Přeskočit na obsah

Palác Broadway

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Palác Broadway
Základní informace
Slohfunkcionalismus
ArchitektAntonín Černý
Výstavba1938
Poloha
AdresaNa příkopě 988/31, Staré Město, Praha 1, ČeskoČesko Česko
UliceNa příkopě a Celetná
Souřadnice
Map
Další informace
Rejstříkové číslo památky12803/1-2200 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Broadway, dříve označovaný také Palác Příkopy nebo Palác Sevastopol, je funkcionalistická budova čp. 988 v Praze 1 na Starém Městě, mezi ulicemi Na příkopě a Celetná, dílo architektů Bohumíra Kozáka a Antonína Černého z let 1936–1938. Od roku 1994 je kulturní památkou.[1]

Historie a popis

[editovat | editovat zdroj]
Předchozí budova banky s Café Corso

V těchto místech stávala budova České průmyslové banky s kavárnou Café Corso, postavená v letech 1897–1898 podle plánu architekta Friedricha Ohmanna a s fasádou vyzdobenou Viktorem Olivou (někdy označovaná jako první secesní stavba v Praze).[2]

V letech 1936–1938 tu byl postaven na náklady italských pojišťoven Moldavia Generali a Assicurazioni Generali obchodní a nájemní dům s pasáží a kinem, který navrhli architekti Bohumír Kozák a Antonín Černý (ve stejné době si tyto pojišťovny vystavěly i rovněž architektem Kozákem navržený funkcionalistický multifunkční dům v Praze na Vinohradech, na nároží Anglické a Italské ulice).[3]

Objekt paláce má tři šestipatrová křídla s železobetonovou skeletovou konstrukcí. Křídla jsou spojená dvoupodlažními suterény, do nichž byl umístěn prostor kina (s kuloáry a třemi schodišti), a mezi ulicemi Na příkopě a Celetná je pasáž se dvěma velkými sklobetonovými skořepinovými báněmi v místě dvorů. Hlavní křídlo do ulice Na příkopě má pětipatrovou devítiosou fasádu s dalším ustupujícím patrem, mezi 4. a 5. patrem je členěno jednoduchou vystouplou římsou.

V části komplexu se původně nacházely byty. Objekt prošel několika rekonstrukcemi a úpravami (v roce 1956 byly rekonstruovány klenby v pasáži, adaptaci cukrárny a vinárny v letech 1968–1969 navrhli architekti Kándl a Hlaváč, po roce 1980 byla upravena k administrativním účelům celá budova).

Vlastníkem je Česká republika a prostory jsou pronajímány. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který objekt v roce 2016 převzal od tehdejší státní Správy železniční a dopravní cesty, od roku 2021 usiluje o jeho prodej.[4]

Kino/divadlo Broadway

[editovat | editovat zdroj]
Vchod do pasáže kina Sevastopol (1951)

V nové budově Paláce Broadway měla sídlit pražská pobočka společnosti Metro Goldwyn Mayer a její reprezentant získal sál do užívání. Kino bylo vybaveno ve své době nejmodernějším promítacím a zvukovým zařízením.[5] Slavnostní otevření kina Broadway v suterénu Paláce Broadway se uskutečnilo 9. září 1938 premiérou filmu Hraběnka Walewská s Gretou Garbo a Charlesem Boyerem; při otevření slibovalo mnoho moderních vymožeností, jako jsou čalouněná sedadla, klimatizace, vlastní filmový týdeník Broadway aktualita a zařízení pro nedoslýchavé. O přestávkách měly být uváděny hudební a taneční vložky.[6]

Období krátce po mnichovské dohodě přineslo vlnu počešťování i u názvů kin. Ještě dříve, než byl název „Broadway“ vyvěšen na fasádu, bylo kino přejmenováno koncem října 1938 na Na Příkopě.[7]

Po zahájení nacistické okupace byla provedena tzv. arizace kin v židovském majetku. Týkala se i kina Na Příkopě, jehož majiteli Leo Bergerovi se podařilo emigrovat.[5] Jmenování tzv. „důvěrnika“ (Treuhänder) spravujícího kino Na příkopě (stal se jím dr. Ernst Schweizer) oznámil tisk v srpnu 1939.[8] V roce 1940 přešlo kino do majetku německého filmového koncernu UFA. V roce 1941, kdy ještě Německo ve válce na východní frontě vítězilo, bylo kino přejmenováno na UFA–Viktoria a název Viktoria si zachovalo do konce války. Od června 1943 pak promítalo německé filmy „v předpremiéře“, pouze v němčině, bez českých titulků. (Premiéra německých filmů s českými titulky pro české publikum byla opožděna.)[5]

Ihned po osvobození v roce 1945 získalo kino Viktoria nové jméno Sevastopol a od 13. června 1945 promítalo sovětský film z roku 1944 o obraně Sevastopolu Malachovská mohyla.[9] V roce 1957 se stal Sevastopol předpremiérovým kinem a stal se třetím nejnavštěvovanějším kinem v Praze (po Alfě a Blaníku). V letech 1986–1987 proběhla rekonstrukce, při které se počet sedadel snížil na 547. V září 1996 bylo kino přejmenováno na Cinema Broadway, jeho provoz byl ukončen v roce 1998. Po další rekonstrukci zde v roce 2001 zahájilo činnost Divadlo Broadway.[5][10]


  1. městský dům s kinem Sevastopol - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  2. Poche (1985), s. 162
  3. Nájemní domy pojišťoven Assicurazioni Generali a Moldavia Generali, č.p. 384/XII. Encyklopedie Prahy 2 [online]. 2020-12-01 [cit. 2023-09-08]. Dostupné online. 
  4. ČTK. Elektronická aukce Paláce Broadway. Ani pátý pokus o prodej se nezdařil. Pražský deník. 2023-09-06. Dostupné online [cit. 2023-09-07]. 
  5. a b c d ČVANČARA, Miroslav; ČVANČARA, Jaroslav. Zaniklý svět stříbrných pláten. Praha: Academia, 2011. ISBN 978-80-200-1969-1. Kapitola Biograf Broadway, s. 45–46. 
  6. Nový biograf v Praze. Lidové noviny. 1938-09-07, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  7. Praha se počešťuje. Lidové noviny. 1938-11-01, s. 2. Dostupné online. ISSN 1802-6265. 
  8. Důvěrníci v kinech. Filmový kurýr. 1939-08-25, s. 1. Dostupné online. ISSN 1801-9501. 
  9. Pražská premiéra filmu Malachovská mohyla. Filmové zprávy. 1945-06-12, s. 1. Dostupné online. ISSN https://ndk.cz/view/uuid:ce0ada61-435d-11dd-b505-00145e5790ea?page=uuid:672b33c8-71da-4d9d-b1d3-7ead93e2915d. (dostupné online po registraci) 
  10. O divadle Broadway - historie a současnost : Divadlo Broadway. web.archive.org [online]. 2015-04-27 [cit. 2023-09-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-04-27. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • POCHE, Emanuel. Prahou krok za krokem. 2. vyd. Praha: Panorama, 1985. 470 s. S. 162. 
  • VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. 1. vyd. Praha: Academia, 2000. 640 s. ISBN 80-200-0563-3. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy