Přeskočit na obsah

Mary Cartwrightová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Dame Mary Lucy Cartwrightová
DBE FRS FRSE
Narození17. prosince 1900
Aynho, Northamptonshire
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí3. dubna 1998
Cambridge
Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Alma materSt Hugh's College, Oxford
PracovištěThe Alice Ottley School (1923–1926)
Wycombe Abbey School (1926–1927)
Girton College (1930–1959)
Univerzita v Cambridgi (1959–1968)
Obormatematička
Oceněníčlen Královské společnosti (1947)
Sylvesterova medaile (1964)
De Morgan Medal (1968)
Dáma komandér Řádu britského impéria (1969)
RodičeRev William Digby Cartwright
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dame Mary Lucy Cartwrightová (17. prosince 1900 Aynho3. dubna 1998 Cambridge) byla britská matematička, která se zabývala teorií funkcí, diferenciálními rovnicemi, patří mezi zakladatele teorie chaosu. Spolu s J. E. Littlewoodem vyřešila problém, který by později byl považován za příklad motýlího efektu. Byla držitelkou Řádu britského impéria a členkou Královské společnosti a Royal Society of Edinburgh

Raný život a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Mary Cartwrightová se narodila 17. prosince 1900 v Aynho v Northamptonshire, otec William Digby byl farářem. Pocházela z pěti dětí (sourozenci: John, Nigel, Jane a William). Chodila na Leamingtononskou střední školu (1912–1915), pokračovala na „Gravely Manor School“ v Boscombe (1915–1916) a poté na dívčí škole „Godolphin School“ v Salisbury (1916–1919). V říjnu 1919 Mary Cartwrightová nastoupila na „St Hugh's College“ v Oxfordu studovat matematiku. Absolvovala v roce 1923 „titulem první třídy“. Krátce učila na dívčí škole „The Alice Ottley School“ ve Worcesteru a na „Wycombe Abbey School“ v Buckinghamshire. V roce 1928 se vrátila do Oxfordu a pod vedením G.H. Hardyho (významného anglického matematika) získala titul Ph.D. s prací „The Zeros of Integral Functions of Special Types". V roce 1930 působila jako Yarrow Research Fellowship. Odešla na Girton College na univerzitě v Cambridgi, aby pokračovala v práci na své disertační práci. Navštěvovala přednášky J. E. Littlewooda a řešila jeden z problémů, kterými se zabýval. Vytvořila matematickou větu, známou jako Cartwrightova věta. (využívala metody zavedené finským matematikem Larsem Ahlforsem), která byla publikována v roce 1935 v německém Annals of Mathematics.


V roce 1936 se Mary Cartwrightová stala ředitelkou studií matematiky na Girton College. V roce 1938 zahájila dlouhodobou spolupráci s J. E. Littlewoodem na nelineárních diferenciálních rovnicích, která vyplynula z požadavku Radio Research Board (Ústavu pro vědecký a průmyslový výzkum). Jejich spolupráce vedla k důležitým výsledkům, které výrazně ovlivnily směr, kterým se ubírá moderní teorie dynamických systémů.[1][2]

V roce 1947 byla zvolena členkou Královské společnosti,[2] nebyla sice první ženou zvolenou do této společnosti, ale byla první matematičkou. V roce 1948 byla Mary Cartwrightová jmenována děkankou Girton College a mezi lety 1959 až 1968 ještě učila a věnovala se vědecké práci v Cambridge. Od roku 1957 do roku 1960 byla prezidentkou Cambridge Association of University Women.

Mary Cartwright a Charles Pugh v roce 1970

Po odchodu do důchodu více cestovala. Strávila delší období v různých institucích ve Spojených státech amerických i Evropě; akademický rok 1968–1969 učila na Brownově Univerzitě, poté na Claremont Graduate College v Claremontu v Kalifornii (1969–1970), University of Wales (Velšskou univerzitu ) a Polsko navštívila v letech 1970–1971,[3] obdržela čestné doktoráty na univerzitách v Edinburghu, Leedsu, Hullu, Walesu a Oxfordu.

Během své kariéry Mary Cartwrightová publikovala asi 100 článků, týkajících se klasické analýzy, diferenciálních rovnic atd. Podílela se na průlomových objevech teorie chaosu. I po svém odchodu do důchodu pokračovala v psaní výzkumných prací. Patřila mezi redaktory Hardyho sebraných článků. V posledních letech se přestěhovala do ošetřovatelského domova Midfield Lodge v Cambridge Road v Oakingtonu, kde 3. dubna 1998 zemřela ve věku 97 let. Nikdy se nevdala.[4]

Uznání a ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Mary Cartwrightová získala Sylvesterovu medaili Královské společnosti,[5] v roce 1968 De Morganovou medailí London Mathematical Society (Londýnské matematické společnosti), kde působila jako prezidentka v letech 1961 až 1963. Byla členkou Rady Královské společnosti,[1] v roce 1951 prezidentkou Matematické asociace (odborná společnost pro výuku matematiky ve Velké Británii) a v letech 1961–1962 prezidentkou Londýnské matematické společnosti.

V roce 1969 jí udělila královna Alžběta II. Řád britského impéria (DBE).

  • 1945: (s J. E. Littlewoodem ) „O nelineárních diferenciálních rovnicích druhého řádu“ [6]
  • 1956: Integral Functions, Cambridge Tracts in Mathematics and Mathematical Physics No. 44
  • 1964: „Od nelineárních oscilací k topologické dynamice“, Journal of the London Mathematical Society 39: 1931

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mary Cartwright na anglické Wikipedii.

  1. a b HAYMAN, W.K. Dame Mary (Lucy) Cartwright, D.B.E. 17 December 1900 – 3 April 1998: Elected F.R.S. 1947. Biographical Memoirs of Fellows of the Royal Society. 2000-01-XX, roč. 46, s. 19–35. Dostupné online [cit. 2021-04-09]. ISSN 0080-4606. DOI 10.1098/rsbm.1999.0070. (anglicky) 
  2. a b Mary CARTWRIGHT. scientificwomen.net [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  3. Celebratio Mathematica — Cartwright — Biography. celebratio.org [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. 
  4. Cartwright, Dame Mary Lucy (1900–1998), mathematician. Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2021-04-09]. DOI: 10.1093/ref:odnb/69671. Dostupné online. DOI 10.1093/ref:odnb/9780198614128.001.0001/odnb-9780198614128-e-69671. (anglicky) 
  5. Mary Cartwright - Biography. Maths History [online]. [cit. 2021-04-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. CARTWRIGHT, M. L.; LITTLEWOOD, J. E. On Non-Linear Differential Equations of the Second Order: I. the Equation y¨ − k(1-y2)y˙ + y = bλk cos(λl + α), k Large. Journal of the London Mathematical Society. 1945, roč. s1-20, čís. 3, s. 180–189. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-09. ISSN 1469-7750. DOI 10.1112/jlms/s1-20.3.180. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy