Nachičevanská autonomní republika
| Nachičevanská autonomní republika Naxçıvan Muxtar Respublikası | |
|---|---|
 Typická krajina Nachičevanu | |
 znak  vlajka | |
| Geografie | |
 | |
| Hlavní město | Nachičevan |
| Souřadnice | 39°20′ s. š., 45°30′ v. d. |
| Rozloha | 5 502 km² |
| Časové pásmo | +4 (v létě +5) |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
| Obyvatelstvo | |
| Počet obyvatel | 461 000 |
| Hustota zalidnění | 83,8 obyv./km² |
| Jazyk | ázerbájdžánština |
| Národnostní složení | 98 % Azerové |
| Správa regionu | |
| Stát |  Ázerbájdžán |
| Nadřazený celek | Ázerbájdžán |
| Druh celku | autonomní parlamentní republika |
| Podřízené celky | 7 rajónů a hlavní město |
| Vznik | 17. listopadu 1990 |
| Prezident | Vasif Talibov |
| Měna | Ázerbájdžánský manat |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-2 | AZ-NX |
| Označení vozidel | 67, 68, 69, 70, 71, 72, 73, 74 a 75 |
| Oficiální web | www |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nachičevanská autonomní republika (ázerbájdžánsky Naxçıvan Muxtar Respublikası), známá jako Nachičevan, je vnitrozemská exkláva Ázerbájdžánu.[1] Má rozlohu 5 500 km² a hraničí na severu s Arménií (221 km), na západě s Tureckem (9 km) a na jihu s Íránem (179 km). Hlavním městem je Nachičevan, kde se také nachází Nachičevanská státní univerzita.
Přírodní podmínky
[editovat | editovat zdroj]Poloha
[editovat | editovat zdroj]Nachičevan se rozkládá v jihovýchodní části Zakavkazské planiny. Téměř 75 % území leží v nadmořské výšce nad 1 000 m. Na severu se nachází Daralagezský hřbet a na východě Zangezurský hřbet s nejvyšším vrcholem Kapydžikem (3 904 m). Jižní a jihozápadní část zaujímá rovina podél Araksu o nadmořské výšce 600 až 1 000 m.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Pro spojení s Ázerbájdžánem byl zvažovaný čtyřicetikilometrový dopravní koridor „Zangezur“ přes arménskou provincii Sjunik (dříve Zangezur). Po konfliktu v Náhorním Karabachu v roce 2023 podepsali dne 6. října 2023 Ázerbájdžán a Írán protokol o záměru výstavby nové železniční trati a železničních mostů procházející územím Íránu. Poté, 17. října, arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že arménská strana je připravena otevřít železnici Meghri (známou také jako koridor Zangezur nebo koridor Sjunik), ale ne jako exteritoriální koridor.[2]
Nerosty
[editovat | editovat zdroj]Z nerostných surovin se zde nachází molybdenové a polymetalické rudy, kamenná sůl, obkladový kámen, stavební hmoty.
Klima
[editovat | editovat zdroj]Podnebí je silně kontinentální a suché. Na rovině je v lednu průměrná teplota -3 až -6 °C a v červenci 28 °C. V horách je to v lednu -10 až -14 °C a v červenci 25 až 5 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí na rovině a v podhůří 190 až 300 mm a v horách 300 až 600 mm.
Vodní zdroje
[editovat | editovat zdroj]Největší řeka Araks a její přítoky (Arpačaj, Nachičevančaj) mají velký význam pro zavlažování. Byla vybudována hydrotechnická zařízení na Araksu. Jsou to hydrouzel Arake a přehrady Batabatgjol, Uzunobinská a Arpačajská. Jsou zde mnohé minerální prameny.
Půdy
[editovat | editovat zdroj]Na rovině převládají šedozemě a luční šedozemě místy zasolené, výše pak šedohnědé zasolené, horské kaštanové a horské lesní hnědé a v nejvyšších polohách horské luční drnové půdy.
Flóra
[editovat | editovat zdroj]Díky suchu převládají xerofilní typy rostlin. Rovina je vyplněna převážně pelyňkovou a pelyňkovo-slaniskovou polopouští. V podhůří se nacházejí porosty horského xerofitního rostlinstva (mateřídouška obecná) a ve step přecházející odlesněné horské louky. Ve vyšších horách se nacházejí subalpské, alpské louky a luční stepi. Lesů zde moc nenajdeme, celkem jejich plocha nepřevyšuje 3 000 ha.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Žijí zde koza bezoárová, ovce kruhorohá, pardáli, medvěd hnědý, prase divoké, liška obecná, zajíc polní, kuna skalní. Z ptáků jsou nejcharakterističtější velekur kaspický, pěvuška alpská, vlaštovka pohorská, orebice keklik, stepokur písečný a z plazů zmije arménská a agamka písečná.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ O jedné z největších exkláv světa jste zřejmě nikdy neslyšeli. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ Strana.ua. Ázerbájdžán upouští od myšlenky vytvořit koridor Zangezur přes jižní Arménii. Strana.ua [online]. 2023-10-25 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. (ukrajinsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- V tomto článku byly použity informace z Velké sovětské encyklopedie, heslo „Нахичеванская Автономная Советская Социалистическая Республика“.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nachičevanská autonomní republika na Wikimedia Commons
