Josef Korčák
| Josef Korčák | |
|---|---|
 Josef Korčák (Obrana lidu, 1971) | |
| Poslanec Národního shromáždění ČSSR | |
| Ve funkci: 1962 – 1968 | |
| Poslanec Federálního shromáždění (SL) | |
| Ve funkci: 1969 – 1990 | |
| Poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1971 – 1990 | |
| Ministr výstavby | |
| Ve funkci: 1962 – 1963 | |
| Předchůdce | Oldřich Beran |
| Nástupce | Samuel Takáč |
| Ministr - předs. Ústř. spr. energetiky | |
| Ve funkci: 1963 – 1968 | |
| Předchůdce | Oldřich Černík |
| Předseda vlády České soc. rep. (1., 2., 3., 4., 5. vláda J. Korčáka) | |
| Ve funkci: 28. ledna 1970 – 20. března 1987 | |
| Předchůdce | Josef Kempný |
| Nástupce | Ladislav Adamec |
| Místopředseda vlády ČSSR (1. 2., 3., 4., 5. vláda L. Štrougala) | |
| Ve funkci: 28. ledna 1970 – 20. března 1987 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 17. prosince 1921 Holštejn  Československo |
| Úmrtí | 5. října 2008 (ve věku 86 let) Praha |
| Profese | politik |
| Ocenění | Řád republiky Řád Klementa Gottwalda Řád Vítězného února |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Josef Korčák (17. prosince 1921 Holštejn – 5. října 2008[1]) byl český a československý politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu Federálního shromáždění a České národní rady za normalizace. Působil jako dlouholetý předseda vlády České socialistické republiky v letech 1970–1987 a jako místopředseda federální vlády Československa.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Byl vyučený soustružník kovů. Od konce 40. let ale zastával četné stranické posty a byl profesionálním politikem. V letech 1948 až 1951 působil jako vedoucí tajemník Okresního výboru KSČ v Blansku. XI. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. XII. sjezd KSČ, XIII. sjezd KSČ, XIV. sjezd KSČ, XV. sjezd KSČ, XVI. sjezd KSČ a XVII. sjezd KSČ ho ve funkci potvrdil. V letech 1955–1960 vedoucím tajemníkem Krajského výboru KSČ v Brně. V letech 1960–1962 zastával funkci tajemníka Krajského výboru KSČ v Jihomoravském kraji.[3]
Dlouhodobě zasedal v nejvyšších zákonodárných sborech. Po volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Jihomoravský kraj. Poslanecké křeslo nabyl až dodatečně v červenci 1962. Mandát získal i ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[4][5][6] K roku 1968 se profesně uvádí jako ministr z obvodu Blansko.[7]
Už v období před rokem 1968 se stal členem vlád Československa. V třetí vládě Viliama Širokého zastával v letech 1962–1963 funkci ministra výstavby a pak v roce 1963 post ministra pověřeného vedením Ústřední správy energetiky. Toto portfolio si udržel i v následující vládě Jozefa Lenárta a první vládě Oldřicha Černíka až do roku 1968.
Jeho politická kariéra pokračovala během pražského jara i po Invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa a během normalizace. V období září 1969 – květen 1971 byl členem Byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích. Od ledna 1970 do března 1987 byl členem předsednictva ÚV KSČ. Od roku 1969 do roku 1971 působil rovněž jako předseda Ústředního výboru Národní fronty.[3]
V lednu 1970 se stal předsedou české vlády (Česká socialistická republika), když vystřídal na tomto postu Josefa Kempného. Jeho nástup do funkce byl projevem posilování konzervativních proudů v KSČ se stabilizací normalizačního režimu.[8] Vedl pak český kabinet setrvale až do roku 1987 (vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka, druhá vláda Josefa Korčáka, třetí vláda Josefa Korčáka, čtvrtá vláda Josefa Korčáka a vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta). Zároveň byl členem federální československé vlády. Tento post zaujal v lednu 1970 v první vládě Lubomíra Štrougala a zachoval si ho ve všech následujících kabinetech ČSSR až do března roku 1987 (druhá vláda Lubomíra Štrougala, třetí vláda Lubomíra Štrougala, čtvrtá vláda Lubomíra Štrougala, pátá vláda Lubomíra Štrougala).[2][3][9]
Zůstal i členem zákonodárných sborů. Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Blansko). Mandát získal i ve volbách roku 1971 (obvod Jihomoravský kraj), volbách roku 1976 (obvod Brno-město-jihovýchod), volbách roku 1981 (obvod Brno-město-jihovýchod) a volbách roku 1986 (Brno-město-jihovýchod). V parlamentu setrval až do ledna 1990, kdy ztratil poslanecký post v rámci kooptace do Federálního shromáždění 1989–1990 po sametové revoluci. Od roku 1971 do roku 1990 byl i poslancem České národní rady. I zde ztratil křeslo v procesu porevoluční kooptace do České národní rady 1989–1990.[10][11][12][13][14]
V roce 1987 ho v předsednictvu ÚV KSČ i v čele české vlády nahradil Ladislav Adamec. Šlo o projev mírných personálních změn režimu na sklonku normalizace.[15]
V roce 1990 byl z KSČ vyloučen.[2] V roce 1994 byl Korčák stíhán v souvislosti s vyzbrojováním Lidových milic za trestný čin nedovoleného ozbrojování. Stíhání bylo v roce 2000 policií zastaveno, což navzdory stížnosti ministra spravedlnosti následně potvrdil i Nejvyšší soud.[16]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád republiky (1971)
- Řád Vítězného února (1973)
- Řád Klementa Gottwalda (1981)
- Hrdina socialistické práce (1981)[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ zr. Zemřel expředseda vlády Korčák. Právo. 2008-10-08, s. 2.
- ↑ a b c Josef Korčák
- ↑ a b c d Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky)
- ↑ 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 541.
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 543, 546, 553, 558, 561.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 559.
- ↑ Usnesení Skno 8/2001 [online]. Nejvyšší soud České republiky, 2001-07-10. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Vláda Josefa Kempného a Josefa Korčáka
- Druhá vláda Josefa Korčáka
- Třetí vláda Josefa Korčáka
- Čtvrtá vláda Josefa Korčáka
- Vláda Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
- Premiéři Česka
- Českoslovenští politici české národnosti
- Členové KSČ
- Vyloučení z KSČ
- Členové Ústředního výboru Komunistické strany Československa
- Narození v roce 1921
- Úmrtí v roce 2008
- Poslanci československého Federálního shromáždění
- Poslanci československého Národního shromáždění
- Poslanci České národní rady
- Českoslovenští ministři stavebnictví
- Českoslovenští ministři energetiky
- Místopředsedové vlád Československa
- Čeští regionální politici
- Nositelé Řádu republiky
- Nositelé Řádu Vítězného února
- Nositelé Řádu Klementa Gottwalda
- Narození 17. prosince
- Úmrtí 5. října
- Hrdinové socialistické práce (Československo)