Knuta
Knuta (rusky кнут [knut]) byl mučicí nástroj útrpného práva používaný v Rusku od středověku do roku 1845.
Knuta byl tlustý kožený bič, jehož rány trhaly kůži oběti. Bití knutou sloužilo k vynucení přiznání při výslechu nebo jako těžší trest. Míra trestu byla určena počtem ran, kterých bývalo zpravidla 15 až 25,[1] vzácné však nebyly ani tresty o 50 ranách. Dopad trestu na zdraví či život zločince závisel především na jeho fyzické síle a také na horlivosti vykonavatele trestu. K ohrožení na životě však mohlo dojít již po deseti ranách.[2] Oběť byla zpravidla uvázána na ramena a ke kolenům jiného člověka jako nosiče a byla bičována knutou přes obnažená záda. Těžší formou bylo nejprve pověšení oběti za ruce svázané za zády tak, že došlo k jejich vykloubení v ramenou, a v této poloze byla oběť na zádech knutou zbičována určeným počtem ran.[1]
V roce 1845 bylo užívání knuty v Rusku zrušeno trestním zákoníkem.[2]
Jiné významy
[editovat | editovat zdroj]V přeneseném významu se používá k označení útisku a nesvobody (pod knutou).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo knuta ve Wikislovníku
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b MASSIE, Robert K. Petr Veliký. Praha: Pavel Dobrovský – Beta, 2006. ISBN 80-7306-269-0. S. 240–241.
- ↑ a b LEDONNE, John P. Absolutism and Ruling Class: The Formation of the Russian Political Order 1700–1825. New York, Oxford: Oxford University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-19-506805-X. S. 215. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MASSIE, Robert K. Petr Veliký. Praha: Pavel Dobrovský – Beta, 2006. ISBN 80-7306-269-0.
- LEDONNE, John P. Absolutism and Ruling Class: The Formation of the Russian Political Order 1700–1825. New York, Oxford: Oxford University Press, 1991. Dostupné online. ISBN 0-19-506805-X. (anglicky)
