Dusičnany
Dusičnany (též ledky, nitráty) jsou soli kyseliny dusičné, často využívané v zemědělství na výrobu hnojiv (pro přítomnost dusíku) a v pyrotechnice (protože jde o oxidační činidla) např. pro výrobu střelného prachu. Základem dusičnanů je anion NO -
3 o molární hmotnosti 62,01 g/mol.
Dusičnany se vyskytují i v přírodě v podobě několika nerostů, avšak jejich těžba by nebyla schopna pokrýt celosvětovou spotřebu, proto se vyrábějí uměle. Jsou přítomny i v mořské vodě, kde jejich nadměrné zastoupení umožňuje život fytoplanktonu (například v oblasti Aljašky); nadměrné zastoupení dusičnanů ve sladké vodě (zejména jezerech) naopak způsobuje množení řas a sinic. Téměř všechny dusičnany jsou ve vodě dobře rozpustné.
Přírodní koloběh dusíku
[editovat | editovat zdroj]Rozkladem bílkovin a jiných dusíkatých sloučenin vzniká amoniak. Působením nitrifikačních bakterií dochází k jeho přeměně na dusitany, které se dále oxidují na dusičnany. Anorganické sloučeniny dusíku obsažené v půdě se stávají součástí rostlinných potravin.[1] Do živočišných se dostávají z krmiva nebo záměrným přidáváním dusitanových a dusičnanových solí plnící funkci konzervace a stabilizace barvy masa.[2]
Obsah dusičnanů
[editovat | editovat zdroj]Mezi hlavní potravinové zdroje dusičnanů řadíme brambory, zeleninu a pitnou vodu. Vysoký obsah dusičnanů (nad 1000 mg/kg) se vyskytuje především v salátu, špenátu, endivii, ředkvičce, celeru, reveni a kukuřici, středně vysoký obsah mají brambory, brokolice, petržel, mrkev, lilek, květák, zelí, kapusta a česnek. Nízký obsah (pod 250 mg/kg) obsahují okurky, rajčata, hrách, cibule a růžičková kapusta. Významné zastoupení dusičnanů v ovoci mají zejména banány, melouny a jahody.[3]
Hlavní zástupci přídatných látek jsou dusičnan sodný (E 251) a dusičnan draselný (E 252).[1][4]
Toxicita
[editovat | editovat zdroj]Pro dospělé osoby nejsou dusičnany v obvyklých koncentracích nebezpečné, jsou téměř netoxické, neboť se docela rychle dostávají z organismu močí. Otrava vzniká v případě požití extrémní dávky. Mezi příznaky dusičnanové intoxikace patří žízeň, průjmy, koliky, excitace a křeče přítomné do 3 až 7 hodin po expozici. Činností bakterií v gastrointestinálním traktu může docházet k nepřímé toxicitě dusičnanů. Tyto bakterie snadno redukují dusičnany na dusitany, které svojí toxicitou vyvolávají vlastní otravu. Nejvyšší přípustná dávka je asi 3,5 mg/kg tělesné hmotnosti (kolem 245 mg). Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v červnu 2017 stanovil přijatelný denní příjem dusičnanů na 3,7 miligramu na kilogram tělesné hmotnosti a den.
Mezi další potíže způsobené příjmem dusičnanů se řadí inhibice růstového faktoru na úrovni hypothalamu a interference s metabolismem vitaminů A a E. Kompetitivní snížením příjmu jódu může způsobovat případný strumigenní účinek.[5]
Redukcí dusičnanů ve slinách mohou vznikat dusitany. Prostřednictví reakce nitrosace mohou za určitých podmínek reagovat dusitany s aminokyselinami za vzniku nitrosaminů. Vztah mezi příjmem dusičnanů a tvorbou NOC (N-nitrosloučeniny) podporuje několik studií.[6] Doposud však nebyly předloženy přímé důkazy o souvislosti dusičnanů s karcinogenními účinky. V roce 2003 FAO/WHO Expert Committee on Food Additives prohlásil, že epidemiologické studie neprokázaly zvýšené riziko rakoviny s rostoucí spotřebou dusičnanů.
Dusičnany v pitné vodě
[editovat | editovat zdroj]
Česká norma pro pitnou vodu uvádí pro obsah dusičnanů maximální povolené množství pro dospělého 50 mg/l, pro dítě 15 mg/l. V českých veřejných vodovodech se běžně vyskytuje 30 až 40 mg/l dusičnanů, individuální zdroje vody mívají obsah dusičnanů často i několikanásobně vyšší. Odstranit dusičnany běžnými mechanickými nebo uhlíkovými filtry na vodu není možné, je nutné použít speciální denitratační anex.
Význam dusičnanů v lidské stravě
[editovat | editovat zdroj]Navzdory výše zmiňovaným negativním efektům dusičnanů na zdraví přibývají důkazy o jejich zdravotní prospěšnosti. Redukcí dusitanů a dusičnanů ve formě nitritu, respektive nitrátu vzniká oxid dusnatý (NO). Ten ovlivňuje krevní tlak a cévní homeostázu. Přibývají důkazy o tom, že biologickou aktivitu NO mohou zlepšit dusičnany a dusitany. Tento jev způsobí vazodilataci, inhibici krevních destiček a tím se dusičnany a dusitany podílejí na kardiovaskulárním zdraví.[7] Na základě výsledků několika studií vyplývá, že požití dusičnanů snižuje krevní tlak, a to u zdravých i hypertenzních pacientů.[8]
Další potenciální skupinou využívající výhod působení dusičnanů, respektive dusitanů na dilataci cév jsou sportovci nebo lidé s vyšším fyzickým výkonem.
Vzhledem k těmto působením na kardiovaskulární systém příjem dusičnanů v přiměřeném množství přináší zdravotní benefity. Bohatým zdrojem těchto látek je mimo jiné zelenina. Jejich množství kolísá a je ovlivněno klimatickými podmínkami, obecně jsou ale dobrým zdrojem dusičnanů v rámci zeleniny salát, ředkvičky, špenát, celer a cukrová kukuřice. Konzumace těchto plodin přispívá k prevenci kardiovaskulárních onemocnění a zlepšuje celkovou kondici kardiovaskulárního systému.[9]
Dělení dusičnanů
[editovat | editovat zdroj]Dusičnany alkalických kovů
[editovat | editovat zdroj]Do této skupiny náleží dusičnan lithný (LiNO3), dusičnan sodný (NaNO3), dusičnan draselný (KNO3), dusičnan rubidný (RbNO3), dusičnan cesný (CsNO3) a dusičnan francný (FrNO3).
Tyto dusičnany jsou bílé, krystalické látky, rozpustné ve vodě. Lze je připravit reakcí kyseliny dusičné s příslušným hydroxidem. Při zahřívání se rozpadají na dusitan a kyslík, dle reakce (Me označuje prvek alkalického kovu):
- 2 MeNO3 —t→ 2 MeNO2 + O2
Díky vzniklému kyslíku jsou tyto dusičnany dobrými oxidačními činidly. Tyto látky mají velký průmyslový význam.
Dusičnany kovů alkalických zemin
[editovat | editovat zdroj]Do této skupiny náleží dusičnan berylnatý (Be(NO3)2), dusičnan hořečnatý (Mg(NO3)2), dusičnan vápenatý (Ca(NO3)2), dusičnan strontnatý (Sr(NO3)2)), dusičnan barnatý (Ba(NO3)2) a dusičnan radnatý (Ra(NO3)2).
Tyto ve vodě rozpustné látky při zahřívání tvoří oxid kovu a oxid dusičitý:
- MeNO3 —t→ MeO + NO2
Tyto látky mají své uplatnění obvykle v pyrotechnice, skoro vůbec se neužívají jako hnojiva.
Dusičnany přechodných kovů
[editovat | editovat zdroj]Do této skupiny náleží dusičnan stříbrný (AgNO3), dusičnan měďnatý (Cu(NO3)2) a dusičnan olovnatý (Pb(NO3)2).
Tyto ve vodě rozpustné látky při zahřívání tvoří oxid kovu a oxid dusičitý:
- MeNO3 —t→ MeO + NO2
Tyto látky se neužívají obvykle jako pyrotechnika ani hnojiva. Často se užívají v chemii na další syntézy.
Dusičnany s nekovovými kationty
[editovat | editovat zdroj]Do této skupiny náleží např. dusičnan amonný (NH4NO3).
Tyto dusičnany mají místo atomu kovu v molekule jiný prvek či skupinu látek. Vlastnosti jsou pro každý dusičnan individuální.
Organické dusičnany
[editovat | editovat zdroj]Do této skupiny náleží nitroglycerin či nitrocelulóza.
Kyselina dusičná je schopna reagovat s alkoholy za vzniku esterů. Tyto látky mají na molekule navázánu skupinu NO3−, která se označuje předponou nitroxy, ale je běžné se setkat s nitro. Některé mají průmyslový význam, část má význam jako trhaviny a některé jsou důležitými biochemickými látkami.
Část z nich lze vyrobit reakcí organické sloučeniny s kyselinou dusičnou za přítomnosti kyseliny sírové nebo fosforečné (nelze tak připravit zejména 1,3,5-cyklotrimethylentrinitramin, jelikož reaguje s kyselinou sírovou i fosforečnou. Jako alternativa se v tomto případě užívá dusičnan amonný).
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Dusičnan zinečnatý Zn(NO3)2 -
Dusičnan vápenatý Ca(NO3)2 -
Dusičnan stříbrný AgNO3 (Je patrná přítomnost stříbra na povrchu) -
Dusičnan sodný NaNO3 -
Dusičnan olovnatý Pb(NO3)2 -
Dusičnan kobaltnatý Co(NO3)2 -
Dusičnan kademnatý Cd(NO3)2 -
Dusičnan hořečnatý Mg(NO3)2 -
Dusičnan hlinitý Al(NO3)3 -
Dusičnan draselný KNO3 -
Dusičnan bismutitý Bi(NO3)3 -
Dusičnan barnatý Ba(NO3)2 -
Dusičnan manganatý Mn(NO3)2 -
Dusičnan amonný NH4NO3 -
Dusičnan strontnatý Sr(NO3)2
Seznam (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Dusičnan aktinitý
- Dusičnan amonný
- Dusičnan barnatý
- Dusičnan berylnatý
- Dusičnan bismutitý
- Dusičnan ceritý
- Dusičnan cesný
- Dusičnan draselný
- Dusičnan močoviny
- Dusičnan-oxid bismutitý
- Dusičnan dysprositý
- Dusičnan europitý
- Dusičnan gadolinitý
- Dusičnan gallitý
- Dusičnan hlinitý
- Dusičnan holmitý
- Dusičnan hořečnatý
- Dusičnan hydrazinu
- Dusičnan hydroxylamonný
- Dusičnan chlorný
- Dusičnan chromitý
- Dusičnan kademnatý
- Dusičnan kalifornitý
- Dusičnan kobaltitý
- Dusičnan kobaltnatý
- Dusičnan lithný
- Dusičnan manganatý
- Dusičnan měďnatý
- Dusičnan močoviny
- Dusičnan neodymitý
- Dusičnan nikelnatý
- Dusičnan olovnatý
- Dusičnan palladnatý
- Dusičnan plutoničitý
- Dusičnan rhoditý
- Dusičnan rtuťnatý
- Dusičnan rtuťný
- Dusičnan rubidný
- Dusičnan skanditý
- Dusičnan sodný
- Dusičnan strontnatý
- Dusičnan stříbrný
- Dusičnan terbitý
- Dusičnan tetraamminměďnatý
- Dusičnan thallitý
- Dusičnan thoričitý
- Dusičnan thulitý
- Dusičnan titaničitý
- Dusičnan uranylu
- Dusičnan vápenatý
- Dusičnan yttritý
- Dusičnan zinečnatý
- Dusičnan zirkoničitý
- Dusičnan železitý
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DUSIČNANY A DUSITANY - Documents. Documents.tips. Dostupné online [cit. 2016-12-08]. Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Obecná hygiena potravin. [s.l.]: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita OCLC 56871275
- ↑ Bezpečnost potravin A-Z. www.bezpecnostpotravin.cz [online]. [cit. 2016-12-08]. Dostupné online.
- ↑ MIROSLAV, Šuta; ŠŤOVÍČEK, Vladimír. Dusičnany a dusitany v potravinách. Je důvod k obavám?. Český rozhlas Plzeň [online]. 2017-08-25 [cit. 2024-03-04]. Zdraví v cajku. Dostupné online.
- ↑ Hodnocení zdravotního rizika dusičnanů a dusitanů z pitné vody. Informační Centrum Bezpečnosti Potravin.cz. Dostupné online [cit. 2016-12-10].
- ↑ HLOBILOVÁ, Veronika. Dusitany a dusičnany ve stravě - jejich negativa a pozitiva [online]. [cit. 2016-12-10]. Dostupné online.
- ↑ MACHHA, Ajay; SCHECHTER, Alan N. Dietary nitrite and nitrate: a review of potential mechanisms of cardiovascular benefits. European Journal of Nutrition. 2011-05-31, roč. 50, čís. 5, s. 293–303. Dostupné online [cit. 2016-12-10]. ISSN 1436-6207. DOI 10.1007/s00394-011-0192-5. PMID 21626413. (anglicky)
- ↑ LARSEN, Filip J.; EKBLOM, Björn; SAHLIN, Kent. Effects of Dietary Nitrate on Blood Pressure in Healthy Volunteers. New England Journal of Medicine. 2006-12-28, roč. 355, čís. 26, s. 2792–2793. Dostupné online [cit. 2016-12-10]. ISSN 0028-4793. DOI 10.1056/NEJMc062800. PMID 17192551.
- ↑ BAILEY, Stephen J.; FULFORD, Jonathan; VANHATALO, Anni. Dietary nitrate supplementation enhances muscle contractile efficiency during knee-extensor exercise in humans. Journal of Applied Physiology. 2010-07-01, roč. 109, čís. 1, s. 135–148. Dostupné online [cit. 2016-12-10]. ISSN 8750-7587. DOI 10.1152/japplphysiol.00046.2010. PMID 20466802. (anglicky) Archivováno 20. 12. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu dusičnanový ion na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Dusičnany ve Wikislovníku
