Libyjské letectvo
القوات الجوية الليبية | |
---|---|
Emblém Libyjského letectva | |
Země | Libye |
Vznik | 1962 (Libyjské královské letectvo) |
Typ | letectvo |
Nadřazené jednotky | Libyjské ozbrojené síly |
Účast | |
Války | šestidenní válka jomkipurská válka libyjsko-egyptská válka libyjsko-čadská válka libyjská občanská válka (2011) libyjská občanská válka (od 2014) |
Bitvy | incident v Syrtském zálivu (1981) incident v Syrtském zálivu (1989) |
Insignie | |
Znak | |
Letecký výsostný znak (od 2011, původně užíván povstaleckým letectvem) | |
Znak na SOP |
Libyjské letectvo (arabsky لقوات الجوية الليبية) je složka ozbrojených sil Libye. V roce 2010, před občanskou válkou, v něm odhadem sloužilo 18 000 osob a 374 letadel[1] ze 13 leteckých základen.[2]
Letectvo bylo založeno v roce 1951[zdroj?!] jako Libyjské královské letectvo (Al Qauwat al Džauwíja al Malakíja al Libija). Původně bylo vybaveno malým počtem transportních a cvičných letounů jako např. Douglas C-47 a Lockheed T-33. Nicméně od roku 1967 začaly dodávky strojů F-5 Freedom Fighter. V roce 1970 krátce po převratu změnilo název na Letectvo libyjské arabské republiky. Poté, co v roce 1970 americké síly zemi opustily, stala se základna Wheelus ležící asi 11 km od Tripoli, součástí libyjského letectva a přejmenována na základnu Okba Ben Nafi. Bylo zde zřízeno velitelství a výcviková centra. Od roku 1970 také začala masivní expanze letectva a bylo dodáno množství sovětských a francouzských strojů. Během občanské války v roce 2011 letectvo utrpělo velké ztráty.
Letadla
[editovat | editovat zdroj]Přehled
[editovat | editovat zdroj]Tabulka obsahuje přehled letecké techniky libyjského letectva v roce 2016 podle Flightglobal.com.[3]
Ve službě: letadla v každodenní službě.
Název | Původ | Určení | Verze | Ve službě | |
---|---|---|---|---|---|
Bojové letouny | |||||
MiG-21 | Sovětský svaz | stíhací letoun | 13 | ||
MiG-23 | Sovětský svaz | stíhací letoun | 4 | ||
MiG-25 | Sovětský svaz | stíhací letoun | 2 | ||
Mirage F1 | Francie | stíhací letoun | 2 | ||
Su-22 | Sovětský svaz | stíhací bombardér | 1 | ||
Dopravní a transportní letouny | |||||
An-26 | Sovětský svaz | transportní letoun | 2 | ||
An-72 | Sovětský svaz | transportní letoun | 1 | ||
C-130 | Spojené státy | transportní letoun | C-130H/L-100 | 3 | |
C-130J | Spojené státy | transportní letoun | C-130J | 2 | |
Speciální letouny | |||||
An-32 | Sovětský svaz | průzkumný letoun | 1 | ||
Vrtulníky | |||||
AW139 | Itálie | víceúčelový vrtulník | 1 | ||
CH-47 Chinook | Spojené státy | transportní vrtulník | CH-47C | 3 | |
Mi-2 | Polsko | víceúčelový vrtulník | 4 | ||
Mi-8 | Rusko | transportní vrtulník | Mi-8/171 | 7 | |
Mi-14 | Sovětský svaz | protiponorkový/SAR vrtulník | 4 | ||
Mi-35 | Rusko | bitevní vrtulník | 8 | ||
Cvičné letouny | |||||
L-39 Albatros | Československo | cvičný letoun | 1 |
Galerie
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Military Balance 2010. [s.l.]: International Institute for Strategic Studies, 2010. S. 263.
- ↑ Middle East Military Balance: Libya. www.tau.ac.il [online]. [cit. 2015-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-03-14.
- ↑ World Air Forces 2016, ©2015 Flightglobal, part of Reed Business Information Ltd. Craig Hoyle, London. Data Compiled by Mark Kwiatkowski, Sandra Lewis-Rice, John Maloney & Marc-Antony Payne, Flightglobal Fleets Analyzer, London. Data analysis by Antoine Fafard, Flightglobal Insight, London.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Libyjské letectvo na Wikimedia Commons