Přeskočit na obsah

Jost Bürgi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jost Bürgi
Narození28. února 1552
Lichtensteig
Úmrtí31. ledna 1632 (ve věku 79 let)
Kassel
PracovištěVilém IV. Hesensko-Kasselský (od 1579)
Rudolf II. (od 1604)
Johannes Kepler (od 1604)
DětiBenjamin Bramer
PříbuzníBenjamin Bramer (švagr)[1]
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Titulní list Bürgiho logaritmů (Praha 1620)
Mechanický celestiální glóbus (1594)
Armilární sféra s hodinami (1585, dnes Stockholm)

Jost Bürgi, také Joost nebo Jobst (28. února 1552 Lichtensteig31. ledna 1632 Kassel) byl švýcarský matematik, astronom a vynálezce, dvorní hodinář císaře Rudolfa II.

O jeho mládí není známo téměř nic. Protože neuměl latinsky, lze předpokládat, že neměl vyšší školní vzdělání. Snad pracoval ve Štrasburku s bratry Habrechtovými na druhém štrasburském orloji a tam snad získal i své matematické znalosti u Konráda Dasypodia. Je možné, že se vzdělával i v Itálii a jako tovaryš v Německu. V letech 1579-1604 byl dvorním astronomem a hodinářem hraběte Viléma IV. Hesensko-Kasselského na hvězdárně v Kasselu, jedné z prvních stálých institucí toho druhu. Tam se také dvakrát oženil, ale zůstal bezdětný. Mezi roky 1592 a 1594 navštívil poprvé Prahu, kde předal císaři Rudolfovi své hodiny s planetáriem jako dar hraběte Viléma. V letech 1604-1631 byl na vyžádání Rudolfa II. císařským hodinářem a astronomem v Praze, kde v letech 1604-1612 spolupracoval s astronomem Johannem Keplerem a roku 1620 uveřejnil vůbec první logaritmické tabulky. Roku 1631 se vrátil do Kasselu, kde o rok později zemřel.

Bürgi byl neobyčejně všestranný a originální vědec, konstruktér i řemeslník. Jeho zachované mechanické glóbusy, které ho nejvíce proslavily, vynikají dokonalým zpracováním i originální konstrukcí. To platí ještě víc pro jeho stolní astronomické hodiny složité prostorové konstrukce s několika ciferníky. Hodiny v křišťálové schránce, vyrobené v Praze (dnes ve Vídni), jsou vůbec první hodiny se sekundovým ukazatelem. Mají také zajímavý stroj se dvěma protiběžnými lihýři a remontoirem, aby se zvýšila přesnost chodu.[2] Bürgi užíval ocelová, silně odlehčená a dokonale vyvážená kola a i dokonalé zpracování a tvar zubů svědčí o vyspělém technickém myšlení. Některé hodiny a glóbusy odpovídají ještě ptolemaiovské astronomii, ale hodiny s vyrovnáváním slunečního času z roku 1591 vycházejí už z koperníkovské, heliocentrické astronomie. V letech 1586-1587 bylo pro Bürgiho, který neuměl latinsky, přeloženo Koperníkovo stěžejní dílo De revolutionibus orbium coelestium.

Mezi jeho povinnosti v Kasselu i v Praze patřila údržba měřicích přístrojů, a Bürgi je při této příležitost také různě zdokonaloval a vytvářel nové. Z jeho dílny pochází první kovový sextant, univerzální redukční kružítko pro převod vzdáleností do jiného měřítka, triangulační přístroj na měření vzdáleností a přístroj pro perspektivní kreslení.

Neprávem zůstalo dlouho ve stínu jeho matematické dílo. Bürgi objevil diferenční počet, předchůdce infinitesimálního počtu v oboru celých čísel, který pak používal k výpočtu matematických řad. Tak vznikly po roce 1592 jeho (nezachované) tabulky funkce sinus, odstupňované po dvou úhlových sekundách a na ně patrně navázaly Bürgiho logaritmické tabulky. Podle svědectví Keplerova je vypracoval ještě před rokem 1610, ale publikoval v Praze až roku 1620, a to bez návodu, který byl nalezen a vydán až roku 1856. Primát tak připadl Johnu Napierovi, který tuto metodu publikoval 1614, nicméně teprve Bürgi uveřejnil skutečné tabulky s osmi platnými ciframi, uspořádané ovšem obráceně jako tabulky antilogaritmů. Pražský tisk z roku 1620 má 83 stránek čísel, většina exemplářů se však v následujících válkách ztratila.

Na měsíci je po něm pojmenován kráter Byrgius a v Kasselu Bürgiho ulice.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jost Bürgi na německé Wikipedii.

  1. MacTutor History of Mathematics archive.
  2. S. Michal, Hodiny, str. 222.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • S. Michal, Hodiny. Praha: SNTL 1980. Str. 221n.
  • S. Michal, Hodinářství a hodináři v Českých zemích. Praha: Libri 2002. Str. 98nn.
  • Ottův slovník naučný, heslo Bürgi. Sv. 4, str. 952

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy