Rue des Déchargeurs
Souřadnice: 48°51′35,28″ s. š., 2°20′46,03″ v. d.
| |||
|---|---|---|---|
 Vstup do Hôtel de Villeroy | |||
| Umístění | |||
| Stát |  Francie | ||
| Město | Paříž | ||
| Obvod | 1. obvod | ||
| Čtvrť | Halles | ||
| Poloha | 48°51′35,28″ s. š., 2°20′46,03″ v. d. | ||
| Začíná na | Rue de Rivoli (48°51′34″ s. š., 2°20′45″ v. d.) | ||
| Končí na | Rue des Halles (48°51′36″ s. š., 2°20′47″ v. d.) | ||
| Historie | |||
| Starší názvy | Rue des Chaps Rue du Siège-aux-Déchargeurs Rue du Siège Rue du Vieil-Siège-aux-Déchargeurs | ||
| Další údaje | |||
| Délka | 78 m | ||
| Šířka | 10 m | ||
| PSČ | 75001 | ||
 | |||
 multimediální obsah na Commons | |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
Rue des Déchargeurs (tj. ulice Vykladačů) je ulice v Paříži. Nachází se v 1. obvodu.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Ulice vede od křižovatky s Rue de Rivoli a končí u Rue des Halles. Ulice je orientována z jihu na sever. Zhruba v polovině je na východní straně přerušena ulicí Rue du Plat d'Étain.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Ulice existovala už kolem roku 1300 pod názvem Siège-aux-Déchargeurs (Sídlo vykladačů) s odkazem na vykladače zboží z nedaleké Pařížské tržnice.
Významné stavby
[editovat | editovat zdroj]- dům č. 3: Théâtre Les Déchargeurs, budova z roku 1708 je chráněna jako historická památka[1]
- dům č. 9: Hôtel de Villeroy, palác chráněn jako historická památka[2]
- dům č. 11: bývalý Pavillon des Drapiers z roku 1660, jehož fasáda byla v roce 1868 přenesena do Musée Carnavalet[3]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rue des Déchargeurs na francouzské Wikipedii.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Félix Lazare – Louis Clément Lazare, Dictionnaire administratif et historique des rues de Paris et de ses monuments, Paris, 1844 (přístupné v databázi Gallica)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Rue des Déchargeurs na Wikimedia Commons - (francouzsky) Ulice na stránkách města Paříže Archivováno 3. 3. 2016 na Wayback Machine.