Přeskočit na obsah

Glina

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Glina
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška113 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00
StátChorvatskoChorvatsko Chorvatsko
Glina
Glina
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha544,2 km²
Počet obyvatel7 116 (2021)[1]
Hustota zalidnění13,1 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.grad-glina.hr
PSČ44400
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Glina je město ve středním Chorvatsku, ležící jihozápadně od Petrinji a Sisaku. Žije zde 3116 obyvatel (samosprávná oblast 9868; údaje ze sčítání lidu 2001), z toho je 68,01 % Chorvatů, 28,66 % Srbů a 3,33 % ostatních. V obci je registrováno 4012 domů.

Během druhé světové války bylo v noci z 29. na 30. srpna 1941 v ulicích a místním ortodoxním kostele povražděno kvůli "špinavému křesťanství".[2] téměř 2000 nevinných Srbů Jediným, kdo přežil, byl Ljuban Jednak, který o této tragické události pojednává ve svém testamentu.[3] Tento zrůdný zločin proti lidskosti spáchalo chorvatské nacistické hnutí Ustaše.

Během jugoslávských válek byla Glina násilně součástí Republiky Srbská Krajina. Roku 1991 měla samosprávná oblast Glina 23040 obyvatel, z nichž byli 34,9% Chorvatů a 60,7% Srbů. Glina se stala srbskou baštou v době jejich vyhlášení tzv. Krajiny, padly zde první výstřely vojenského konfliktu devadesátých let minulého století a v této lokalitě byl Srby provozován koncentrační tábor, kde byly vězněny osoby, hlásící se ke katolické či muslimské víře (jednalo se hlavně o Chorvaty). Srbové v této době zde systematicky zničili katolické kostely, po většině z nich zbyla pouze louka. Stejně tak se stalo přímo v Glině. Ušetřeny nebyly ani kapličky a mnohé chorvatské hroby.

Dne 7. ledna 2022 se poblíž města nacházelo epicentrum zemětřesení.[4]

  1. Popis stanovništva, kućanstava i stanova 2021. – stanovništvo prema starosti i spolu po naseljima. Croatian Bureau of Statistics. 22. září 2022. Dostupné online.
  2. Archivovaná kopie. www.chuckbaldwinlive.com [online]. [cit. 2006-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-10-26. 
  3. Archivovaná kopie. www.srbi-u-hrvatskoj.com [online]. [cit. 2006-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-07-12. 
  4. STANIČKOVÁ, Lucie. Chorvatsko zasáhlo zemětřesení. Byly to strašné rány, popsali lidé [online]. TN.cz, 2022-01-07 [cit. 2022-01-08]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy