Přeskočit na obsah

LTV A-7 Corsair II

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
A-7 Corsair II
A-7E U. S. Navy z útočné letky 46 (VA-146)
A-7E U. S. Navy z útočné letky 46 (VA-146)
Určeníbitevní letoun
PůvodSpojené státy americké
VýrobceLing-Temco-Vought
První let27. září 1965[1]
Zařazenoúnor 1967
Vyřazeno1991 (USAF, USN); 1993 (ANG)
1999 (Portugalsko)
2014 (Řecko)
Charaktervyřazen ze služby
UživatelUS Navy (dříve)
USAF (dříve)
Portugalsko (dříve)
Řecko (dříve)
Výroba1965–1984
Vyrobeno kusů1 569 ks
Cena za kus2,86 mil. USD
Vyvinuto z typuVought F-8 Crusader
Další vývojVought YA-7F
Některá data mohou pocházet z datové položky.

LTV A-7 Corsair II byl podzvukový lehký útočný letoun, schopný provozu na letadlové lodi, vyráběný společností Ling-Temco-Vought.

Původně měl u US Navy nahradit stroje Douglas A-4 Skyhawk. Jeho konstrukce byla odvozena ze stíhacího letounu Vought F-8 Crusader, ale ve srovnání s F-8 byl A-7 menší a omezený na podzvukové rychlosti. Jeho drak byl jednodušší a levnější z hlediska výroby. Následně po nabídce do soutěže na požadavek amerického námořnictva VAL (Heavier-than-air, Attack, Light) byla počáteční smlouva na tento typ vystavena 8. února 1964. Vývoj šel rychle - k prvnímu vzletu došlo 26. září 1965, do služby u námořnictva letoun nastoupil 1. února 1967 a ještě do konce roku byly A-7 nasazeny ve Vietnamu.

A-7 byl původně určen pro námořnictvo, ale osvědčil se i jinde. Brzy jej přijalo americké letectvo a letecká národní garda (ANG) a začal nahrazovat letouny Douglas A-1 SkyraiderNorth American F-100 Super Sabre. Byly vyvinuty vylepšené modely A-7, obvykle s výkonnějšími motory a lepší avionikou. Americké A-7 byly nasazeny v různých hlavních konfliktech, včetně invaze na Grenadu, operace El Dorado Canyonválky v Zálivu. Dále byl používán 4450. taktickou skupinou pro krytí letky vybavené letouny Lockheed F-117 Nighthawk. Jejich údajné použití jako testovacích letounů pro vývoj avioniky F-117 byla krycí zástěrka.[2]

V 70. letech byl také exportován do Řecka a na konci 80. let i do Portugalska. Americké letectvo a námořnictvo se rozhodly vyřadit své zbývající letouny v roce 1991, v roce 1993 následovala letecká garda a portugalské letectvo v roce 1999. A-7 byl z velké části nahrazen stíhači nové generace jako General Dynamics F-16 Fighting FalconMcDonnell Douglas F/A-18 Hornet. Poslední provozovatel - řecké letectvo - stáhl z provozu poslední A-7 během roku 2014.[3]

Specifikace (A-7E)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 1 (pilot)
  • Rozpětí: 11,81 m
  • Délka: 14,06 m
  • Výška: 4,90 m
  • Nosná plocha: 34,8 m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 8 840 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 19 050 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × dvouproudový motor Allison TF41-A-2
    • Tah: 64,5 kN
  • Maximální rychlost: 1 111 km/h
  • Dostup: 13 000 m
  • Dolet: 1 127 km
  • Přeletový dolet: 2 485 km s přídavnými nádržemi
  • Plošné zatížení: 378 kg/m2
  • Tah/Hmotnost: 0,50

V tomto článku byl použit překlad textu z článku LTV A-7 Corsair II na anglické Wikipedii.

  1. Dorr 1985, s. 38–39.
  2. ROGOWAY, Tyler. The F-117 Stealth Fighter Program Actually Had A 'Klingon Cloaking Device' [online]. Jalopnik1, 2016-02-18 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. CENCIOTTI, David. World's Last A-7 Corsair II attack aircraft retired from active service in Greece [online]. theaviationist, 2014-10-27 [cit. 2022-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy