Muhammad ibn Abd al-Wahháb
| Muhammad ibn Abd al-Wahháb | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1703 'Uyayna |
| Úmrtí | 22. června 1792 (ve věku 88–89 let) Dirijá |
| Povolání | Ulamá |
| Nábož. vyznání | islám |
| Děti | Hassan ibn Muhammad ibn Abd al-Wahhab Abdullah ibn Muhammad ibn Abd al-Wahhab Ali ibn Muhammad ibn Abd al-Wahhab Ibrahim ibn Muhammad ibn Abd al-Wahhab |
| Rodiče | Abd al-Wahhab ibn Suleiman |
| Příbuzní | Sulayman Ibn Abd al-Wahhab (bratr) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Muhammad ibn Abd al-Wahháb (1703 – 22. června 1792) byl náboženský vůdce,[1] islámský učenec a teolog[2][3][4] z Najdu ve střední Arábii, zakladatel sunnitské islámské doktríny a hnutí známého jako wahhábismus.[2][3][5][6][7][8][9][10][11]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině právníků a jeho vzdělání spočívalo v poměrně standardním učebním plánu muslimského ortodoxního práva podle hanbalské školy, která byla v jeho regionu nejrozšířenější. Navzdory zakotvení v klasické sunnitské tradici se ibn Abd al-Wahháb postupně vzepřel proti mnoha populárním sunnitským praktikám, jako je navštěvování a uctívání svatyní a hrobek muslimských svatých,[3][5] což podle jeho názoru znamenalo herezi nebo dokonce modlářství.[5][12] Jeho hlavním dílem je kniha Kitáb al tauhíd (Kniha o Boží jedinečnosti), která obsahuje 67 krátkých kapitol. Je napsaná naléhavým stylem a má jediný cíl: výzvu (dawa) k osvobození muslimů od falešných bůžků a idolů, k navrácení islámu k jeho původní čistotě a k odstranění nejrůznějších druhů tmářství pomocí vnitřního džihádu. Tento návrat má být umožněn doslovným prováděním Božích nařízení a bezvýhradným následováním příkladu proroka Mohameda.
Wahháb a Saudové
[editovat | editovat zdroj]Navzdory tomu, že jeho učení bylo odmítnuto mnoha nejvýznamnějšími sunnitskými muslimskými učenci té doby[2][12] včetně jeho vlastního otce a bratra,[2][12] ibn Abd al-Wahháb uzavřel kolem roku 1744 nábožensko-politický pakt s Muhammadem bin Saúdem, zakladatelem dynastie Saúdů. Společně položili základy dnešního saúdského státu, [3] [13] a zahájili dynastické spojenectví a dohodu o sdílení moci mezi jejich rodinami, které v Saúdské Arábii trvá dodnes. [3] [1] Přední náboženský rod Saúdské Arábie Al aš-Šejk jsou potomci ibn Abd al-Wahhába,[1] ve svém státě trvale vedou ulamu[14] a dominují státním duchovním institucím.[15]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Muhammad ibn Abd al-Wahhab na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Haykel 2013.
- ↑ a b c d Brown 2009, s. 245.
- ↑ a b c d e Esposito 2004, s. 123.
- ↑ Delong-Bas 2004.
- ↑ a b c Ágoston a Masters 2009, s. 260.
- ↑ Moosa 2015, s. 97.
- ↑ White 2017.
- ↑ [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-8047-4768-4.
- ↑ www.huffingtonpost.com. Dostupné online.
- ↑ www.nytimes.com. Dostupné online. ISSN 0362-4331.
- ↑ www.huffpost.com. Dostupné online.
- ↑ a b c Khatab 2011.
- ↑ Hourani 1992: 257–258
- ↑ Abir 1987: 4, 5, 7
- ↑ Metz 1992
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Encyclopedia of the Ottoman Empire. Redakce Ágoston Gábor. New York: Facts On File, 2009. ISBN 978-0-8160-6259-1. Kapitola Ibn Abd al-Wahhab, Muhammad, s. 260–261.
- DELONG-BAS, Natana J. Wahhabi Islam: From Revival and Reform to Global Jihad. New York: Oxford University Press, 2004. Dostupné online. ISBN 0-19-516991-3.
- BROWN, Daniel W. A New Introduction to Islam. Chichester, West Sussex: Wiley-Blackwell, 2009. ISBN 978-1-4051-5807-7. Kapitola The Wahhābī Movement, s. 245–247.
- COMMINS, David. Saudi Arabia in Transition: Insights on Social, Political, Economic and Religious Change. Redakce Haykel Bernard. Cambridge: Cambridge University Press, 2015. ISBN 978-1-107-00629-4. DOI 10.1017/CBO9781139047586.011. Kapitola From Wahhabi to Salafi, s. 151–166.
- The Oxford Dictionary of Islam. Redakce Esposito John L.. New York: Oxford University Press, 2004. ISBN 0-19-512559-2. Kapitola Ibn Abd al-Wahhab, Muhammad (d. 1791), s. 123.
- HALVERSON, Jeffry R. Theology and Creed in Sunni Islam: The Muslim Brotherhood, Ash'arism, and Political Sunnism. Basingstoke: Palgrave Macmillan, 2010. Dostupné online. ISBN 978-1-349-28721-5. S. 48.
- HAYKEL, Bernard. The Princeton Encyclopedia of Islamic Political Thought. Redakce Böwering Gerhard. Princeton, New Jersey: Princeton University Press, 2013. ISBN 978-0-691-13484-0. Kapitola Ibn ‛Abd al-Wahhab, Muhammad (1703-92), s. 231–232.
- KHATAB, Sayed. Understanding Islamic Fundamentalism: The Theological and Ideological Basis. Cairo, Egypt: American University in Cairo Press, 2011. ISBN 978-977-416-499-6. Kapitola Wahhabism, s. 56–76.
- MOOSA, Ebrahim. What Is a Madrasa?. Chapel Hill, North Carolina: University of North Carolina Press, 2015. Dostupné online. ISBN 978-1-4696-2013-8.
- SAEED, Abdullah. The Oxford Handbook of Islam and Politics. Redakce Esposito John L.. New York: Oxford University Press, 2013. ISBN 978-0-19-539589-1. Kapitola Precursors of the Modernist-Salafiya Movement, s. 29–30.
- SILVERSTEIN, Adam J. Islamic History: A Very Short Introduction. New York: Oxford University Press, 2010. ISBN 978-0-19-954572-8. Kapitola Wahhabism, s. 112–113.
- VAN BRUINESSEN, Martin. Islam and Modernity: Key Issues and Debate. Redakce Masud Muhammad Khalid. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2009. ISBN 978-0-7486-3792-8. Kapitola Sufism, 'Popular' Islam and the Encounter with Modernity, s. 125–157.
- WHITE, Jonathan R. Terrorism and Homeland Security. 9th. vyd. Boston: Cengage Learning, 2017. ISBN 978-1-305-63377-3. Kapitola Militant Scholars and Strategists, s. 252–253.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Muhammad ibn Abd al-Wahháb na Wikimedia Commons
