Přeskočit na obsah

Ion Mincu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ion Mincu
Narození20. prosince 1852
Focșani
Úmrtí6. prosince 1912 (ve věku 59 let)
Bukurešť
Místo pohřbeníCimitirul Șerban Vodă
Centrální hřbitov v Kišiněvě
Alma materÉcole des Beaux-Arts
Union National College in Focșani
Povoláníarchitekt, politik a inženýr
Významná dílaPalace of Justice
Iacob Lahovary House
Kiseleff Roadside Buffet
Central School in Bucharest
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ion Mincu (20. prosince 1852 Focșani6. prosince 1912 Bukurešť) byl rumunský architekt. Byl vůdčím představitelem novorumunské architektury (arhitectura neoromânească).

Vystudoval stavitelství silnic a mostů na Polytechnické univerzitě v Bukurešti a pracoval na stavbě cesty z Ploiești do Predealu. V letech 1877 až 1884 studoval u Juliena Guadeta na École des Beaux-Arts v Paříži. Získal čestné uznání Francouzské společnosti architektů a podnikl vzdělávací cestu po Evropě.

Jeho prvním významným dílem po návratu do Rumunska byl dům generála Iacoba Lahovaryho. Mincu se tím stal průkopníkem nového stylu, spojujícího vlivy západní architektury s národními tradicemi z dob Constantina Brâncoveanu, zdobnost secesní architektury se u něj prolíná s folklorními prvky.[1] K jeho nejvýznamnějším dílům patří rezidence prefekta v Galați, katedrála svatého Petra a Pavla v Konstanci nebo Ústřední dívčí škola v Bukurešti. Pro Světovou výstavu 1889 v Paříži navrhl budovu, která nakonec sloužila jako hostinec na bulváru Șoseaua Kiseleff. Spolu s Albertem Balluem projektoval Justiční palác v Bukurešti. Podílel se na rekonstrukci kláštera Mănăstirea Stavropoleos. V letech 1885 až 1889 byl poslancem dolní komory rumunského parlamentu.[2] Věnoval se pedagogické činnosti, jeho žáky byli např. Constantin Iotzu a Toma T. Socolescu. V roce 1903 se stal předsedou Asociace rumunských architektů.

Byla po něm pojmenována Univerzita architektury a městského plánování Iona Mincua v Bukurešti.[3]

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Unknown Bucharest Dostupné online
  2. Romania Insider Dostupné online
  3. European Association of Architectural Education Dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy