Jaroslav z Trocnova
| Jaroslav z Trocnova | |
|---|---|
| Narození | 14. století |
| Úmrtí | 15. století |
| Příbuzní | Jan Žižka (sourozenec) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jaroslav z Trocnova nebo Jaroslav z Kalicha (patrně i Jaroš z Trocnova), byl jediným historicky doloženým bratrem husitského vojevůdce Jana Žižky z Trocnova. O jeho životě se dochovalo pouze několik kusých zmínek, u nichž navíc nelze s jistotou potvrdit, že jde o totožného muže.[1]
Historická fakta
[editovat | editovat zdroj]První zmínka o osobě Jaroslava z Trocnova pochází pravděpodobně z Popravčí knihy pánův z Rožmberka, v níž jsou zaznamenány výpovědi jihočeských zločinců a zemských škůdců z první poloviny 15. století. Ačkoli zde není výslovně jmenován, je ze zápisu možno předpokládat, že spolu se svým bratrem Janem řečeným Žižka v letech 1408 a 1409 působil ve zbojnické rotě muže známého jako Matěj vůdce.
| „ | A na Žižku Jan Holý pravil, že Žižka, Jindřich a bratr Žižkóv vzěli jsú herynky, a že on a Troskovec odpověděli pánu, a že Žižka vzebral vozy a pánu odpověděl. | “ |
| — Popravčí kniha pánův z Rožmberka[2] | ||
Dále se lze domnívat, že v prvních letech husitské revoluce se Jaroslav z Trocnova aktivně podílel na dění v bratrově vojsku,[pozn. 1] a že mu po jeho smrti roku 1424 připadl hrad Kalich u Třebušína. To potvrzuje i jeho jméno na Žižkově vojenském řádu z roku 1423,[4] kde se podepisuje jako Jaroslav z Kalicha.[1] Nicméně, pokud jde o totožnou osobu, na listině ze září roku 1427, která po bitvě u Tachova uzavírala příměří mezi husitskými zemany a hejtmany a Plzeňskými a plzeňským landfrýdem, lze opět nalézt podpis Jaroslav z Trocnova.[5][6] O jeho smrti existují dvě zprávy. První pochází z let 1472 – 1493, kdy augustiniáni v Borovanech sestavovali listář dokumentů o založení a nadání svého kláštera. Jeden z autorů seznamu nad listinu z roku 1399, jíž Licek ze Dvorce daroval oltář borovanskému kostelu, vepsal: "Založení oltáře sv. Máří Magdaleny Lickem z Dvorce, o něž se zasloužil bratr Žižkův, Jaroš, který byl k rozkazu královu sťat v Budějovicích.[5] Druhým pramenem je dílo česko-německého evangelického historika Zachariáše Theobalda Hussitenkrieg (poprvé vydáno 1609),[7] jež dokumentuje, že Žižkův bratr Jaroslav byl při obléhání hradu Bechyně (červenec – říjen 1428) zastřelen obránci, když vykonával obhlídku stráží.[5] Informace, spolu se skutečností, že se jeho podpis nacházel na důležitém dokumentu, by mohla naznačovat, že v té době náležel k táborským polním velitelům.[8]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Podle historika Josefa Pekaře by to opět mohla potvrzovat Popravčí kniha pánův z Rožmberka, kde je v roce 1422 jistý Jaroš jmenován mezi táborskými násilníky.[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b ŠMAHEL, František. Jan Žižka z Trocnova. Praha: Melantrich, 1969. S. 200.
- ↑ Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: František Mareš, 1878. S. 20.
- ↑ PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba (kniha II.). Praha: Odeon, 1992. ISBN 80-207-0385-3. S. 16 a 205. [Dále jen: Žižka a jeho doba (kniha II.)].
- ↑ Duchem i mečem. Praha: Naše vojsko, 2008. ISBN 978-80-206-0950-2. S. 379. [Žižkův vojenský řád].
- ↑ a b c Žižka a jeho doba (kniha II.), s. 205.
- ↑ TOMEK, Václav, Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji, 1993. ISBN 80-900875-7-4. S. 209.
- ↑ VHU PRAHA [online]. [cit. 2022-07-07]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Žižka a jeho doba (kniha II.), s. 16.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Prameny
[editovat | editovat zdroj]- Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: František Mareš, 1878. 64 s. Dostupné online.
- THEOBALD, Zacharias. Hussitenkrieg. Hildesheim; New York: Georg Olms Verlag, 1981. 430 s. ISBN 3-487-06973-3.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- ČEČETKA, Josef František. Jan Žižka. Praha: Josef Elstner, 1930. 206 s.
- IVANOV, Miroslav. Kdy umírá vojevůdce. Praha: Panorama, 1983. 416 s. ISBN 80-207-0385-3.
- KROFTA, Kamil. Jan Žižka a husitská revoluce. Praha: Jan Laichter, 1936. 184 s.
- PEKAŘ, Josef. Žižka a jeho doba. Praha: Odeon, 1992. 1191 s. ISBN 80-207-0385-3.
- ŠMAHEL, František. Jan Žižka z Trocnova. Praha: Melantrich, 1969. 264 s.
- TOMEK, Václav, Vladivoj. Jan Žižka. Praha: V ráji, 1993. 228 s. ISBN 80-900875-7-4.
- URBÁNEK, Rudolf. Jan Žižka. Praha: Mánes, 1925. 313 s.