Přeskočit na obsah

Jindřich II. Pobožný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jindřich II. Pobožný
polský kníže-senior
Portrét
Jindřich II. Pobožný na kresbě Jana Matejka
Doba vlády12381241
Narození1196/1207
Úmrtí9. dubna 1241
Lehnice
PohřbenKostel svatého Vincenta a svatého Jakuba ve Vratislavi
PředchůdceJindřich I. Bradatý
NástupceKonrád I. Mazovský
ManželkaAnna Lehnická
Rodslezští Piastovci
OtecJindřich I. Bradatý
MatkaHedvika Slezská
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Krypta Jindřicha II. Pobožného ve Wroclawi, Polsko

Služebník Boží Jindřich II. Pobožný (polsky Henryk II Pobożny; německy Heinrich II. von Schlesien); 1196/12079. dubna 1241) byl sjednotitel a vládce Polska a slezský kníže, třetí syn Jindřicha I. Bradatého a sv. Hedviky Slezské.

Jindřich Pobožný na středověké iluminaci

Jindřich se stal nástupcem svého otce roku 1238 a stal se nejmocnějším z piastovských knížat.[1] Usiloval o sjednocení piastovských území a o titul polského krále. V pokračujících bojích s Vladislavem Odonicem (bojoval s ním již Jindřichův otec) roku 1239 získal další území ve Velkopolsku. Po Odoničově smrti 5. června 1239 mu připadl i zbytek Velkopolska s jeho metropolí Hnězdnem.[2] Podařilo se mu sjednotit Slezsko, Velkopolsko a Malopolsko.

V roce 1239 Jindřich podpořil papeže Řehoře IX. v pozdějším konfliktu s císařem Fridrichem II. Byl rovněž schopný chránit svá území před braniborskými markrabaty.

Bitva u Lehnice

[editovat | editovat zdroj]
Bitva u Lehnice (dobová miniatura)
Podrobnější informace naleznete v článku Bitva u Lehnice.

Začátkem března 1241 vtrhli do Malopolska a Slezska Mongolové. Brzy byly dobyty Sandoměř a Krakov. Další porážku utrpěli Poláci v bitvě u Chmielniku. Mongolové poté oblehli Vratislav, kterou se jim však dobýt nedařilo. Vratislavský, velkopolský a krakovský kníže Jindřich II. sebral vojsko a vyrazil proti Mongolům. Nevyčkal však na příchod svého švagra, českého krále Václava I., který spěchal se svým vojskem na pomoc.

Mongolové, kteří měli zprávy od zvědů o postupu českého krále, nechtěli dopustit spojení křesťanských armád. Proto zanechali obléhání a vyjeli naproti polskému vojsku. V bitvě u Lehnice byl Jindřich zabit, jeho tělo bylo mezi tisíci bezhlavých a zmasakrovaných mrtvých identifikováno jen podle jeho šesti prstů na levé noze.

Smrt Jindřicha Pobožného na Lehnickém poli způsobila, že rozsáhlé oblasti v jižním Polsku zůstaly mnoho let zpustošené a vylidněné. Rozpadla se „monarchie slezských Jindřichů“ a ve Slezsku vznikla řada drobných knížectví. V důsledku slibného ekonomického rozvoje se tato země stále více orientovala na politicky konsolidovaný český stát. Jindřichova smrt zároveň neumožnila sjednocení Polska už v polovině třináctého století. Zůstala po něm vdova Anna a deset dětí. V paměti zůstal slezský, velkopolský a krakovský kníže jako ideální rytíř a křesťanský vládce, což jen podtrhlo lehnickou tragédii. Pohřben byl, spolu s ostatními padlými rytíři, v minoritském kostele sv. Vincenta a sv. Jakuba ve Vratislavi.

Manželství a potomci

[editovat | editovat zdroj]

Jindřichovou manželkou byla česká princezna Anna, dcera Přemysla Otakara I. Sňatek se nejspíš uskutečnil mezi lety 12141218. Spolu pak měli pět synů a pět dcer:

  1. Gertruda (asi 1218/20 – 1247), manžel Boleslav I. Mazovský
  2. Konstancie (asi 1221 – asi 1257), manžel Kazimír I. Kujavský
  3. Boleslav II. Rogatka (asi 1220/25 – 1278).
  4. Měšek Lubušský (asi 1223/27 – 1242).
  5. Jindřich III. Bílý (1227/30 – 1266).
  6. Konrád I. Hlohovský (1228/31 – asi 1274).
  7. Alžběta (asi 1232 – 1265), manžel Přemysl I. Velkopolský
  8. Anežka (asi 1236 – po r. 1278), abatyše
  9. Vladislav Slezský (1237–1270)
  10. Hedvika (asi 1238/41 – 1318), abatyše

Kanonizační proces

[editovat | editovat zdroj]

Roku 2017 byly v diecézi Lehnice započaty přípravy kanonizačního procesu. Dne 23. června 2017 vydala Kongregace pro blahořečení a svatořečení tzv. Nihil obstat což znamená že nic nebrání k procesu blahořečení.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. Encyklopedia Powszechna PWN Warsaw 1975 vol. III page 505
  2. ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 40. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý
Znak z doby nástupu Polský kníže
Jindřich II. Pobožný
12381241
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Konrád Mazovský
Předchůdce:
Jindřich I. Bradatý (regent)
Znak z doby nástupu Kníže ratibořský
Jindřich II. (regent)
12381239
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Měšek II. Otylý
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy