Přeskočit na obsah

Pásifaé

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pasifaé
Pasifaé s Minotaurem na attickém kylixu, cca 340-320 př. n. l
Pasifaé s Minotaurem na attickém kylixu, cca 340-320 př. n. l
ÚmrtíKréta
Příčina úmrtíroztrhání býkem
Titulkrétská královna
ChoťMínós
Partner(ka)Taurus
DětiKatreus, Deukalión Krétský, Glaukos, Androgeos, Akallé, Ariadné, Faidra a Mínótauros
RodičeHélios a Perseis
PříbuzníKirké a Aietés (sourozenci)
Funkcekrál v řecké mytologii
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Možná hledáte: Pasiphae (měsíc), měsíc planety Jupiter.

Pasifaé, starořecky Πασιφαη „Vše ozařující“, latinsky Pasiphae, je v řecké mytologii dcerou Hélia a manželkou krétského krále Mínoa. Se svým mužem zplodila několik dětí z nichž nejznámější jsou Ariadné a Faidra, s posvátným bílým býkem pak zplodila nestvůrného Mínótaura. Za svůj čin byla Mínoem zašita do kravské kůže a rozsápána býkem.[1]

Podle Pausániovy Cesty po Řecku je Pasifaé také jménem bohyně která byla ctěna v lákónském městě Thalamai společně s Héliem, přičemž ji ztotožňuje se Seléné.[2] O tom že Pasifaé je bohyní spekuloval také Cicero a jako bohyně je uvedena v Sudově slovníku.[3]

Dochované zmínky Pasifaé až na jednu výjimku pochází až z pozdních zdrojů doby římské říše. Pseudo-Apollodórova Bibliothéka uvádí že byla dcerou Hélia a Perseidy, sestrou Kirké a Aiéta a manželkou Mínoa. Ten s ní, případně s Krétou, zplodil čtyři syny: Katrea, Deukalióna, Glauka, Androgea; a čtyři dcery: Akallé, Xenodiké, Ariadné a Faidru. Vypráví pak o tom, jak Pasifaé svého manžela očarovala tak, že když při sexu vyvrcholil, vycházely z něj místo semene „divoká stvoření“, která zabila ženu, s kterou ulehl. Athénská princezna Prokris tak Minóovi musela podat lektvar z „kirkovského kořene“, aby se ochránila. Podle Proměn Antonina Liberalise byly těmito divokými stvořeními hadi, štíři a stonožky a Prokris Minóovi poradila, že byl měl nejdříve vyvrcholit do kozího měchýře. Toto dílo také uvádí že Pasifaé byla nesmrtelná.[3]

Nejstarší podání o Minotaurovi je známo z fragmentu díla řeckého básníka Bakchylida, podle kterého Afrodité naplnila Pasifaé touhou k bílému býkovi. Královna tak nařídila Daidalovi, aby jí postavil dutý model krávy, v kterém se mohla spojit s býkem, skryta před zrakem Mínoa. Pseudo-Apollodórova Bibliothéka uvádí, že touha k býkovi byla vzbuzena Poseidónem, kterého Mínos urazil. Poté, co se díky Daidalově pomoci Pasifaé s býkem spojila, zplodila syna Asteria, zvaného Mínótauros. Podobně příběh vypráví Diodóros Sicilský ve své Historické knihovně.[3]

Apollónios Rhodský ve své Argonautice uvádí, že byla dcerou Héliovou a sestrou Aiétovou, podle Historické knihovny Diodora Sicilského byla dcerou Hélia a Kréty, a matkou Katrea, Androgea, Ariadné a dalších nejmenovanovaných dětí.[3]

  1. ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Bohové a hrdinové antických bájí. Praha: Mladá fronta, 1965. S. 255. 
  2. Pausaniás. Cesta po Řecku I.. Praha: Svoboda, 1973. S. 273. Kniha III, kapitola 26. 
  3. a b c d Pasiphae [online]. Theoi [cit. 2022-11-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy