Jean Joseph Ange d'Hautpoul
| Jean Joseph Ange d'Hautpoul | |
|---|---|
 | |
| Narození | 13. května 1754 Cahuzac-sur-Vère |
| Úmrtí | 14. února 1807 (ve věku 52 let) Bagrationovsk |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Místo pohřbení | Hřbitov Père-Lachaise Invalidovna |
| Povolání | politik a voják |
| Ocenění | velkokříž Řádu čestné legie jména vepsaná pod Vítězným obloukem |
| Děti | Alphonse Napoléon d'Hautpoul |
| Příbuzní | Paul Louis Joseph d’Hautpoul (sourozenec) |
| Funkce | člen Konzervativního senátu (od 1806) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jean Joseph Ange d'Hautpoul (13. května 1754 na zámku Salette (Cahuzac-sur Vére) – 12. února 1807, Eylau, Pruské Jílové, dnes Bagrationovsk, Kaliningradská enkláva, Rusko) byl francouzský generál v době Velké francouzské revoluce a především Prvního císařství.
Život a kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narozen v rodině předrevoluční languedocké šlechty, vstoupil jako dobrovolník do korsické legie roku 1769 ve věku 15 let. Pak roku 1777 přešel do Languedockého pluku. Tam sloužil nejprve jako kadet (1777-1792) a přes svůj šlechtický původ se díky podpoře a intervenci svých vojáků stal nakonec plukovníkem. Byl účastníkem revolučních bojů v letech 1794 a 1795 a velel kavalerii předvoje armády na Sambře a Meuse. 26. červen 1794 bojoval u Fleurus. Dne 4. června 1796 byl povýšen na divizního generála ve funkci inspektora kavalerie. 18. dubna 1797 byl účastníkem bitvy u Neuwiedu. Jourdan se snažil přičíst mu podíl na neúspěchu u Stockachu (25. března 1799). D'Hautpoul byl však zproštěn viny a významně se podílel na bojích u Engen, Biberachu a konečně u Hohenlinden 3. prosince 1800.
Proslavil se v bitvě u Slavkova brilantním provedením útoku na střed nepřátelské sestavy. Napoleonem byl jmenován senátorem a obdržel stužku Čestné legie s vysokým důchodem. Jako jeden z nejuznávanějších velitelů těžkého jezdectva se vyznamenal v tažení 1806-1807. V čele kyrysnické divize provedly rozhodující útok v bitvě u Jeny. Den před bitvou u Eylau vedl u Hoffu s naprostým úspěchem útok na ruské vojsko v silné obranné pozici. Jaký dojem tato ataka vyvolala u očitého svědka, dokládá citát z Pamětí barona Marbota : «Napoleon rozkázal, aby zaútočili strašliví kyrysníci generála d'Hautpoula, kteří přejeli most …a vrhli se na ruské řady s takovou rychlostí, že je doslova zadupali do země …pobili téměř zcela 8 ruských batalionů… Nikdy neviděl jsem útok jízdy s tak dokonalým výsledkem.» V bitvě u Eylau 8. února 1807) provedl v čele své 2. kyrysnické divize několik útoků a během památného Muratova útoku 12 000 jezdců utrpěl komplikované střelné poranění kartáčem, kulkou z muškety a také bodákem na pravém stehnu.
Odmítl provedení amputace dolní končetiny i přes osobní intervenci slavného chirurga Larreye a skonal čtyři dny po bitvě – 12. února 1807. Napoleon zamýšlel povýšit generála D'Hautpoula do hodnosti maršála. Je pohřben ve Vornen. Jeho syn hrabě Alphonse Napoleon d’Hautpoul exhumoval ostatky, aby je převezl do Paříže. Generálovo srdce je uloženo v kryptě Invalidovny. Napoleon nechal jeho jméno vyrýt na Vítězném oblouku.
Zemřel na následky zranění utrpěného v bitvě u Eylau.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Broughton, Tony. French Chasseur-à-Cheval Regiments and the Colonels Who Led Them 1791–1815: 6e Regiment de Chasseurs-à-Cheval. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.
- Bruce, Robert B. Iain Dickie, Kevin Kiley. Fighting techniques of the Age of Napoleon. New York: Thomas Dunne Books, St. Martin's Press, 2008. ISBN 0-312-37587-5.
- Haythornthwaite, Philip J. Napoleon's commanders. London: Osprey Military, 2001-2002. ISBN 1-84176-055-2.
- Senior, Terry J. The Top Twenty French Cavalry Commanders: #4 General Jean-Joseph Ange d'Hautpoul. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.
- Senior, Terry J. The Top Twenty French Cavalry Commanders: #16 General Louis Lepic. Napoleon Series. Robert Burnham, editor in chief. 2002. Accessed 30 January 2010.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Joseph Ange d'Hautpoul na Wikimedia Commons
