Přeskočit na obsah

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA jsou haploskupiny definované na základě rozdílů na nerekombinujících částech DNA vůči chromozómu Y (Y-DNA).

Konsorcium YCC (z angl. Y-Chromosome Consortium) zavedlo systém označování haploskupin Y-DNA písmeny v rozsahu A až R s dalším dělením do podskupin pomocí čísel a malých písmen abecedy.

Posledním společným předkem (Y-DNA) se označuje hypotetický muž, který je společným předkem všech žijících osob. Odhady doby, kdy tento společný předek žil, se v různých studiích liší.

Hlavní haploskupiny

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní haploskupiny chromozómu Y:

Tabulkový přehled

[editovat | editovat zdroj]

Haploskupiny chromozómu Y lidské DNA (Y-DNA)

Poslední společný předek (Y-DNA)
|
A BR
B CR
C DE F
D E G H IJ K
I J L M NO P
N O Q R

Skupiny A a B

[editovat | editovat zdroj]

Haploskupiny A a B byly dosud objeveny pouze v subsaharské Africe (a v populacích odsud odvlečených v moderní době, především otrokáři). Prvním větvením byla skupina A s charakteristickou mutací M91. Ostatní haploskupiny jsou zahrnuty do skupiny BR (někdy označované jako YxA).

Skupiny s mutací M168 (CR)

[editovat | editovat zdroj]

Charakteristické mutace rozdělující CR (všechny haploskupiny kromě A a B) jsou M168 a M294. Tyto mutace předcházely migraci z Afriky. Charakteristické mutace DE se objevily v severovýchodní Africe před 50 000 lety. Mutace M130 a M216, které rozlišují haploskupinu C od jiných větví vycházejících z CR, se mohly objevit o trochu dříve. Možná již před 60 000 lety, po první migraci z Afriky, kterou se Homo sapiens rozšířil do jižního pobřeží jihozápadní Asie. Podle nejnovějších genetických výzkumů tvoří C a F společnou větev CF, která se rozdělila velmi brzy po odchodu z Afriky.

Skupiny vycházející z haploskupiny F (GR)

[editovat | editovat zdroj]

Skupiny vycházející z haploskupiny F se vyskytují u 90% veškeré světové populace, avšak téměř výlučně mimo oblast subsaharské Afriky. Mutace IJ odpovídá migrační vlně z Blízkého východu nebo západní Asie (před cca 30 000 lety), kdy se do Evropy rozšířila gravettská kultura (gravettien). Před cca 30 000 lety se někde v oblasti Blízkého východu, Kavkazu nebo ještě východněji v místech dnešního Pákistánu utvořila haploskupina G, která se v neolitu rozšířila po celé Evropě. Před cca 30–40 000 lety se v Indii utvořila haploskupina H, která zde nyní dominuje u kmenových skupin na nejnižším patře společenského žebříčku. Z Indie v historické době pronikla západním směrem (Romové). Haploskupina K pochází pravděpodobně z jihozápadní Asie, odkud se rozšířila do Afriky, Eurasie, Austrálie a Oceánie.

Skupiny vycházející z haploskupiny K (LR)

[editovat | editovat zdroj]

Haploskupina L se vyskytuje především v jižní Asii. Haploskupina M dominuje na území Papuy Nové Guineje. Haploskupina NO se objevila před cca 35–40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou. Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. Haploskupina O pochází z jihovýchodní Číny nebo z Indočíny. Haploskupina P vznikla ve střední Asii nebo v oblasti pohoří Altaj a později se od ní oddělily haploskupiny Q a R. V původní podobě se vyskytuje velmi zřídka. Haploskupina Q vznikla pravděpodobně také ve střední Asii, odkud se rozšířila východním směrem až do Ameriky.

  • Haploskupina NO (M214) před cca 35-40 000 lety (nepatrný výskyt)
    • Haploskupina N (LLY22g, M231) Vyskytuje se v nejsevernějších částech Eurasie, zvláště mezi etniky hovořícími uralskými jazyky, tj. Ugrofiny a Samodijci
    • Haploskupina O (M175) Vyskytuje se ve východní Asii, jihovýchodní Asii, Oceánii

Skupiny vycházející z haploskupiny NO (M214)

[editovat | editovat zdroj]

Haploskupina NO se objevila před cca 35-40 000 lety nejpravděpodobněji v oblasti mezi severní Barmou a jižní Čínou. Zde se zrodila také haploskupina N, která se po skončení doby ledové rozšířila směrem na Sibiř. V severní části Sibiře dnes tvoří nejpočetnější Y-haploskupinu, a to zejména u Samodijců a Jakutů. Haploskupina O se vyskytuje nejčastěji ve východní a jihovýchodní Asii – v Číně, Japonsku, Koreji, Indočíně, Indonésii a východní Indii. Typická je také pro Polynésany v Oceánii. Méně je zastoupena ve střední Asii.

Skupiny vycházející z haploskupiny P (M45)

[editovat | editovat zdroj]

Haploskupina Q je větví Haploskupiny P (M45). Předpokládá se, že vznikla v oblasti Sibiře a to přibližně před 15–20 000 lety. Haploskupina Q je blízká příbuzná Haploskupiny R (M207), jelikož obě skupiny sdílejí společný marker (M45).

Haploskupina R se větví do skupin R1a a R1b. R1a se utvořila pravděpodobně v eurasijských stepích. Je spojována se stepními mohylovými kulturami a expanzí Indoevropanů. Dnes je typická hlavně pro Indoíránce ve střední a jižní Asii (Indii), a pro Slovany z Východní Evropy. R1b se objevila před 35-40 000 lety ve střední Asii a její příchod do Evropy se spojuje s nástupem tzv. klasického aurignacienu před cca 36 500 lety. Jedna z jejích větví R1b1c (M269) byla během posledního zalednění soustředěna v glaciálním útočišti (refugiu) v jihozápadní Francii a Kantábrii. Odtud se po skončení doby ledové šířila v západní a střední Evropě s magdalénskou kulturou (magdalenien). Dnes je vůbec nejčastěji zastoupenou Y-haploskupinou v západní Evropě. Jiné větve R1b se řídce vyskytují ve střední Asii, Anatolii a v a Africe. R2 vznikla pravděpodobně poblíž pohoří střední Asie a odtud se rozšířila do Indie a oblasti Kavkazu.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy