Pentti Eelis Eskola

Pentti Eskola
Pentti Eskola
Narození	8. ledna 1883; Honkilahti
Úmrtí	6. prosince 1964 (ve věku 81 let); Helsinky
Alma mater	Imperiální Alexandrova univerzita
Pracoviště	Helsinská univerzita
Obor	geologie
Ocenění	Penroseova medaile (1951); Wollastonova medaile (1958); Plaketa Leopolda von Buch (1962); Vetlesen Prize (1964); čestný člen Německé mineralogické společnosti
Manžel(ka)	Helena Syrjälä-Eskola
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pentti Eelis Eskola (8. ledna 1883 Honkilahti – 6. prosince 1964 Helsinky) byl finský geolog a mineralog. Původně studoval chemii a zkoumal chemické změny hornin, prosazoval koncept metamorfních facií.^[1]

V roce 1914 obhájil dizertační práci o petrologii regionu Orijärvi. Od roku 1916 byl docentem a od roku 1924 profesorem Helsinské univerzity, v roce 1953 odešel do penze. Působil také v USA na Univerzitě Carnegieho–Mellonových.^[2] V roce 1921 se stal členem Finské akademie věd, v roce 1940 Německé akademie věd Leopoldina a v roce 1951 Národní akademie věd Spojených států amerických. Byla mu udělena Penroseova medaile (1951), Wollastonova medaile (1958) a Vetlesenova cena (1964). Byl uznávaným popularizátorem vědy a Finové mu vypravili státní pohřeb.

Je po něm pojmenován eskolait, minerál obsahující oxid chromitý, který byl objeven ve finském Outokumpu.^[3]

Reference