SOTO, Gissela; ORTIZ-LÓPEZ, Rocío; ROJAS-MARTÍNEZ, Augusto. Ionizing radiation-induced DNA injury and damage detection in patients with breast cancer. Genetics and Molecular Biology. 2015-12, roč. 38, čís. 4, s. 420–432. PMID: 26692152 PMCID: PMC4763322. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 1415-4757. DOI 10.1590/S1415-475738420150019. PMID 26692152. 
  4. LOMAX, M. E.; FOLKES, L. K.; O'NEILL, P. Biological Consequences of Radiation-induced DNA Damage: Relevance to Radiotherapy. Clinical Oncology. 2013-10-01, roč. 25, čís. Advances in Clinical Radiobiology, s. 578–585. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 0936-6555. DOI 10.1016/j.clon.2013.06.007. (anglicky) 
  5. STEPÁN, Václav; DAVÍDKOVÁ, Marie. Significance of 8-oxoG in the spectrum of DNA damages caused by ionising radiation of different quality. Radiation Protection Dosimetry. 2006, roč. 122, čís. 1–4, s. 113–115. PMID: 17229784. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 0144-8420. DOI 10.1093/rpd/ncl418. PMID 17229784. 
  6. a b Radiation: Ultraviolet (UV) radiation. www.who.int [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. SCHUCH, André Passaglia; MENCK, Carlos Frederico Martins. The genotoxic effects of DNA lesions induced by artificial UV-radiation and sunlight. Journal of Photochemistry and Photobiology B: Biology. 2010-06-01, roč. 99, čís. 3, s. 111–116. Dostupné online [cit. 2023-04-27]. ISSN 1011-1344. DOI 10.1016/j.jphotobiol.2010.03.004. (anglicky) 
  8. Radiation: Effects of ultraviolet (UV) radiation on the skin, eyes and immune system. www.who.int [online]. [cit. 2023-04-27]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu genotoxicita na Wikimedia Commons
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy