Přeskočit na obsah

Mezolimbická dráha

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mezolimbická dráha, někdy cesta odměny, je dopaminergní drahou v mozku . [1] Dráha spojuje ventrální tegmentální oblast ve středním mozku s ventrálním striatem bazálních ganglií v předním mozku . Ventrální striatum zahrnuje nucleus accumbens a čichové centrum . [2] Uvolňování dopaminu z mezolimbické dráhy do jádra accumbens reguluje motivační význam (např. motivaci a touhu po stimulu ve formě odměny ) a usnadňuje posilování a učení motorických funkcí; [3] [4] [5] může také hrát roli v subjektivním vnímání potěšení . [3] [5] Degregulace mezolimbické dráhy a její výstupní neurony v nucleus accumbens hraje významnou roli ve vývoji a udržování závislosti . [1] [6] [7] [8]

Mezolimbická dráha je složena z dopaminergních (tj. dopamin uvolňujících) neuronů, které projikují z ventrální tegmentální oblasti (VTA) do ventrálního striata, což zahrnuje nucleus accumbens (NAcc) a čichový tuber. [2] Je to jedna ze složkových drah mediálního předního mozkového svazku, což je soubor nervových drah, které zprostředkovávají odměnu za stimulaci mozku . [9]

VTA se nachází ve středním mozku a skládá se z dopaminergních, GABAergických a glutamatergických neuronů . [10] Nucleus accumbens a čichový tuber jsou umístěny ve ventrálním striatu a jsou primárně složeny ze středních ostnatých neuronů . [2] [11] [12] Jádro accumbens je rozděleno na limbické a motorické podoblasti známé jako NAcc shell a NAcc core . [10] Mediální spiny eurony v nucleus accumbens přijímají vstup jak z dopaminergních neuronů VTA, tak z glutamatergických neuronů hippocampu, amygdaly a středního prefrontálního kortexu . Když jsou aktivovány těmito vstupy, středně neurony 'projekce uvolňují GABA na ventrálním pallidu . [10]

Mezolimbického dráha reguluje motivační významnost, motivaci, učení zesílení, a strach, mimo jiné kognitivní procesy. [13] [14] [15]

Mezolimbická dráha je zapojena do motivačního poznání. Vyčerpání dopaminu v této dráze nebo léze v místě jeho původu snižují míru, do jaké je zvíře ochotno jít za odměnu (např. počet stisknutí páky s nikotem nebo čas hledání potravy). Dopaminergní léky jsou také schopna zvýšit míru, v jaké je zvíře ochotno jít za odměnu, a rychlost palby neuronů v mezolimbické dráze se zvyšuje při očekávání odměny. [16] Mesolimbické uvolňování dopaminu bylo kdysi považováno za primární zprostředkovatel potěšení, ale nyní se předpokládá, že má ve vnímání potěšení jen malou roli. [5] [17]

Klinický význam

[editovat | editovat zdroj]

Mezolimbická dráha a specifická sada výstupních neuronů dráhy (tj. Neuronové neurony střední třídy D1 v jádru accumbens) hrají ústřední roli v neurobiologii závislosti . [6] [7] [8] Také se podílí na schizofrénii a depresi, [18] [19] [20] a předpokládá se, že se podílí na nadužívání digitálních médií . [21] Závislost, schizofrenie a deprese všechny zahrnují zřetelné strukturální změny uvnitř mezolimbické dráhy. [18] Zneužívání může rovněž ovlivnit mezolimbickou dráhu. Studie z roku 2017 zjistila, že nepříznivé životní události - emoční, fyzické a sexuální zneužívání - byly spojeny se zvýšenou limbickou reakcí na kokain. Jinými slovy, u jedinců, kteří dříve trpěli zneužíváním, byla větší pravděpodobnost, že mozková cesta bude připravena na užívání kokainu nebo drog. [22]

Další dopaminové dráhy

[editovat | editovat zdroj]
  • Mezokortikální cesta
  • Nigrostriatální cesta
  • Tuberoinfundibulární cesta

Další témata

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mesolimbic pathway na anglické Wikipedii.

  1. a b Dreyer JL. New insights into the roles of microRNAs in drug addiction and neuroplasticity. Genome Med. 2010, s. 92. DOI 10.1186/gm213. PMID 21205279. 
  2. a b c Ikemoto S. Brain reward circuitry beyond the mesolimbic dopamine system: a neurobiological theory. Neurosci Biobehav Rev. 2010, s. 129–50. DOI 10.1016/j.neubiorev.2010.02.001. PMID 20149820. 

    Figure 3: The ventral striatum and self-administration of amphetamine
  3. a b [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-07-148127-4. 
  4. [s.l.]: [s.n.] ISBN 978-0-07-148127-4. 
  5. a b c Berridge KC, Kringelbach ML. Pleasure systems in the brain. Neuron. May 2015, s. 646–664. DOI 10.1016/j.neuron.2015.02.018. PMID 25950633. 
  6. a b Robison AJ, Nestler EJ. Transcriptional and epigenetic mechanisms of addiction. Nat. Rev. Neurosci.. November 2011, s. 623–637. DOI 10.1038/nrn3111. PMID 21989194. 
  7. a b Blum K, Werner T, Carnes S, Carnes P, Bowirrat A, Giordano J, Oscar-Berman M, Gold M. Sex, drugs, and rock 'n' roll: hypothesizing common mesolimbic activation as a function of reward gene polymorphisms. Journal of Psychoactive Drugs. 2012, s. 38–55. DOI 10.1080/02791072.2012.662112. PMID 22641964. 
  8. a b Olsen CM. Natural rewards, neuroplasticity, and non-drug addictions. Neuropharmacology. December 2011, s. 1109–22. DOI 10.1016/j.neuropharm.2011.03.010. PMID 21459101. 
  9. You ZB, Chen YQ, Wise RA. Dopamine and glutamate release in the nucleus accumbens and ventral tegmental area of rat following lateral hypothalamic self-stimulation. Neuroscience. 2001, s. 629–39. DOI 10.1016/s0306-4522(01)00379-7. PMID 11720786. 
  10. a b c Pierce RC, Kumaresan V. The mesolimbic dopamine system: The final common pathway for the reinforcing effect of drugs of abuse?. Neuroscience and Biobehavioral Reviews. 2006, s. 215–38. DOI 10.1016/j.neubiorev.2005.04.016. PMID 16099045. 
  11. Zhang TA, Maldve RE, Morrisett RA. Coincident signaling in mesolimbic structures underlying alcohol reinforcement. Biochemical Pharmacology. 2006, s. 919–27. DOI 10.1016/j.bcp.2006.04.022. PMID 16764827. 
  12. Purves D et al. 2008. Neuroscience. Sinauer 4ed. 754-56
  13. [s.l.]: [s.n.] ISBN 9780071481274. 
  14. ENGERT, Veronika; PRUESSNER, Jens C. Dopaminergic and Noradrenergic Contributions to Functionality in ADHD: The Role of Methylphenidate. Current Neuropharmacology. 9 January 2017, s. 322–328. ISSN 1570-159X. DOI 10.2174/157015908787386069. PMID 19587853. 
  15. PEZZE, Marie A.; FELDON, Joram. Mesolimbic dopaminergic pathways in fear conditioning. Progress in Neurobiology. 1 December 2004, s. 301–320. ISSN 0301-0082. DOI 10.1016/j.pneurobio.2004.09.004. PMID 15582224. 
  16. SALAMONE, John D.; CORREA, Mercè. The Mysterious Motivational Functions of Mesolimbic Dopamine. Neuron. 2012, s. 470–485. Dostupné online. DOI 10.1016/j.neuron.2012.10.021. PMID 23141060. 
  17. BERRIDGE, Kent C; KRINGELBACH, Morten L. Neuroscience of affect: brain mechanisms of pleasure and displeasure. Current Opinion in Neurobiology. 1 June 2013, s. 294–303. DOI 10.1016/j.conb.2013.01.017. PMID 23375169. 
  18. a b Van, den Heuval DMA, Pasterkamp RJ. Getting connected in the dopamine system. Progress in Neurobiology. 2008, s. 75–93. DOI 10.1016/j.pneurobio.2008.01.003. PMID 18304718. 
  19. Laviolette SR. Dopamine modulation of emotional processing in cortical and subcortical neural circuits: evidence for a final common pathway in schizophrenia?. Schizophrenia Bulletin. 2007, s. 971–981. DOI 10.1093/schbul/sbm048. PMID 17519393. 
  20. Diaz J. 1996. How Drugs Influence Behavior: A Neurobehavorial Approach. Prentice Hall
  21. Dostupné online. 
  22. Regier PS, Monge ZA, Franklin TR, Wetherill RR, Teitelman AM, Jagannathan K, et al. Emotional, physical and sexual abuse are associated with a heightened limbic response to cocaine cues. Addiction Biology. 2017 Nov;22(6):1768-177. doi: 10.1111/adb.12445

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy