Přeskočit na obsah

Scud

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Raketa 8K14 ze série R-17 (SS-1c Scud-B) v Polsku

Scud je série taktických balistických raket vyvinutých v SSSR během studené války a exportovaných do mnoha dalších zemí. Název pochází z kódového názvu NATO SS-1 Scud, který jim přiřadily západní tajné služby. Ruské názvy pro rakety jsou R-11 (první verze), R-17 a R-300 Elbrus (pozdější modely). Název Scud používají hlavní masmédia ne zcela správně i pro jiné rakety založené na sovětském návrhu.

raketa SCUD na vozidle MAZ Uragan
Scud připravený k odpalu, RAF Spadeadam, Skotsko (2005)

Raketa vznikla na základě požadavku na raketu s výkony podobnými raketám V-2 z 2. světové války, ale s menšími rozměry a na skladovatelné pohonné hmoty. Na rozdíl od sovětských raket R-1 a R-2, její původ je spíše v raketě Wasserfall[1][2]. Používá tekuté palivo, nádrže paliva (kerosin) a okysličovadla (inhibovaná dýmavá kyselina dusičná) tvoří plné 3/4 velikosti rakety. Může nést hlavice různých druhů. Gyroskopické řídicí systémy jsou umístěny ve spodní části rakety.

Odpálení

[editovat | editovat zdroj]

Raketa může být umístěna buďto v silu, nebo na vozidle MAZ-543/MAZ-7310. Kromě těchto jsou nutná další zařízení, např. generátory.

  • R-11FM (kód NATO SS-N-1 Scud-A) – námořní varianta rakety R-11. Sovětský svaz provedl první odpal SLBM 16. září 1955 v Bílém moři z vynořené jaderné ponorky Projektu 611 (v kódu NATO Zulu) B-62 Severního loďstva (kapitánem ponorky byl F. I. Kozlov). Byl to vůbec první odpal SLBM na světě.[3][4][5]

Poprvé ve válečném konfliktu byly v nevelkém počtu nasazeny Egyptem proti Izraeli v Jomkipurské válce (1973).

Následovalo nasazení značného počtu v Íránsko-Irácké válce (1980-1988)

Současně probíhalo masivní nasazení více než 2000 ks během Sovětské války v Afghánistánu (1979-1989).

Rakety Scud byly také použity během války v Zálivu, kdy Irák odpálil na Izrael (43ks), Saúdskou Arábii (48ks) Katar (1ks) a Bahrajn (1ks) vlastní varianty Al-Hussein a Al-Abbas. Celkem bylo odpáleno 93 raket, z toho 86 úspěšně, 5 se selhalo ihned po odpalu a 2 se během letu odklonily z trasy natolik že k cíli nikdy nedorazily. Počty raket zničených protiraketovou obranou jednotlivých zemí před dosažením cíle nejsou známy. Ačkoliv byla v době války v Zálivu médiím a veřejnosti prezentována údajná vysoká účinnost protiraketové obrany, dle později publikovaných informací se irácké, výrazně modifikované "Scudy" (s větším dostřelem a omezenou bojovou hlavicí), při opětovném vstupu do atmosféry zpravidla rozlomily na několik částí a protiraketová obrana zachycující je v terminální fázi letu pak nejčastěji zasáhla největší, ovšem často zcela neškodnou část jíž byla již prázdná palivová nádrž, zatímco bojová hlavice letící k cíli již samostatně, dopadla na cíl nijak neovlivněna.

Následovalo použití během občanské války v Jemenu (1994) kdy je použily obě strany konfliktu, dále pak během druhé čečenské války odpálil ruský velitel plk. Zacharčenko v době mezi 1. lednem 1999 až 15. dubnem 2001 250 ks raket na Groznyj.

Dále byly dvě střely odpáleny na povstalce v Libyi při jedné z ofenziv na Tripolis. Tyto střely odpálily jednotky Muammara Kaddáfího na povstalecké jednotky.[zdroj?]

Začátkem konfliktu mezi Saúdskou Arábií a povstalci v Jemenu (2015) povstalečtí Hútiové odpálili 12 Scudů proti Saúdům, 3 z nich byly zneškodněny protiraketovým systémem "Patriot". [zdroj?] Následovaly útoky neznámého počtu raket z 30. června a 26. srpna proti Saúdům a je pravděpodobné, že minimálně část z nich eliminoval saúdský systém "Patriot".

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Scud na slovenské Wikipedii.

  1. M.Wade, Encyclopaedia astronautica, R-11
  2. M.Wade, Encyclopaedia astronautica, R-17
  3. СТАРТ РАЗРЕШАЮ!, nkj.ru, citováno 8. 1. 2014 (rusky)
  4. R-11, astronautix.com, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)
  5. Norman Polmar, Michael White: Project Azorian: The CIA and the Raising of the K-129, kapitola III: Two Submarines, str. 20, citováno 8. 1. 2014 (anglicky)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • ZALOGA, Steven J. SCUD – řízená střela a odpalovací systémy 1955 – 2005. Praha: Grada, 2008. 48 s. ISBN 978-80-247-2418-8. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
pFad - Phonifier reborn

Pfad - The Proxy pFad of © 2024 Garber Painting. All rights reserved.

Note: This service is not intended for secure transactions such as banking, social media, email, or purchasing. Use at your own risk. We assume no liability whatsoever for broken pages.


Alternative Proxies:

Alternative Proxy

pFad Proxy

pFad v3 Proxy

pFad v4 Proxy