Karel Štěpán Rakousko-Těšínský

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
Karel Štěpán Rakousko-Těšínský
	Karel Štěpán na fotografii z roku 1917
Rodné jméno	Karel Štěpán Evžen Viktor Felix Maria
Narození	5. září 1860; Židlochovice; Rakouské císařství
Úmrtí	7. dubna 1933 (ve věku 72 let); Żywiec; Polsko
Místo pohřbení	Co-Cathedral of the Nativity of the Blessed Virgin Mary in Żywiec
Bydliště	Polsko
Povolání	voják
Ocenění	Řád černé orlice
Choť	Marie Tereza Habsbursko-Lotrinská
Děti	Eleonora Marie; Renata Marie; Karel Albrecht; Mechthildis; Leo Karel; Vilém František
Rodiče	Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský; Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská
Rod	Habsbursko-Lotrinští
Příbuzní	Marie Kristina Rakouská, Bedřich Rakousko-Těšínský, Evžen Rakousko-Těšínský a Marie Tereza Rakouská-Este (sourozenci); Princess Maria-Teresa Radziwill, Dominik Rainer Radziwiłł, Prince Karol-Jerome Radziwill, Prince Albrecht-Jerome Radziwill, Princess Eleonore Radziwill a Princess Leon-Jerome Radziwill (vnoučata)
Funkce	člen Panské sněmovny (1885–1918)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Štěpán Rakousko-Těšínský (5. září 1860 Židlochovice^[2] – 7. dubna 1933 Żywiec) byl rakouský arcivévoda a těšínský princ pocházející z tzv. vojevůdcovské linie Habsbursko-Lotrinské dynastie.

Původ

Byl čtvrtým potomkem arcivévodcovského páru Karla Ferdinanda z těšínské linie a Alžběty Františky z uherské linie. Starší bratr Karla Štěpána Bedřich, byl posledním knížetem těšínským a sestra Marie Kristina se stala španělskou královnou.

Vojenská kariéra

Studoval na námořní akademii v Rijece a po jejím ukončení se v roce 1879 stal praporčíkem na řadové bitevní lodi. V roce 1891 byl povýšen na kapitána. Působil také v Námořním technickém výboru. Svou vojenskou činnost ukončil roku 1896.

Roku 1901 se stal viceadmirálem a v roce 1912 byl jmenován admirálem.

Kandidát na polský trůn

V roce 1915, po dobytí Ruského Polska se o Karlu Štěpánovi uvažovalo jako o jednom z možných kandidátů na nově obnovený polský trůn. V Polsku byl velmi oblíben jak na poli církevním, tak u konzervativců i rolníků. Podporu měl i u bulharského cara a pruského císaře. Tento plán ztroskotal na odmítavém stanovisku vídeňského dvora v čele s císařem Karlem I., který měl v plánu rakousko-polské řešení. Neschopnost domluvy centrálních mocností bylo jedním z důvodů nového uspořádání a vzniku II. polské republiky.

Soukromý život

Karel Štěpán byl spíše uzavřené povahy a většinu let strávil hospodařením na svých statcích v Żywieci, které zdědil po strýci Albrechtovi. Zde se věnoval svým koníčkům, mezi které patřilo zahradničení a krajinomalba, velmi dobře hrál na klavír. Domluvil se polsky, česky a maďarsky. Rád cestoval na svá sídla, která si pořídil díky zděděným financím. Na ostrově Lošinj ležícím v jaderském moři si nechal postavit vilu a ve Vídni koupil městský palác. Byl v úzkém kontaktu se španělským a pruským královským dvorem.

V roce 1924 daroval 10 000 hektarů půdy krakovské Akademii věd, ve které působil do roku 1918 jako její předseda. Ve stáří byl následkem nervového ochrnutí téměř nepohyblivý a zcela odkázaný na péči své ženy Marie Terezie.

Manželství

Od roku 1886 byl Karel Štěpán ženatý s arcivévodkyní Marií Terezií z toskánské linie rodu. Během manželství se narodilo celkem šest dětí:

Eleonora Marie (28. listopadu 1886 – 26. května 1974), ⚭ 1913 Alfons von Kloss (9. června 1880 – 25. srpna 1953), morganatické manželství
Renata Marie (2. ledna 1888 – 16. května 1935), ⚭ 1909 Hieronim Mikołaj Radziwiłł (6. ledna 1885 – 6. dubna 1945)
Karel Albrecht (18. prosince 1888 – 17. března 1951), ⚭ 1920 Alice Ankarcrona (18. prosince 1889 – 26. listopadu 1985), morganatické manželství
Mechthilda Marie Kristina (2. ledna 1891 – 2. června 1966), ⚭ 1913 Olgierd Czartoriski (25. října 1888 – 2. února 1977
Leo Karel (5. července 1893 – 28. dubna 1939), ⚭ 1922 Marie Klotilda z Thuillières, hraběnka de Montjoye-Vaufrey et de la Roche (1893–1978), morganatické manželství
Vilém (10. února 1895 – 18. srpna 1948), svobodný a bezdětný

Vyznamenání

Národní i zahraniční řády a vyznamenání^[3]
Stát	Název	Datum udělení
Belgie Belgie	velkokříž Řádu Leopolda
Černohorské knížectví	velkokříž Řádu knížete Danila I.
Dánsko Dánsko	rytíř Řádu slona^[4]	1890, 18. srpna
Ernestinská vévodství	velkokříž Vévodského sasko-ernestinišského domácího řádu
Portugalsko Portugalsko	velkokříž Řádu avizských rytířů
	velkokříž Řádu Kristova
	velkokříž Řádu věže a meče
Osmanská říše Osmanská říše	Řád Osmanie I. třídy s diamanty
Osmanská říše Osmanská říše	Železný půlměsíc
Pruské království Pruské království	rytíř Řádu černé orlice
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko	1045. rytíř Řádu zlatého rouna^[5]	1878
	velkokříž Královského uherského řádu svatého Štěpána	1912
	Vojenský záslužný kříž
	rytíř Řádu svatého Štěpána, papeže a mučedníka^[6]
Španělsko Španělsko	velkokříž Řádu Karla III.
Švédsko Švédsko	rytíř Řádu Serafínů	1890, 27. října
Württemberské království	velkokříž Řádu württemberské koruny

Vývod z předků

František I. Štěpán Lotrinský

Leopold II.

Marie Terezie

Karel Ludvík Rakousko-Těšínský

Karel III. Španělský

Marie Ludovika Španělská

Marie Amálie Saská

Karel Ferdinand Rakousko-Těšínský

Karel Kristián Nasavsko-Weilburský

Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský

Karolína Oranžsko-Nasavská

Jindřiška Nasavsko-Weilburská

Vilém Jiří z Kirchbergu

Luisa Isabela z Kirchbergu

Isabela Augusta Reuss Greiz

'arcivévoda Karel Štěpán'

František I. Štěpán Lotrinský

Leopold II.

Marie Terezie

Josef Habsbursko-Lotrinský

Karel III. Španělský

Marie Ludovika Španělská

Marie Amálie Saská

Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská

Fridrich II. Evžen Württemberský

Ludvík Württemberský

Bedřiška Braniborsko-Schwedtská

Marie Dorotea Württemberská

Karel Kristián Nasavsko-Weilburský

Henrietta Nasavsko-Weilburská

Karolína Oranžsko-Nasavská

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice
↑ ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
↑ PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 (dánsky)
↑ Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.
↑ The Order of Saint Stephen of Tuscany (Ordine di Santo Stefano di Toscana). web.archive.org [online]. 2007-06-30 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

Literatura

HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové. Životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X. S. 215–216.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Štěpán Rakousko-Těšínský na Wikimedia Commons
Genealogie Euweb

[3913844e06e055e8cd81608f22bad0e604d89d2d-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f Darryl Roger Lundy: The Peerage.

[matrikaN-2] Matriční záznam o narození a křtu farnost Židlochovice

[3] ÖNB-ALEX - Staatshandbuch. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.

[4] PEDERSEN, Jørgen. Riddere af Elefantordenen, 1559-2009. Odense: Syddansk Universitetsforlag, 2009. 472 s. ISBN 9788776744342, ISBN 8776744345. OCLC 462788152 (dánsky)

[5] Knights of the Golden Fleece. www.antiquesatoz.com [online]. [cit. 2019-09-28]. Dostupné online.

[6] The Order of Saint Stephen of Tuscany (Ordine di Santo Stefano di Toscana). web.archive.org [online]. 2007-06-30 [cit. 2019-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]